Od Adventu do Tří králů
	Hodně štěstí, radování... vánoční Vám nesu přání. K tomu vůli - každý den zůstat dobrým člověkem.
Adventní zamyšlení		Vánoční poselství

Vánoční tradice

Řežeme Barborky, pečeme vánočku, ale už málokdo zná původní význam vánočních tradic.

Už ve 14. století si lidé navzájem přáli vše dobré a obdarovávali se. Některé zvyky přetrvávají staletí. Zachovaly se především tradice žertovné nebo ty, které nemají tak hluboký význam. Možná jsme už trošku pozapomněli na jejich původní smysl, který se navíc trochu posunul.

Vezměte si třeba takzvané Barborky. Jestliže třešňová větvička uříznutá 4. prosince rozkvete na štědrý den, dívka se vdá. Původně se ale větvička sázela do země už na svatého Ondřeje, 30. listopadu. Jeho svátek společně se štědrým dnem je pro věštění budoucnosti jeden z nejdůležitějších dnů v roce. Dívka pak sazeničku chodila každý den zalévat ústy, protože vodu musela ohřívat. Jestliže se větvička uchytila, vzala si ji na Hod Boží za šněrovačku, a kterého hocha prvního oslovila, byl tím vyvoleným.

Lidé uctili patronku a ochránkyni horníků sv. Barboru

Prosili křesťanskou světici o požehnání a ochranu. Poděkovali také společnosti OKD a Nadaci Landek Ostrava.

Druhou adventní neděli si hornická obec Stonava za účasti takřka všech kroužků krojovaných horníků v regionu a jejich polských kolegů a kamarádů připomněla svátek sv. Barbory, která je patronkou mnoha řemesel včetně toho hornického. Mše svatá v kostele sv. Maří Magdaleny, kterou vedl farář Roland Manowski, byla také věnována smutné a tragické události, která se stala před necelým měsícem v Závodě Důl Karviná, lokalitě ČSA, kde došlo ke třem smrtelným a devíti těžkým úrazům. Jako vzpomínku přinesli zástupci krojovaných horníků tři přilby s lampami, které symbolizovaly chlapy, kteří se už nevrátili z práce domů za svými rodinami.

Na co su saňki?

Vlez sem v utery Na Upadnicu ověšany tajak vanočni stromek, a už od dveři sem řval, že něchcu pivo, ale grog! „A jeje, Mikulaš se nam vratil!“ křiknul na mě posměšně Antek. „Guvno Mikulaš, tyn byl v patek! A drž pysk, bo beztak ešče nikdo něvi, jak to s tebu, andělu, vlastně dopadlo!“ seknul sem po nim a vtisnul se mezi chlopy, co se ohřivali řitě kolem hospodskeho krba. Antek enem tak zašvidral a vykoktal ze sebe: „Jak by to mělo dopadnuť?! Přišel sem spořadaně dom, zeblek sem se a šupnul do lužka. Stara byla na stypach, a tak byl doma klid.“ „O tym se ešče povykladame, bo si zase zřigal pul cesty kolem baraka! A navic v tym andělskim munduře! To byla ostuda! Baby se ešče včil o tym vykladaju,“ smjal se mu Poldek. „Ser na cypa!“ okřiknul ho Juzek a otočil se ku mně: „Co to maš v tych balikach?“ „Ale kupil sem rodině darki pod stromek. Nejvěči radosť mam tu oto z tych klasickich saněk. Ty sem kupil pro mojeho nejmladšiho vnuka Peťulku!

NEJVĚTŠÍ HISTORICKÁ UDÁLOST V OSTRAVĚ. II část

PŘED 20 LETY SKONČILA TĚŽBA UHLÍ II část

Pozůstatky po těžbě

Ukončení těžby uhlí na území Ostravy však nezůstalo bez následků a zanechalo pozůstatky po hornické činnosti, z nichž některé nebyly předpokládané.

