Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 16.02.2020 do 23.02.2020

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 198 nalezených)

Historie

SVATÁ BARBORA

Jedním z prvních adventních svátků, kterému naši předkové přisuzovali magickou moc, je po sv. Ondřeji (30. listopadu) svátek sv. Barbory, připadající na 4. prosinec. BarborkaLidé si toho dne řežou větvičky ovocných stromů barborky, které si doma dávají do vázy pro radost a okrasu, vždyť do skutečného jara je tak daleko ale nejen to, prostřednictvím větviček se v lidové magii věští budoucnost. A to ne budoucnost ledajaká! Která svobodná dívka by nechtěla vědět, zda se již v příštím roce nevdá?

Jako barborky se dnes řežou převážně třešňové větvičky. Podle tradice to však mohou být snítky z jakýchkoliv stromů a keřů, které ve váze mohou rozkvést. Tradice barborek je prastarého původu. Říká se, že v nich lze spatřovat odraz příběhu z apokryfních (tedy církvi nekanonizovaných) evangelií. V nich lže číst, že snoubence pro Pannu Marii vybrali kněží jeruzalémského chrámu právě podle toho, čí snítka vložená do vody vyrašila první. Snad se i zde navázalo na ještě starší tradice prastarých veštebních praktik, podle kterých rozkvetlá větvička dívce říkala, že se v následujícím roce vdá. Ovšem zde nutno slečny varovat není dobré snítku pěstovat na veřejně přístupném místě -protože pokud nevykvete, je to důkaz, že dívka již není panna (doby se mění...). Rozkvetlý proutek si dívka má dát do šněrovačky, aby si ho mládenec všiml (a dovtípil se když ne on a teď tak může mít navždy smůlu).

| Autor: administrator | Vydáno dne 04. 12. 2015 | 1690 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

65. výročí obrovského nástupu učňovské mládeže do československého hornictví

1. Úvod

Horničtí veteráni si letos připomínají rok 1950, kdy před 65 lety proběhl mohutný nástup učňovské mládeže do všech uhelných, rudných, nerudných a naftových revírů v celém Československu. Zakreslené revíry s úspěšným náborem učňů jsou zakresleny na obr.1.

Mapa

Nástup nastal v rámci náborové, tzv. Lánské akce, která byla založena na pomoc řešení tehdejšího závažného problému v poválečném československém hornictví, tj. nedostatku stabilních pracovníků. Na něho navazovala neuspokojivá situace, která do té doby panovala v náboru učňů na hornická povolání. Hornický učební obor vznikl v r. 1943. Nedocházelo však k jeho uspokojivému naplňování. V roce 1947 bylo získáno jen okolo 800 a v roce 1948 byla situace ještě horší, bylo získáno jen cca 500 učňů. Celkový stav v r. 1949 v tříletém učebním oboru byl okolo 1500 hornických učňů.


| Autor: Ing. Jaroslav Klát | Vydáno dne 17. 10. 2015 | 1250 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Hornická stezka na Landeku třicetiletá

V letošním roce je oslavováno významné 70. výročí osvobození města Ostravy sovětskou armádou. Na počest 40. výročí tohoto osvobození byla 30. 4. 1985 otevřena na Landeku pro veřejnost hornická stezka (mapka na obr. 1). Účelem stezky bylo dokumentovat v přírodě a Stezkasoučasně zpřístupnit veřejnosti hmotné doklady o počátcích nejstarší hornické činnosti v OKR a ukázat geologické výchozy kamenouhelných slojí a nejstarších vrstev karbonských hornin. V této souvislosti je vhodné vzpomenout na organizace, jež se na budování stezky podílely.

Původcem myšlenky byl Ing. Ladislav Hep, CSc., vedoucí projektant Báňských projektů v Ostravě a předseda Krajské odborné skupiny České vědecko-technické společnosti (ČVTS) pro dějiny průmyslu a technické muzejnictví. K vybudování stezky počátkem 80. let přicházely podněty četných zájemců o hornickou historii OKR a vzrůstala snaha vybudovat hornické muzeum na Dole Eduard Urx (dnes Anselm). Na podporu myšlenky stezky vycházel v Ostravském večerníku v r. 1985 z iniciativy L. Hepa desetidílný seriál odborných článků pod názvem Landek známý i neznámý, napsaných uznávanými odborníky.


| Autor: Ing. Jaroslav Klát | Vydáno dne 19. 06. 2015 | 1513 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

O těžbě, kultuře a společenských vztazích v hornických regionech

Ing. Miroslav Šmíd o těžbě, kultuře a společenských vztazích v hornických regionech, zejména na Ostravsku.

