PŘED 20 LETY SKONČILA TĚŽBA UHLÍ II část
Pozůstatky po těžbě
Ukončení těžby uhlí na území Ostravy však nezůstalo bez následků a zanechalo pozůstatky po hornické činnosti, z nichž některé nebyly předpokládané.
Začaly se projevovat výstupy důlních plynů na povrch s některými velmi nebezpečnými následky vč. ohrožení života lidí. V souvislosti s tím vyvstala problematika zabezpečování starých důlních děl (jam a štol) jako komunikací pro výstup důlních plynů z dolů na povrch a také s možným rizikem jejich propadnutí. Ústí starých důlních jam muselo být proti propadnutí a zhroucení zabezpečeno železobetonovými uzávěrami a pro odvod důlních plynů, instalovanými plynovými komínky. Ústí jam bylo ohrazeno, jako např. u těžní jámy Karolina v centru Ostravy u nákupního centra Nová Karolina, viz obr. 4 a stanoveno kolem něho bezpečnostní pásmo (stavební uzávěra).
Problematickým pozůstatkem zůstaly opuštěné areály bývalých dolů, tzv. brownfields s obtížným využitím, které se staly devastujícím lákadlem pro parazitující sběrače železa a dalších materiálů a byly místem působení vandalů.
Zděděn byl značný počet odvalů důlních hlušin, vykazujících u některých z nich termickou aktivitu a muselo být přikročeno k sanaci.
Rovněž muselo být řešeno zatápění prázdných důlních prostor v likvidovaných dolech a nutnost pravidelné čerpání důlních vod s ohledem na ochranu a zabezpečení činných dolů v Karvinské část revíru.
Nanejvýš aktuální a potřebná se stala záchrana nejvýznamnějších důlních objektů a těžních věží před likvidaci jako kulturních památek po hornictví pro příští generace.
Kulturní instituce v bývalých důlních areálech
V současné době na území města Ostravy se nachází několik areálů bývalých dolů, které slouží jako kulturní hornické zařízení, připomínající dřívější bohatou hornickou činnost.
Velmi významným se stal areál bývalého Dolu Michal (dříve Petr Cingr) v Ostravě-Michálkovicích, který byl vyhlášen národní kulturní památkou, jež má zachovalé funkční povrchové těžní a strojní zařízení a je provozován pod motivem „Posledního těžního dne od příchodu horníků na směnu až po sjezd do dolu“, viz obr. 4.
Návštěvníky jsou vyhledávány areály bývalého Dolu Anselm (dříve Eduard Urx) v Ostravě-Petřkovicích a bývalého Dolu Hlubina v Ostravě-Vítkovicích, provozované společně pod názvem Hornické expozice Landek Park a Hlubina, viz obr. 5 a 6.
Jako částečný důlní provoz slouží nadále Důl Maršál Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích pro pravidelné čerpání důlních vod z podzemí bývalých ostravských dolů na povrch za účelem ochrany před zatápěním a umožnění pokračování těžby v karvinské části revíru, viz obr. 7. Důl je provozován Státním podnikem DIAMO, Závod Odra.
Závěrem se konstatuje, že ukončením těžby černého uhlí došlo v historii města k největší události a mimořádnému dějinnému předělu, kdy Ostrava přestala být hornickým městem. Je nesporné, že právě těžba uhlí spolu s hutnictvím a návazným průmyslem se zasloužila o rychlý vzrůst a nebývalý rozvoj a velký rozmach Ostravy. Hornická Ostrava vyrostla až do velikosti třetího největšího města v republice o počtu obyvatel přes 300 tisíc. Hornictví ovlivnilo nesmazatelným způsobem rozvoj města i jeho současnou tvář.
Na hornictví, které stálo u zrodu a zapříčinilo rozmach města Ostravy, by se nemělo zapomínat, neboť s jeho stopami a pozůstatky se setkáváme a budeme setkávat v městě nadále.
Ing. Jaroslav Klát