Začaly se projevovat výstupy důlních plynů na povrch s některými velmi nebezpečnými následky vč. ohrožení života lidí. V souvislosti s tím vyvstala problematika zabezpečování starých důlních děl (jam a štol) jako komunikací pro výstup důlních plynů z dolů na povrch a také s možným rizikem jejich propadnutí. Ústí starých důlních jam muselo být proti propadnutí a zhroucení zabezpečeno železobetonovými uzávěrami a pro odvod důlních plynů, instalovanými plynovými komínky. Ústí jam bylo ohrazeno, jako např. u těžní jámy Karolina v centru Ostravy u nákupního centra Nová Karolina, viz obr. 4 a stanoveno kolem něho bezpečnostní pásmo (stavební uzávěra).

NEJVĚTŠÍ HISTORICKÁ UDÁLOST V OSTRAVĚ. I část

PŘED 20 LETY SKONČILA TĚŽBA UHLÍ I část

V letošním roce jsme si připomněli dvacáté výročí ukončení těžby černého uhlí na území města Ostravy. K tomu došlo 30. června 1994, kdy horníci vyvezli z Dolu Odra v Ostravě-Přívozu poslední vůz černého uhlí, viz obr. 1. Tímto slavnostním aktem byla zakončena těžba uhlí na celém území Ostravy. Ukončení těžby se stalo největší událostí v historii hornické Ostravy. Skončila dlouhá epocha využívání uhlí, které zde bylo dobýváno více než dvě stě let. Jeho těžbu začal v Petřkovicích už v r. 1782 Johann Adam baron Grutschreiber, vlastník hlučínského panství. Soustavná těžba probíhala od té doby až do r. 1994, kdy byla Československým státem ukončena.

Týden BARBOREK

V kostele bylo špatné osvětlení, horší snímky, bohužel, ale stojí to za to. Díky havířských penzistů byl kostel plný a akcelerující byli dojati!

Vše bude ve foto, i když jsou tam některé horší, ale jde o tu masovost. Ve Stonavě v kostele to byla síla a v Horní Suché ještě větší, co se týče počtu. Zdař Bůh!

Foto album

Jaki budě Mikulaš?

V ponděli zme se Na Upadnici starali, co zrobime letos pro děcka na Mikulaša. „Lojzek ma dva vnučata, Břetik a Jaryn tež, no tuš je třa cosik zrobiť,“ pravil bezdětny stary mladenec Jiřik. „A jak by ses to představoval?“ zeptal sem se ho. „No pojčame se z divadla kostymy čerta, Mikulaša a anděla, šak tam ešče maš furt tu znamu, ni?! Vy dědci nam datě na darki, nebo se ich sami kupitě, a pujdem děcka strašiť! Němluv mi, že něviš, jak se to robi?“ hanlivo mi pravil. „Jak se co robi, to vim, ale kdo se do tych kostymuv převleče? My za svojimi děckami němožeme, bo nas poznaju po čuchu, a převlikať se před každymi dveřami je tež uvalene! To musiš uznať aji ty!“ namitnul sem a z Jiřika se skorem začalo kuřiť, jak urputně přemyšlal. „Mam to! Zrobime to tajak loni: za Mikulaša pujdě Poldek, bo ma skorem dva metry, za čerta idu ja, bo umim nejlepši z vas strašiť, a za anděla pujdě zas Antek,“ vysypal ze sebe a poručil se velku zelenu. Kopnul ju do sebe ze slovami, že když se sam něpochvali, nikdo to za ňho nězrobi. „Něvim, něvim!? Viš jak Antkuv anděl dopadnul!? Viš, co dycki dokaže zrobiť, jak se enem trochu připije!?! Když už to musí byť, měl by isť spíše za čerta...,“ namitnul sem. „Šak se enem spomnitě, jak to dopadlo loni. Vtedy zme měli z mojim synkem a jeho dvumi děckami obrovske ščesti, že stě šli ku nam prvni.

index | 169-175 | předchozí | následující | Celkem 1129 článků

Taky jsme na FACEBOOKU

Něco málo pro zasmání

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci

MOBIL