Minulu sobotu se tak ochladilo, že vedeni hospody Na Upadnici dovolilo kelnerovi Zbyňkovi, aby rozfajroval krb uprostředka sala. Bo zima byla taka kapku vlezla, vyměnili zme pivo za svařaki a grogi. „Tuš to mi hlava něbere. Včil zima jak na Siberiji a minuly tydeň o dušičkach bylo ešče krasne babi leto. „Co bys chtěl skoro v polovici listopada? Laziť po kupaku v plavečkach?“ smjal se mu Jaryn. „To ni, ale aby bylo slunečno bez velkeho větra a těplo tak akurat. A to by mohlo vydržeť až do dubna a hned to přejsť na jaro. To mam ze všeckich tych štyrech obdobi nejrači. Jak se tak ty pupata nalivaju, pomalu se začina všecko zeleňať, baby odhazuju přebytečne mantle a svetry a galaty zaměňuju za leginy či kraťučke sukně...

Říjnová beseda Havířovské pobočky KPHMO byla věnována hornické historii v podání našich polských přátel z tamějšího muzea a sdružení SITG. Na úvod předseda pobočky informoval členy o 18.setkání Sdružení hornických měst a obci v Českém Krumlově ve dnech 26.-28.září. Akce to byla velice náročná z pohledu průchodnosti města a navíc kumulací tří akcí do jednoho víkendu. Jeden průvod byl hornický a proti nám šel druhý průvod složený z turistů všech národností. Nicméně byl to pro účastníky příjemný zážitek v kulisách středověkého města a pro havířováky příjemná povinnost, neboť primátor našeho města obdržel symbolické světlo k pořádání 19.setkání v příštím roce v Havířově. Po blahopřání jubilantům Klubu dostal slovo náš host historik M.Boratyn. Povedl nás hornickou historií města Jastrzebie Zdroj, která pro mnohé z nás byla velkou neznámou. Uhlí se zde našlo již koncem 19.století, ale díky velkému výronu metanu nebyla jeho těžba spuštěna. Našel se přitom vydatný zdroj solanky což umožnilo podnikavému hraběti Felixi von Koenigsdorff založit zde lázně. V šedesátých letech hlad po uhlí a devizách spustil překotný rozvoj hornické činnosti a z malé obce o dvou tisících obyvatelích se stalo nové město s počtem 120 tisíc lidí, zejména horníků. Tato historie živě připomíná vznik Havířova.

Stálá expozice o historii Havířova a hornictví ve výstavní síni budovy Společenského domu Reneta nabídla třetí říjnové pondělí v tradičním filmovém odpoledni pohled do historie Dolu František, v minulosti také Důl Prezident Gottwald.

Záznam vznikl jako potřeba uchovat vzpomínky na práci při dobývání uhlí v tomto dole. Důl František se nachází v katastru obce Horní Suchá. Návštěvníci, kteří dorazili před velkoplošnou obrazovku, si během fi lmu připomínali různé okamžiky a vybavovaly se jim vzpomínky na dnes již neexistující provoz, po kterém zbyla jen železobetonová těžní věž. „Samozřejmě jsem přišel zavzpomínat a podívat se na tento fi lm. Vždyť jsem na Františku dělal 23 let. To je přece kus života,“ pronesl jeden z důlních elektrikářů, který nyní pracuje na Závodě Důl Lazy.

Památkově chráněné objekty Dolu Petr Bezruč jsou opraveny.

Státní podnik DIAMO ukončil v těchto dnech opravy památkově chráněných budov v areálu Dolu Petr Bezruč ve Slezské Ostravě.

„Opravy jsme zahájili již v roce 2004. Začalo se s nátěrem těžní dvojvěže v areálu, postupně se opravovaly budovy strojoven,“ líčí postup stavebních prací Ing. Libor Jalůvka ze státního podniku DIAMO.

Jako poslední ze tří památkově chráněných budov byla nyní opravena budova těžní dvojvěže, postavená v letech 1901–1916.

Seděl v utery Na Upadnici Vašik zakaboněny tak, že sem se bal ku němu přisednuť. „Co je s nim?“ ptal sem se Antka, kery se na Vašika tež dival z povzdali. Naraz se zjevil Poldek, sednul se ku Vaškovi a cosik živě diskutovali. Rozkladali rukami a byli hodně rozčileni. Enemže se bavili potichučki, tak zme my, co zme seděli kusek dali, nic něslyšeli. Enem sem zaregistroval, že Vašik cosi třima v ruce, občas na tym cosik vymačka, potym to předa Poldkovi, ten to tež pomačka a cosik Vašikovi šepce. Potym přišel Jiřik a na celu hospodu zahalekal: „Co seditě každy indi? Čemu něstě, jak je u nas normalnich štamgastu tutejši hospody – krom komunistuv, podotykam – zvykem?!“

Evropské hornictví a hutnictví – tradice a památky, Věda, výzkum a inovace v hornictví, Zahlazování následků hornické činnosti v ČR. V těchto třech sekcích ve třetím říjnovém týdnu probíhal 53. ročník sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice. Kromě odborné části došlo na méně oficiální setkání přátel nerostů, kamenů, šperků a fosilií či večer v duchu slavného Skoku přes kůži.

Na úvod promluvil o aktuální surovinové a energetické politice ČR předseda představenstva Zaměstnaneckého svazu důlního a naftového průmyslu Zdeněk Osner, 110. výročí povýšení Báňské akademie v Příbrami na Vysokou školu báňskou zmínil děkan Hornicko-geologické fakulty (HGF) Vojtech Dirner, 160. výročí vydání Obecného horního zákona pak představitel státní báňské správy Ivo Pěgřímek.

Kdo zaváhal na podzim, dostane další šanci zase na jaře – 11. dubna 2015

Jak se říká, dva měsíce i s cestou pobývá v Česku Mark Wu z Tchaj-wanu; studuje na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO) hornictví a geologii. A už si udělal čas, aby se stal jedním z 1395 návštěvníků tradiční mineralogické burzy pořádané třetí říjnovou sobotu v Nové aule v kampusu v Porubě.

„Jsem v prvním semestru na Hornicko-geologické fakultě. Ta se také stala pořadatelem tohoto setkání. Oslovilo mě to a nelituji! Viděl jsem tady nerosty, minerály i fosilie z celého světa – od Asie přes Afriku až po Ameriku,“ nechal se slyšet Wu, který prozatím s našinci komunikoval anglicky. Prostřednictvím některých nabízených věcí se i seznamoval s havířskými tradicemi.