Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Historie

SVATÁ BARBORA

Jedním z prvních adventních svátků, kterému naši předkové přisuzovali magickou moc, je po sv. Ondřeji (30. listopadu) svátek sv. Barbory, připadající na 4. prosinec. BarborkaLidé si toho dne řežou větvičky ovocných stromů barborky, které si doma dávají do vázy pro radost a okrasu, vždyť do skutečného jara je tak daleko ale nejen to, prostřednictvím větviček se v lidové magii věští budoucnost. A to ne budoucnost ledajaká! Která svobodná dívka by nechtěla vědět, zda se již v příštím roce nevdá?

Jako barborky se dnes řežou převážně třešňové větvičky. Podle tradice to však mohou být snítky z jakýchkoliv stromů a keřů, které ve váze mohou rozkvést. Tradice barborek je prastarého původu. Říká se, že v nich lze spatřovat odraz příběhu z apokryfních (tedy církvi nekanonizovaných) evangelií. V nich lže číst, že snoubence pro Pannu Marii vybrali kněží jeruzalémského chrámu právě podle toho, čí snítka vložená do vody vyrašila první. Snad se i zde navázalo na ještě starší tradice prastarých veštebních praktik, podle kterých rozkvetlá větvička dívce říkala, že se v následujícím roce vdá. Ovšem zde nutno slečny varovat není dobré snítku pěstovat na veřejně přístupném místě -protože pokud nevykvete, je to důkaz, že dívka již není panna (doby se mění...). Rozkvetlý proutek si dívka má dát do šněrovačky, aby si ho mládenec všiml (a dovtípil se když ne on a teď tak může mít navždy smůlu).

Zajímavý je popis původní praxe, kterak po uříznutí větvičku opatrovat. Podle ní má být v nádobě s barborkou voda každodenně měněna. Dívka, která o snítku pečuje, ji má přinášet od pramene či studny ve vlastních ústech a z nich zvolna do nádoby vypustit po větvičkách. Tento postup je nesmyslný Jen zdánlivě, ve skutečnosti má své botanické opodstatnění. Dnešními slovy řečeno, dává rychlené dřevině perfektní stimulaci. Voda ohřátá po cestě od pramene na tělesnou teplotu probouzí život. Voda pak také obsahuje sliny a ty enzymatickou cestou narušují pryskyřičné povlaky pupenů. Výsledek je ověřený odstup tří týdnů od Štědrého dne (respektive snad původně ode dne Slunovratu) postačuje k tomu, aby pupeny na snítce rozkvetly.

Pokud se vám nechce nosit vodu v ústech (zřejmě od vodovodního kohoutku), můžete si postup zjednodušit tak, že snítky denně na chvíli vykoupete ve vodě, která má právě tělesnou teplotu. A ještě k těm větvičkám z přírody si berte jen tolik, kolik opravdu potřebujete. Třešeň vám ty větvičky ráda dá, zvláště když ji předem poprosíte a vysvětlíte, proč je potřebujete.

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 04. 12. 2015 | 2303 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server