Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 34 (z celkem 34 nalezených)

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (36)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 04.09.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)
Nová Osada.

Osada

Takto je označena kolonie ohraničená ulicemi Heřmanickou, U Stromovky a Bernerovou na Hladnově. Tato kolonie byla vybudována v letech 1939 až 1940 pro Čechy vysídlené ze zabraného pohraničí. Osada míru. Již podle názvu je zřejmé, že jádro dnešní kolonie bylo vybudováno v období budování socialismu a to mezi lety 1945 – 1952. Nicméně v místě, kde se nachází došlo k výstavbě daleko dříve. Výstavba se odvíjela ve třech fázích. V první fázi ( 1900 – 1906) bylo postaveno 5 obytných dvojdomů při Koněvově ulici, tehdy na katastrálním území Heřmanic. 3 dvojdomy byly vybudovány pro horníky jámy Terezie, 2 dvojdomy pro horníky jámy Ida. Byly to pavlačové domy, které po rekonstrukci slouží dodnes Ve druhé fázi roce 1944 byly postaveny 3 domy podél Koněvovy ulice. Podle německého projektu s vysokými sedlovými střechami, tehdy na katastrálním území Heřmanic pro oba doly.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (35)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 23.08.2014)

Slezská Ostrava(pokračování)
        Úřednická kolonie Salma

Salma

Úřednická kolonie Salma leží asi 400 m západně od dělnické kolonie Salma. Kolonie se nachází na ulicích Na Jánské a Kovařicova. Domy kolonie byly vystavěny Báňskou a hutní společností a pravděpodobně měly sloužit především k ubytování úředníků dolu Ludvík (Salm VII.). Kromě J. Kynclové žádný z autorů, píšících o hornických koloniích, neuvádí informace o Úřednické kolonii jámy Salm. Ve všech ostatních pramenech je uváděna pouze dělnická kolonie Salma. T. Myslivec v Monografii OKR z r. 1929 o volně stojících domech vystavěných pro zaměstnance jámy Ludvík uvádí, že mezi ostatními soukromými domy stálo sedm roztroušených domů. Domy patřily mezi obytné domy dolu a koksovny Salm VII. ve Slezské Ostravě. Jedná se ovšem o sedm domů, které nebyly postaveny v žádné z obytných osad dolu a koksovny Salm VII, a proto je možné, že těchto sedm domů tvořilo původní Úřednickou kolonii Salma.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (34)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 11.08.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)
      Salmovec (Stará kolonie)

Salma

Označuje se také jako kolonie Na Salmě. Kolonie patřila jámě č. VII, později Dolu Ludvík v Radvanicích. Kolonie ležela severně od jámy Jan Maria. Převážná část domů stála podél ulice Slívovy. Jižní část kolonie lemuje ulice Na Souvrati, severní a východní část lemuje ulice Kramolišova. Na severu leží souběžně s ulicí Slívovou ulice Aloisina. Kolonií příčně prochází ulice Na Srázu a Sněžná. Je nejvzdálenější hornickou kolonií bývalého dolu č. VII a koksovny. Rozkládala se 400 m od bývalého dolu Hugo na rozhraní katastrů obcí Radvanice a Slezská Ostrava. Dle D. Joklové jádro kolonie bylo postaveno v letech 1850 -1870 a tvořilo ji 17 přízemních domů. Později v letech 1871-1923 bylo postaveno dalších 27 domů. Byt sestával z kuchyně, pokoje, spíže, půdy, sklepa a na dvorku náležel ke každému bytu záchod „šopka“ a chlívek. M. Jemelka uvádí, že domů bylo 16. Jiné prameny uvádějí, že k první stavební etapě kolonie došlo v letech 1868?1870, k druhé stavební etapě v letech 1871?1923, další prameny pak uvádějí, že výstavba kolonie byla započata roku 1860 respektive, že kolonie byla postavena v letech 1868 – 1925. Z nich vyplývá, že pro ubytování dělníků měla kolonie celkově k dispozici 41 domů. Téměř všechny domy byly postaveny před rokem 1900 (17 domů bylo postaveno v 70. letech 19. století), pouze čtyři domy byly postaveny po roce 1911. Za menší nájemné dostal každý havíř měřici (20 arů) půdy. Kolonie byla silně ovlivněna důlní činností. Bydlelo se zde až do roku 1964, kdy byly zahájeny demoliční práce. Svou rozlohou byla druhou až třetí největší kolonií v OKR (7 ha). V r. 1930 měla jednu z nejmenších lidnatostí, především v důsledku poškození budov a tyto byly obývány jen z části. V kolonii bylo i několik pekáren a závodní hostinec. V blízkosti jámy č. VII byl zřízen sad o výměře asi 9500 m2.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (33)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 30.07.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)
      Josefská kolonie (1890 – 1907)

