Téměř pětisetstránková publikace.

NOVÉ  KNIHY

Vydavatelství: MONTANEX a.s.

Má 461 str. , brožovaná, formátu B5, cena 640,- Kč k zakoupení je u vydavatele - společnosti

      Téměř pětisetstránková publikace, věnovaná památce všech, kdo při důlních neštěstích ztratili svůj život, maximálně vyčerpávajícím způsobem připomíná tragické události v našem hornictví. Je koncipována tak, aby obsahovala havárie charakteristické pro různé druhy ohrožení – závažné endogenní i exogenní důlní požáry, průtrže hornin a plynů, horské otřesy, průvaly vod a bahnin atd. – tak, aby byly zmíněny všechny současné a mnohé minulé báňské revíry. Obsáhlý text provází a doplňuje řada historických fotografií, map, plánů a grafů.

Kniha, která by neměla mít další díl

Přednáška profesora Romana Makariuse ke knize "MEMENTO důlních nehod v českém hornictví" na besedě Klubu přátel hornického muzea v Ostravě konána v Hornickém muzeu na Landeku dne 5. října 2010.

Něsem se isty či sem vam už vykladal o tym, že sem vašnivym kuchařemamaterem. O vikendě mi něsmi Mařa ku plotně, bo ty dva dny sem jejim panem ja. Vymyšlam ruzne dobrotki, na kere občas choďa moji synci aji se svojimi polovičkami a vnukami. A všeci se dycki debužiruju, až im za ušami praska! Ale abysem se vratil z tych rodinnych zvyklosti ku jadru pudla. Byl sem v patek minuly tydiň u Cyrilka na Valachach a pomahal mu paliť kalvados. „Trnky“ se mu pry loni něurodily, tuš naložil do beček aspoň jadrničky, kerych zas byl dostatek. No, a to bylo špatně, bo sem neměl v patek doma a hlavně Na Upadnici chyběť. Hned v sobotu kolem poledňa totiš ku mně přiletěl Antek a hned u dveři mi vypyskoval, že sem mu v patek strašně chyběl! Potřeboval pry se mnu nutně mluviť kvuliva mojich kulinařskich znalosti. Byl tak vyvředěny, až mi ho bylo luto! „Přijela ku nam rodina moji stare, tuš sem se chtěl vytahnuť a cosik im připraviť. Letěl sem temu Na Upadnicu, až mi poradiš, co za specialitku uvařiť, abysem im vytřel zrak! Enemže tys tam něbyl a kamoši mi poradili, až jim zrobim tlačenku alá řizek.

Čínská plánovací agentura nařídila městu Šanghaj a třem dalším provinciím, aby vypracovaly plány na snížení spotřeby uhlí ve snaze zlepšit kvalitu ovzduší. Čína jmenovala průmyslovou oblast v deltě řeky Jang-c'-ťiang, která zahrnuje provincie Če-ťiang, Ťiang-su a Šanghaj, jako jeden ze tří nejznečištěnějších regionů v zemi.

Další výrazně znečištěná oblast Pekingu a okolí již dostala za úkol snížit spotřebu uhlí v období 2013–2017 o 12 milionů tun, Tchien-ťin dokonec o 20 milionů tun a provincie Čche-pej o 40 milionů.

Spalováním uhlí Čína v roce 2013 vyprodukovala 66 procent veškeré energie, v roce 2014 šlo o 64 procent. Cílem je, aby v roce 2020 klesl podíl uhlí na výrobě energie na zhruba 62 procent.

Když zme v ponděli probrali všecki okolnosti uplynuleho Silvestra a vynadivili zme se, čemu se dycki po půlnoci radujeme, střilame petardy a všecki ty hlupoty, když v podstatě to znamena, že zme zas o rok starši a tym padem aji blíže ku hrobu… A tak zme zavedli dišput na temat, keremu, jak se myslime, velmi rozumime a zme na ňho odbornici: o kvalitě a hlavně o naši znalosti piva. Temat to byl tak zajimavy, že se do ňho zapojil aji majitel Upadnice. „Spominam se, chlopi, na jedneho svojiho kolegu z branže. To bylo ešče za totača. Jeho mama robila v ostravskim pivovaře. Myslim, že byla dokoňca sekretařku ředitela. No, a tyn jeji synek, Viluš se menoval, převzal jednu velmi znamu hospodu v centru Ostravy, kaj chodili fajnšmekři na radegast. Hospoda to byla sice zapluvana, ale tu nošovicku dvanastku tam měli fakt skvělu! Jak řikam, slizali se tam pivni fajnšmekři skoro z cele Ostravy.

Ve dnech 27. – 30. 11. 2014 byli členové Hornického spolku ze Stříbra a Nadace Landek pozváni hornickými kamarády z černouhelné pánve v oblasti města Rybnik, cca 45 km od hranic k „41. Spotkanie Gwarkow RZRG“. Čekalo nás velmi vřelé a milé přijetí s bohatým programem. Osobně se nám věnoval ředitel firmy „SITG przy Rybnicki Zakladanie Robót Górniczych“ se svojí manželkou a kamarády. Čekala nás návštěva hornického skanzenu ve Vieličce u Krakowa, hrad polských králů Wawel a večerní centrum města s centrální tržnicí. Další velkou akcí z programu byla návštěva černouhelného dolu v Zabrze, kde sfáráte 300 m hluboko a kde vlastní prohlídka trvá 3 hodiny. Každý večer se konalo posezení s kamarády. Sobotní program byl velmi našlapaný a zakončený 41. setkáním horníků, kde se nemohou účastnit ženy, a proto je pro ně připraven jiný program. Mohu-li osobně konstatovat, již dlouho jsem neviděl podobnou hornickou akci připravenou na tak vysoké a společensky kvalitní úrovni. Samozřejmostí je v této oblasti osobní účast všech starostů okolních měst.

Opravy památkově chráněných objektů v areálu bývalého Dolu Petr Bezruč v Ostravě byly ukončeny

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA má v ostravsko – karvinském revíru ve své správě v současné době 11 nemovitých a 2 movité kulturní památky nacházející se v pěti areálech bývalých dolů, které převzal 1. 1. 2002 do své správy od OKD, a. s., na základě smlouvy o prodeji části podniku. Mezi svěřenými památkovými objekty zaujímá unikátní postavení komplex památek nacházejících se v areálu bývalého dolu Petr Bezruč. Tento důl tvoří těsně pod vrcholem hladnovského kopce typickou dominantu severovýchodního horizontu Ostravy. Byl založen přímo u silnice z Moravské Ostravy do Michálkovic jako mělký v roce 1842 a navazoval na systém důlních děl Jaklovecké dědičné štoly. Jeho zakladatel Josef Gross, tehdejší centrální ředitel Vítkovických železáren (Vítkovické horní a hutní těžířstvo), důl založil ve vlastní režii a pojmenoval ho po své manželce Terezii. Nedlouho po založení, v roce 1843, prodal důl Salamonu Mayeru Rothschildovi, vlastníku Vítkovických železáren. V roce 1862 byl dosavadní mělký důl přebudován na hlubinný a připojen na Báňskou (též Montánní) dráhu. V roce 1942 byl důl podle své výrazné polohy na kopci nad městem přejmenován na Bergschacht (Náhorní důl) a v roce 1946 podle významného slezského básníka Petra Bezruče. Znárodněný důl se v roce 1946 stal součástí podniku Ostravsko–karvinské kamenouhelné doly Ostrava (pozdější OKD). Těžba zde byla ukončena po vyhlášení útlumu v roce 1992. Likvidace hlavních důlních děl byla ukončena v roce 1994.