Šmíd

Při oslavách výročí osvobození ČR nezapomeňme na Slezskoostravskou Sedmičku. Prožil jsem to a nemohu a nechci zapomenout. Končil třetí rok našeho učebního poměru na dolech hraběte Johana Wilczka. Bydleli jsme na učňovském domově na Těšínské ulici asi 100m od Slezskoostravského kostela. Pracovali jsme na dole Trojice a Michálka ve Slezské Ostravě a na dole Jan-Maria v Hranečníku na okraji Radvanic.

Z kultury jsme toho moc neužili: taneční zábavy byly zakázané, městské divadlo (Stadtheater), na dnešním Smetanovém náměstí hrálo výhradně německy. Dnešní divadlo Jiřího Myrona Národní dům) vysílalo své herce na estrády do různých části Ostravy ( například do Sokolovny u Slezskoostravského kostela), ale to bylo velmi málo.


| Autor: administrator | Vydáno dne 06. 06. 2015 | 755 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

PRVNÍ HORNÍ ŠKOLA V OSTRAVĚ VZNIKLA PŘED 140 LETY

Nádražní

První zprávy o vzniku horní školy v Ostravě se datují na konec 19. Století, kdy dochází k rozmachu průmyslu na Ostravsku. Buduje se železárenský a plynárenský průmysl, je dobudována Severní Ferdinandova dráha a Báňská revírní dráha, rozvíjí se těžba uhlí. Chybí však školení důlní technici, kteří v té době jsou vzděláváni v Příbrami, na Slovensku v Banské Štiavnici nebo ve Wieličce v Polsku. V dolech nejsou dodržovány bezpečnostní předpisy, dozorců je málo, těžba náročná, ale nedokonalá, dochází k častým důlním neštěstím. Rodí se myšlenka založit v Ostravě vlastní vzdělávací zařízení pro výchovu technického dozoru.

A tak 22. 12. 1871 tehdejší rakouský ministr orby rytíř Chlumecký na návrh těžaře Hynka Vondráčka schvaluje první stanovy budoucí horní školy. Pro nedostatek učitelů a vyučovacích místností dochází k zahájení vyučování až od 25. 9. 1874 v domě čp. 535 na Nádražní ulici, situované proti budově současné Komerční banky. Ředitelem byl jmenován báňský inženýr Josef Hýbner. Škola byla zpočátku dvouletá s tím, že žáci byli přijímáni vždy až po dvou letech a učební plán byl velmi jednoduchý. V prvním ročníku počty a měřictví, geologie a všeobecné strojírenství, v druhém ročníku hornictví, hornopolicejní předpisy, základy důlního měřictví, kreslení a čtení důlních map a hornické strojírenství. Od roku 1892 je uplatňována zásada, že definitivní důlní dozorce může být potvrzen jen po absolvování horní školy.


| Autor: Ladislav Bardoň | Vydáno dne 03. 01. 2015 | 1440 přečtení | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

KDYŽ UŽ ČLOVĚK JEDNOU JE ...

Werich

Když už člověk jednou je,
tak má koukat, aby byl.
A když kouká, aby byl, a je,
tak má být to, co je,
a nemá být to, co není,
jak tomu v mnoha případech je.

Jan Werich


| Autor: administrator | Vydáno dne 31. 12. 2014 | 935 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Hornická zvonice

Jeremenko

Důl Louis (Jeremenko) by založen v roce 1891 v nejstarší části Vítkovic. V jeho těsné blízkosti byla prastará dřevěná zvonice se zvonem, který měl letopočet 1792. O této skutečnosti se zmiňuje jeden z částečně ohořelých dokladů, který se našel při bourání zděné zvonice v roce 1960. Vzhledem k tomu, že doklad se týká přímo založení dolu, citujeme ho v původním znění:

Na podzim roku 1895 odstraněna stará dřevěná zvonice, náležející obci Vítkovice a postavena za ni zvonice nová přičiněním a většinou nákladem kamenouhelného závodu "Jáma Louisova" a jeho majitelův. Stavba, kterou provedl dle svého plánu architekt Bohumil Židlický v Mor.Ostravě dokončena v květnu 1896.- Zvon z roku 1792 opraven na závodě a přenesen ze staré zvonice do nové již 12. prosince 1895. Hloubení jámy Louisovy počalo v měsíci květnu r. 1891. Dnes je jáma těžní 324, jáma větrní 314 metrů. Chodeb hotových jest 650 metrů, uhelné sloje vhodné dobývání dosaženy prozatím 3.