Josefka

Kolonie zvaná také Na Josefské byla pojmenovaná po dole Josef. Sloužila pro ubytování horníků dolu Josef ve Slezské Ostravě a dolu Michal v Michálkovicích, které patřily Severní dráze Ferdinandově. Byla postavena ve vzdálenosti 950 m od jámy Michal a 350 metrů východním směrem od nákladního nádražní bývalého dolu Josef , po levé straně ulice Československé armády a ulice Fišerovy. Svým východním okrajem Josefská kolonie navazovala na kolonii Petrskou.

Kolonie byla zásobována pitnou vodou z vlastního vodovodu a vodovodní výpustky byly zřízeny jen na ulicích kolonie. Jednotlivé domky byly napojeny na elektrickou síť a byla zavedena kanalizace. Dělnické domky byly většinou přízemní pro čtyři rodiny. Jeden byt se skládal z obytné kuchyně, předsíně a spíže. Většina domů nebyla podsklepena. Ke každému domu náležela hospodářská budova pro chov drobného zvířectva a zahrádka pro pěstování zeleniny.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (32)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 18.07.2014)

Slezská Ostrava (pokračování) Jánská kolonie (1878–1884)

Jánská

Jánská kolonie byla postavena pro zaměstnance dolu Michal v Michálkovicích, patřícího společnosti Severní dráha Ferdinandova. Jánská kolonie byla pojmenovaná podle jámy Jan. Ležela blíže zlikvidované jámy Josef, ve vzdálenosti cca 1450 m na západ od Dolu Michal a cca 1000 m na severozápad od bývalého dolu Hugo. Kolonie leží na pravé straně Michálkovické ulice ve směru k mostu přes Báňskou dráhu, jihovýchodně podél ulice Michálkovické, východně od báňské dráhy. Osadou procházela ulice Na Josefské, na západě byla ohraničena ulicí Červenkovou. Jednotlivé parcely byly odděleny chodníky pro umožnění vstupu k zadním bytům. Roku 1918 měla kolonie v severozápadní části čtyři dvoupodlažní modernizované domy, které byly určeny pro osm rodin. Roku 1928 měla kolonie dvacet nepodsklepených domů, z nichž dva domy byly úřednické, osmnáct domů bylo dělnických. Součástí kolonie bylo rovněž pět pekáren s udírnou. Severní část kolonie byla značně ovlivňována důlními vlivy. Podle Bilové stálo v roce 1977 v kolonii už jen pět domů. Všechny domy v kolonii byly postaveny masivně a z pálených cihel. Hlavní schodiště ze sklepa až na půdu v domech jednopatrových nebo několikapatrových pro několik rodin bylo ohnivzdorné. Jednotlivé schody byly z umělého kamene, u domů lépe vybavených (úřednických) z žuly. Podlahy v dělnických bytech byly zhotoveny v pokojích, kuchyni a předsíni z měkkého dřeva. Ve vedlejších místnostech a na chodbách byla dlažba betonová nebo šamotová.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (31)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 06.07.2014)

Slezská Ostrava(pokračování)

