Evropské hornictví
a hutnictví – tradice a památky,
Věda, výzkum a inovace v hornictví,
Zahlazování následků hornické
činnosti v ČR. V těchto třech
sekcích ve třetím říjnovém týdnu
probíhal 53. ročník sympozia
Hornická Příbram ve vědě a technice.
Kromě odborné části došlo
na méně oficiální setkání přátel
nerostů, kamenů, šperků a fosilií
či večer v duchu slavného Skoku
přes kůži.
Na úvod promluvil o aktuální
surovinové a energetické politice
ČR předseda představenstva
Zaměstnaneckého svazu
důlního a naftového průmyslu
Zdeněk Osner, 110. výročí povýšení
Báňské akademie v Příbrami
na Vysokou školu báňskou zmínil
děkan Hornicko-geologické fakulty
(HGF) Vojtech Dirner, 160. výročí
vydání Obecného horního zákona
pak představitel státní báňské
správy Ivo Pěgřímek.
Ostravsko-karvinský revír byl
zmíněn v příspěvku Připojovací
a usměrňovací měření jámou ČSA
2 a jámou Mír 2. Autorství patří kolegům
a kolegyním z Institutu geodézie,“
sdělil Petr Žůrek, vedoucí
Institutu hornického inženýrství
a bezpečnosti na HGF Vysoké
školy báňské – Technické univerzity
Ostrava. Ten se stal jedním
z garantů sekce V (Věda, výzkum
a inovace v hornictví) a přednášky
popisoval jako bohaté se širokým
záběrem napříč celou republikou.
„Náplní sekce bylo seznamovat
se současnými projekty i technologiemi
využívanými v oboru, vědeckovýzkumnou činností, riziky
vznikajícími při výstupu důlních
plynů, ale též s výsledky projektů
či novými trendy vývoje a s jejich
významem pro potřeby hornictví,“
nechal se slyšet docent Žůrek.
