Dne 9. října 2015 se v Městském muzeu ve Stříbře uskutečnil křest publikace pana Karla Neubergera pod názvem „Stříbro a jeho hornická historie – již opravdu poslední kniha“. Je to již celkově osmá kniha nebo knížečka z autorova pera o dějinách hornictví ve stříbrském rudním revíru, který je nejstarším v českém království a dobývala se zde ruda po osm století. Kmotrem knihy se na požádání autora stal pan Přemysl Sobotka, který si udělal čas a opět zavítal do našeho města. Další z lidí, kteří se autorovi vyznali na závěr knihy, je starosta města Stříbra pan Karel Lukeš a poslanec Václav Votava. Autor přivítal všechny pozvané hosty z hornických spolků z celé ČR.

V sobotním dopoledni 3. října 2015 se na stříbrské radnici za zvuku hornické hymny „Hornický stav budiž velebený“ sešli pozvaní bývalí pracovníci Rudných dolů Příbram, závod Stříbro, k malému připomenutí 40 let od ukončení těžby rud ve stříbrském rudním revíru. Pozvání obdrželi všichni žijící a hlavně ti s aktuální adresou. Záštitu nad akcí převzalo město Stříbro. S finanční podporou Hornickému spolku pomohl Krajský úřad v Plzni a Nadace Jakoubka ze Stříbra.

Indie, která má v další dekádě předběhnout Čínu na žebříčku nejlidnatějších zemí planety, má šanci nahradit Říši středu v její roli hnací síly globálního hospodářského růstu – tyto naděje vyjadřují v poslední době komentátoři krize na trzích s uhlím, uvádí portál mining.com. Od roku 2000 výroba uhlí a jeho spotřeba v Číně přispívaly až z 80 procent ke stálému zvyšování ukazatele těžby v celém světě. Mezitím Indie již začala předhánět Čínu ve spotřebě energetického uhlí a stala se největším dovozcem a výrobcem energetického uhlí ve světě, kdežto Číňané začínají pozvolna v těchto žebříčcích klesat. Nejnovější údaje státní společnosti Coal India ukázaly například, že pouze v období od dubna do srpna roku 2015 se těžba uhlí zvýšila o 9,4 procenta.

Seděli zme v ponděli Na Upadnici, všeci vyštafi rovani, bo zme byli za tymi svojimi drahymi zesnulymi na hřbitovach, když začal Poldek: „Staři je na guvno. Sem z teho chozeňa po hrobach tak strhany, že ani němožu ruku s kryglem přitahnuť k pysku! A enem tych prašku co musim denně zjesť. A to ani němluvim, co mě to stoji!“ „Co ti zas stoji?! Kdybys něciganil! Dyť si oto pravil, že se ti tyn tvuj na kravatlu něpodival poslední dva roky…“ křiknul na ňho od hajzlovych dveři Antek. Poldek mu na to chtěl cosik řecť, ale enem mavnul ruku a mluvil dali:

Od roku 2010 probíhá dodavatelsky v ostravsko-karvinském revíru dlouhodobý projekt pod označením 35/AKT „Komplexní řešení problematiky metanu ve vazbě na stará důlní díla“. Projekt je dozorován ze strany státního podniku DIAMO, odštěpného závodu ODRA v pozici právnické osoby a ze strany supervizora Ministerstva financí České republiky, které je zadavatelem veřejné zakázky. Zhotovitelem je Sdružení „Velký metan“ se svými subdodavateli zřad ostravských odborných firem, zabývajících se hornickou činností.

Na stránkách občasníku DIAMO se vracíme k realizaci tohoto projektu opět po roce, abychom si tentokrát přiblížili podrobněji dílčí projekt 35/D2 „Sanace štol v blízkosti povrchu“, který byl v uplynulém roce zdárně uzavřen.

Byla krásná podzimní neděle a slovenské město s bohatou hornickou tradicí Pezinok slavilo po dva zářijové víkendové dny další významnou událost ze své dávné historie – vinobraní.

Pro Spolek krojovaných horníků při obci Stonava, vedený Ladislavem Kajzarem, bylo velkou ctí, že jsme na základě mnohaleté družební a neformální spolupráce s kamarády z Malokarpatského baníckeho spolku Pezinok, vedeného Štefanem Granecem, v dopoledním alegorickém pochodu městem nechyběli.

Starý důl v Michálkovicích chystá spoustu nových věcí. Areál se těší rostoucí oblibě nejen milovníků industriálu, chodívá se sem za kulturou i vstupem do svazku manželského.

Zajímavé rozšíření expozic chystají na Dole Michal provozovaném Národním památkovým ústavem (NPÚ), pracovištěm Územní památkové správy Kroměříž. Pořídili jak vybavení pro kanceláře vedení, tak další artefakty využívané na šachtě. Návštěvníkům je sice tento rok už ukázat nestihnou. To ale nemění nic na faktu, že zaznamenali nejúspěšnější sezonu v historii.

„Rostoucí počty návštěvníků bezesporu souvisí se zvýšeným zájmem o industriální památky v Moravskoslezském kraji. Což znamená, že pro ně musíme stále něco nového připravovat. Od příštího roku to bude kancelář ředitele, respektive závodního, sekretariát a zasedačka ředitele, kancelář ROH,“ uvedl Alexandr Zaspal, správce památkové šachty, která byla v provozu od roku 1843 až do 1993.