Zwierzinové kolonie

Josefský důl (Zwierzinovo kamenouhelné těžířstvo) ve Slezské Ostravě mělo pro ubytování svých zaměstnanců celkem 41 domů (10 úřednických, 30 dělnických a 1 společný). V nich bylo 22 úřednických a 134 dělnických bytů. Kromě 1 domu stojícího ojediněle, nacházely se ?všechny ve dvou koloniích: v kolonii na Zvěřině a v kolonii Aloisii. Kromě tří jednopatrových domů s 20 byty byly všechny ostatní domy přízemní. Nejvíce (18) dělnických domů bylo čtyřrodinných. S výjimkou čtyř nejstarších domů (kolem r. 1850) byly všechny podsklepeny částečně. Krytina u všech domů byla lepenková. Úřednické jedno až čtyřpokojové byty měly veškeré příslušenství ( kuchyň, předsíň, záchod a spíž).

Z dělnických bytů mělo 17 obytnou kuchyň a 115 bytů pokoj a kuchyň. Dva byty byly dvoupokojové s kuchyní. Všechny byly zásobovány pitnou vodou z vodovodu. Přímo do bytu 4 úřednické byty. Ostatní pak měly vodovodní stojany na ulicích. Všechny domy měly el. osvětlení. Kolonie měly částečnou kanalizaci. Ulice byly přímočaré 8-10m široké. Tři volné plochy o výměře 280 m?, 660 m? a 1000 m? byly upraveny jako náměstí. Počet osob bydlících v domech Josefského dolu byl k 31.12.1928 asi 852.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (30)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 24.06.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)

Michálka

Jáma Jan-Maria (Kamenouhelné závody Jana Wilczka) měla pro ubytování svých zaměstnanců 44 obytných domů (9 úřednických, 32 dělnických a 3 domy společné) v nichž bylo celkem 210 bytů z toho 20 úřednických. Pět domů bylo rozptýleno mezi soukromými domy ostatní byly umístěny v kolonii Hranečník na území Slezské Ostravy a Radvanic.

Kolonie Hranečník
Hornická kolonie Hranečník byla postavena v letech 1884–1926 a sloužila k ubytování zaměstnanců jámy Jan Maria. Kolonie byla stavěna poměrně dlouhou dobu, a proto byly vybudované domy různého půdorysu a provedení. Nejstarší domy byly dokonce dřevěné. Kolonie se nacházela v blízkosti jámy Jan – Maria. Kolonie se dělila na dvě obytné části. Horní část kolonie byla vymezena ulicemi Těšínskou, Hranečníkem a Vrchní. Dolní část hornické kolonie stála mezi ulicemi Jan Maria a Hormistrů. Západním okrajem se osada dotýkala ulice Těšínské. Do bytů bylo zavedeno elektrické osvětlení. Domy byly jen částečně podsklepeny. Většina starších přízemních staveb sloužila pro čtyři rodiny, z nichž každá měla k dispozici jeden pokoj, předsíň a spíž. K domům patřily také hospodářské budovy, ve kterých mohli obyvatelé chovat drobné domácí zvířectvo. Součástí domů byly také zahrádky, kde obyvatelé pěstovali zeleninu. Domy v horní části kolonie Hranečník byly stavěny podle uzavřené kompozice ve tvaru písmene U. Kolem ulice Těšínské byly postaveny domy přízemní, čtyřbytové a se samostatným podkrovím ve výrazných vikýřích po obou podélných frontách, které byly dostavovány po roce 1920. Střechy domů byly sedlové a střechy vikýřů polovalbové (zešikmené). Vstupy do domů byly umístěny v podélné frontě a vstup do podkroví byl ze zádveří uprostřed. Domy stojící při ulicích Hranečník a Vrchní byly bez střešních dostaveb.
8 úřednických domů bylo přízemních, jeden byl jednopatrový.
8 dělnických domů bylo jednopatrových, ostatní byly přízemní.
Všechny domy kromě jednoho dřevěného byly z cihel. Úplně podsklepených bylo 9 domů, 5 bylo nepodsklepených, ostatní podsklepeny částečně. 30 domů mělo lepenkovou krytinu, 7 domů tašky, ostatní pokryty břidlicí.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (29)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 11.06.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)

Michálka

Jáma Michálka (Kamenouhelné závody Jana Wilczka) měla pro ubytování svých zaměstnanců 35 obytných domů (6 úřednických, 26 dělnických a 3 společné) celkem se 144 byty (17 úřednických). Kromě čtyř domů postavených individuálně, ostatní byly postaveny v kolonii jámy Michálka Na Hladnově. Ve všech domech jámy Michálka bydlelo k 31.12.1928 asi 469 osob.

