Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 28.11.2025 do 05.12.2025

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Historie

Jak se těžila voda na Urxu

Při průvalu vody ze stařin sloje Nový nad 4. patrem Dolu Eduard Urx 7. ledna 1963 proteklo během asi 10 hodin přes šibík překopem 4. patra a hlavní jámou na 6. patro zhruba 180 tisíc kubických metrů vody. Hladina vody na tomto hlavním těžním patře dosáhla v náraží výšky 5 metrů a na překopu se stoupáním 3 promile sahala voda do vzdálenosti 1500 metrů od jámy. Stacionární čerpadla hlavní čerpací stanice byla zatopena a bylo proto třeba rozhodnout o způsobu vyčerpání zatopených prostorů. Vedoucí záchranných sborů rezolutně odmítl původní návrhy mechaniků, aby se instaloval v jámě systém ponorných čerpadel včetně jejich zavěšení a jejich elektrického připojení. Toto řešení by představovalo časové zdržení a odstavení hlavní jámy na pět dnů. Vedoucí záchranných sborů navrhl řešení podobně, jak bylo použito při otvírkových pracích uzavřeného Dolu Doubrava v březnu 1950, to je nasadit „agrikolovský" způsob těžení vody na povrch v důlních vozících.

      Technickým problémem bylo uchycení vozů v kleci tak, aby se při ponořování vztlakem nezvedaly a nedošlo tak odlehčením klece ke zkrutu těžního lana. Ponořování klece pod hladinu sledovala záchranářská hlídka přímo z jámy. Ta byla ve stálém spojení se strojníkem pro nebezpečí zpříčení plovoucího dřeva pod klecí. Záchranáři na překopu 6. patra používali k plavbě vojenské pontony.

Z hloubky 600 metrů bylo jednoduchým těžením vody ve vozech těžních klecí docíleno toho, že za sedm dní po havárii již fáralo opět celé osazenstvo do dolu. Za další dva dny bylo započato i s těžbou uhlí.

Ing. L. Hájek

Jsem pamětníkem tohoto neštěstí a chci připomenout tragickou stránku této události. Z mohutného proudu vody valícího se ze stařin se uvolňoval vysoce toxický sirovodík. Osádka se vydala na útěk po žebřících šibíkem dolů, a to ji zahubilo sirovodík je těžší než vzduch, klesal za nimi a usmrtil je. zachránil se pouze jeden, prý ten nejméně zkušený tím, že si nasadil sebezáchranný přístroj, který byl dosud určen pro ochranu před kysličníkem uhelnatým. Filtr prokázal schopnost, o níž se dosud nevědělo chrání i proti sirovodíku. Atak z jedné tragédie vzešel přece jen užitek.

Drahomír Javorský

[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 21. 06. 2009 | 1974 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Ing. L. Hájek a Ing. D. Javorský
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server