Aktualizace
Aktualizované sekce od 03.11.2026 do 10.11.2026
|

Na budování turistických
tras pro zdravotně
postižené účastníci výstupu
věnovali 6006 korun.
Po silvestrovském veselí
mnozí vyrazili na Nový rok do přírody.
Kromě jiného se nabízel tradiční
Novoroční výstup na Landek
– památný ostravský vrch, známý
jako pradávné sídliště lovců mamutů
a naleziště černého uhlí.
Turisté všech věkových
kategorií.
Sněhem poprášené stezky, bezvětří
a teplota těsně pod bodem mrazu
vytvářely příjemné podmínky
pro všechny, kteří se na kopec vydali.
Byli to lidé všech věkových
kategorií – rodiče s dětmi, mládež,
početné turistické oddíly či
senioři. Mezi nimi byli také starší
osmdesáti let. Potkat bylo možno
i mnoho pejskařů, dokonce i jezdce
na koni. Ze všech sálala pohoda
a radost z pohybu.
K cíli dorazilo 316 turistů.
„Letos pořádáme už 15. ročník,”
informoval na stanovišti v cíli trasy
zakladatel a hlavní organizátor
akce Václav Šebek. „Teď před
polednem na vrchol dorazilo na
250 lidí. Pro další jsme tady k dispozici
do 13 hodin (celkem se registrovalo
316 účastníků). Každému vypíšeme
Pamětní list Novoročního výstupu
na Landek, který uděluje náš
odbor Klubu českých turistů Baník
Ostrava OKD,” upřesnil Šebek.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 16. 01. 2015 | 1609 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |

 První zprávy o vzniku horní školy v Ostravě se datují na konec 19. Století, kdy dochází
k rozmachu průmyslu na Ostravsku. Buduje se železárenský a plynárenský průmysl, je
dobudována Severní Ferdinandova dráha a Báňská revírní dráha, rozvíjí se těžba uhlí. Chybí
však školení důlní technici, kteří v té době jsou vzděláváni v Příbrami, na Slovensku v Banské
Štiavnici nebo ve Wieličce v Polsku. V dolech nejsou dodržovány bezpečnostní předpisy,
dozorců je málo, těžba náročná, ale nedokonalá, dochází k častým důlním neštěstím. Rodí
se myšlenka založit v Ostravě vlastní vzdělávací zařízení pro výchovu technického dozoru.
A tak 22. 12. 1871 tehdejší rakouský ministr orby rytíř Chlumecký na návrh těžaře Hynka
Vondráčka schvaluje první stanovy budoucí horní školy. Pro nedostatek učitelů
a vyučovacích místností dochází k zahájení vyučování až od 25. 9. 1874 v domě čp. 535 na
Nádražní ulici, situované proti budově současné Komerční banky. Ředitelem byl jmenován
báňský inženýr Josef Hýbner. Škola byla zpočátku dvouletá s tím, že žáci byli přijímáni vždy
až po dvou letech a učební plán byl velmi jednoduchý. V prvním ročníku počty a měřictví,
geologie a všeobecné strojírenství, v druhém ročníku hornictví, hornopolicejní předpisy,
základy důlního měřictví, kreslení a čtení důlních map a hornické strojírenství. Od roku
1892 je uplatňována zásada, že definitivní důlní dozorce může být potvrzen jen po
absolvování horní školy.
| Autor: Ladislav Bardoň |
Vydáno dne 03. 01. 2015 | 3457 přečtení |
Počet komentářů: 2 |
Přidat komentář |

 Důl Louis (Jeremenko) by založen v roce 1891 v nejstarší části Vítkovic. V jeho těsné blízkosti byla prastará dřevěná zvonice se zvonem, který měl letopočet 1792. O této skutečnosti se zmiňuje jeden z částečně ohořelých dokladů, který se našel při bourání zděné zvonice v roce 1960. Vzhledem k tomu, že doklad se týká přímo založení dolu, citujeme ho v původním znění:
Na podzim roku 1895 odstraněna stará dřevěná zvonice, náležející obci Vítkovice a postavena za ni zvonice nová přičiněním a většinou nákladem kamenouhelného závodu "Jáma Louisova" a jeho majitelův. Stavba, kterou provedl dle svého plánu architekt Bohumil Židlický v Mor.Ostravě dokončena v květnu 1896.- Zvon z roku 1792 opraven na závodě a přenesen ze staré zvonice do nové již 12. prosince 1895. Hloubení jámy Louisovy počalo v měsíci květnu r. 1891. Dnes je jáma těžní 324, jáma větrní 314 metrů. Chodeb hotových jest 650 metrů, uhelné sloje vhodné dobývání dosaženy prozatím 3.
V horním ředitelství jsou páni ředitelé J. Molínek a Th. André, závodním. inženýr Erich Mládek, poddůlní A.Malina.
Obec Vítkovice čítá přes 15000 duší, starostou jest Alexander Krömer, farářem P. Josef Kuča.
Za panování cís. a krále Františka Josefa I. psáno 27. května 1896?
| Autor: Vítězslav Hettenberger |
Vydáno dne 28. 12. 2014 | 2040 přečtení |
Počet komentářů: 1 |
Přidat komentář |

„Tuš se nam to male jezulatko narodi
přesně za tydiň. Skoňča konečně ty hruzy
z nakupovanim darkuv, to blbnuti bab
z hadrami po kvartyře, sekyrovani nas,
až tež cosik robime, bo na Vanoce přeci
musí byť všecko v gryntlichu,“ pravil včera
Na Upadnici Poldek. A Antek mu hned
přizvukoval: „Ja temu teš něrozumim!
Či mame přes cely rok doma burdel, že
se na každe svatki musí uklizať?! Už se
těšim, až to budě za nami a zas budě rok
klid.“ Něsuhlasil sem z nimi. „Ja mam
pravě tu připravu na Vanoce nejrači.
Mi všecek tyn zhon, to nakupovani,
vymyšlani darkuv a hlavně ty koledy
ve vyzdobenych obchodach a městach
připominaju mladi. Naša maminka
dycki tyden před svatkami nakupila latki
a všelijake ty serepetičky a každu noc šila
a tvořila. A my se každy Štědry den rano
zbudili do noveho byta. Potahy, tepichy,
zaclony a dečki na stolkach a šifonerach
byly dycki nove. Tatinek pokažde brblali,
že su to zbytečně vyhozene peníze, ale
hrdo se po vyštyfi rovanym, vybiglovanym
a voňavym kvartyře rozhližali, a pod fusami
maminku chvalili. Miloval sem stať
ve frontě u zeleniny na jabka, pomeranče,
banany či mandarinky. A když se zadařilo,
byly aji fi ky a datle. Kolik razy sem za den
stačil obletěť aji tři štyry obchody, aby
všeckeho bylo dosť, bo obvykle, však
se pamatujetě, teho prodavali enem
po kile. Raz, to mi bylo tak osum roku,
sem stal ve frontě na ovoce, na ostravske
Stodolni.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 25. 12. 2014 | 3469 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|