V horním ředitelství jsou páni ředitelé J. Molínek a Th. André,
závodním. inženýr Erich Mládek,
poddůlní A.Malina.
Obec Vítkovice čítá přes 15000 duší,
starostou jest Alexander Krömer,
farářem P. Josef Kuča.

Za panování cís. a krále Františka Josefa I. psáno 27. května 1896?

| Autor: Vítězslav Hettenberger | Vydáno dne 28. 12. 2014 | 1017 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

NEJVĚTŠÍ HISTORICKÁ UDÁLOST V OSTRAVĚ. II část

PŘED 20 LETY SKONČILA TĚŽBA UHLÍ II část

Pozůstatky po těžbě Karolina

Ukončení těžby uhlí na území Ostravy však nezůstalo bez následků a zanechalo pozůstatky po hornické činnosti, z nichž některé nebyly předpokládané.

Začaly se projevovat výstupy důlních plynů na povrch s některými velmi nebezpečnými následky vč. ohrožení života lidí. V souvislosti s tím vyvstala problematika zabezpečování starých důlních děl (jam a štol) jako komunikací pro výstup důlních plynů z dolů na povrch a také s možným rizikem jejich propadnutí. Ústí starých důlních jam muselo být proti propadnutí a zhroucení zabezpečeno železobetonovými uzávěrami a pro odvod důlních plynů, instalovanými plynovými komínky. Ústí jam bylo ohrazeno, jako např. u těžní jámy Karolina v centru Ostravy u nákupního centra Nová Karolina, viz obr. 4 a stanoveno kolem něho bezpečnostní pásmo (stavební uzávěra).


| Autor: Ing. Jaroslav Klát | Vydáno dne 13. 12. 2014 | 1485 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

NEJVĚTŠÍ HISTORICKÁ UDÁLOST V OSTRAVĚ. I část

PŘED 20 LETY SKONČILA TĚŽBA UHLÍ I část

Pocod landek

V letošním roce jsme si připomněli dvacáté výročí ukončení těžby černého uhlí na území města Ostravy. K tomu došlo 30. června 1994, kdy horníci vyvezli z Dolu Odra v Ostravě-Přívozu poslední vůz černého uhlí, viz obr. 1. Tímto slavnostním aktem byla zakončena těžba uhlí na celém území Ostravy. Ukončení těžby se stalo největší událostí v historii hornické Ostravy. Skončila dlouhá epocha využívání uhlí, které zde bylo dobýváno více než dvě stě let. Jeho těžbu začal v Petřkovicích už v r. 1782 Johann Adam baron Grutschreiber, vlastník hlučínského panství. Soustavná těžba probíhala od té doby až do r. 1994, kdy byla Československým státem ukončena.


| Autor: Ing. Jaroslav Klát | Vydáno dne 10. 12. 2014 | 1749 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Láďovo RETRO 8


| Autor: Ladislav Bardoň | Vydáno dne 05. 08. 2014 | 1385 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Láďovo RETRO 7


| Autor: Ladislav Bardoň | Vydáno dne 27. 07. 2014 | 1365 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

Láďovo RETRO 6


| Autor: Ladislav Bardoň | Vydáno dne 15. 07. 2014 | 1425 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Historie

* Láďovo RETRO 5

Vydáno dne 27. 06. 2014 (1354 přečtení)


Celý článek... | Autor: Ladislav Bardoň | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Historie

* Láďovo RETRO 4

Vydáno dne 05. 06. 2014 (1432 přečtení)


Celý článek... | Autor: Ladislav Bardoň | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Historie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (28)

Slezská Ostrava(pokračování)
    Kolonie Jindřich.

Jindřich

Podle K. Slívy byla postavena na počátku 20. let minulého století, v přímém sousedství povrchových provozů jaklovecké šachty Jindřich na západ a jih od jámy a podél dnes již neexistující cesty, která vedla kolmo na dnešní Hybernovou ulici. Bylo tam 10 domů úřednických a 4 domy dělnické. Celá osada byla úplně zbourána počátkem 70. let minulého století, po zasypání jámy Jindřich. Zároveň byly vybourány všechny povrchové provozy i garáže. Na místě osady je lesík, na místě povrchových provozů vyrostlo po roce 2000 šest výstavních rodinných domů.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 27. 05. 2014 | 2025 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server