Čínská plánovací agentura
nařídila městu Šanghaj a třem
dalším provinciím, aby vypracovaly
plány na snížení spotřeby uhlí
ve snaze zlepšit kvalitu ovzduší.
Čína jmenovala průmyslovou
oblast v deltě řeky Jang-c'-ťiang,
která zahrnuje provincie Če-ťiang,
Ťiang-su a Šanghaj, jako jeden
ze tří nejznečištěnějších regionů
v zemi.
Další výrazně znečištěná oblast
Pekingu a okolí již dostala za úkol
snížit spotřebu uhlí v období
2013–2017 o 12 milionů tun,
Tchien-ťin dokonec o 20 milionů
tun a provincie Čche-pej o 40
milionů.
Spalováním uhlí Čína v roce
2013 vyprodukovala 66 procent
veškeré energie, v roce 2014
šlo o 64 procent. Cílem je, aby
v roce 2020 klesl podíl uhlí
na výrobě energie na zhruba 62
procent.
Podle aktuálního plánu by
spotřeba uhlí v Číně měla ročně
v období 2016–2020 dosahovat
maximálně 4,2 miliardy tun, ale
není jasné, nakolik je tento cíl závazný.
Zatímco ještě v roce 1988
činila spotřeba uhlí v Číně ročně
zhruba jednu miliardu tun, následný
dynamický rozvoj ekonomiky
vedl k tomu, že spotřeba se více
než zečtyřnásobila.
Trpí Australané
Čínské omezování dovozu uhlí,
snaha podporovat domácí producenty,
z nichž při současných
nízkých cenách 70 procent prodělává
a polovina dluží horníkům
výplaty, a potřeba snižovat emise
především ve znečištěných velkoměstech
dopadá tvrdě hlavně
na těžaře v Austrálii. Čína totiž přišla
se strategií, která zakazuje dovoz
uhlí s více než jednoprocentním
podílem síry a 16 procentním
podílem popelovin. Australané
původně předpokládali, že letos
dovezou do Číny 49 milionů tun
energetického uhlí, nicméně
na velkou část tohoto objemu se
pravděpodobně bude vztahovat
současné omezení. Pro australské
těžaře jde o další ránu poté, kdy
za poslední tři roky klesly ceny
energetického uhlí na polovinu
a v sektoru přišlo za poslední rok
o práci 30 tisíc lidí.