Kolonie Na Michálce
Kolonie Na Michálce patřila k jámě Michálka, dříve nazývané Jan-Michaeli, později Michaeli. Obyvatelé kolonie byli zaměstnanci jámy Michálka. Nejvyšší počet domů stál na ulici Michalské, která vedla středem kolonie. Domy patřící ke kolonii stály také na ulici Na Najmanské. Jižní část kolonie dnes lemuje ulice Příjezdní. Okolí kolonie obklopovaly četné haldy, které se nacházely mezi doly Michálka a Terezie (Petr Bezruč).


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (26)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 03.05.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)
        Kolonie Jaklovec (Zámostí)

Jaklovec

Hornická osada Jaklovec se nacházela ve Slezské Ostravě a sloužila pro ubytování zaměstnanců jámy Terezie (Bergschacht-Petr Bezruč). Kolonie ležela mezi starou ulicí Michálkovickou, severním koncem ulice U Staré elektrárny a stadionem Bazaly. Kolonie Jaklovec vznikala v letech 1860–1870, ale podle J. Bílka byly první domky kolonie postaveny již před rokem 1860.

V kolonii Jaklovec původně stálo 35 dělnických domů a dva domy, které byly společné pro úředníky i dělníky. Jednalo se o domky přízemní. Původně byly tyto dělnické domky budovány pro čtyři rodiny, v letech 1906–1909 byly upraveny tak, aby v nich mohly pohodlněji žít tři rodiny, které tak získaly větší prostor pro bydlení. Po přebudování se dělnický byt skládal z pokoje, kuchyně a sociálního zařízení. Některé byty měly splachovací záchod a spíž odděleně mimo byt. Obytné domky v osadě Jaklovec byly podsklepeny úplně, částečně, nebo vůbec ne. Střechy byly kryty lepenkou, taškami nebo umělou břidlicí. Pitnou vodou byly domy zásobovány z komunálního vodovodu Slezské Ostravy. Vodovodní výpustky byly rovněž na ulici mimo domy (speciální závodní vodovod, sloužící k zásobování užitkovou vodou). Místa s vodovodními kohoutky umístěnými na ulici nebyla vydlážděná, proto byla velmi znečištěná. Žumpy byly zděné, ale byly zakryté pouze dřevěnými, často poškozenými fošnami. Všechny byty byly připojeny na elektrické osvětlení. Obytná osada měla kanalizaci, která odváděla splašky a srážkovou vodu. Odtokové kanály ale nebyly dostatečně vydlážděné a když se výpusti kanálů ucpaly, hromadily se splaškové vody na ulicích.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (25)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 21.04.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)
    Kolonie jámy Terezie

Jaklovecká

Jáma Terezie(1842), patřící Vítkovickým kamenouhelným dolům (VD), měla pro ubytování svých zaměstnanců v r. 1928 celkem 135 domů a to 32 pro úředníky a 92 pro dělníky. 11 domů obývali úředníci i dělníci. Ve všech domech bylo 698 bytů (97 úřednických a 601 dělnických).

Závodní domy byly postaveny většinou v koloniích:
1. Na Jaklovci (35 dělnických domů a 2 domy společné)
2. Jindřišská (10 úřednických domů a 4 dělnické domy)
3. Na Hladnově ( 8 úřednických domů, 30 dělnických domů a 2 domy společné)
4. V Heřmanicích (6 dělnických domů)


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (24)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 09.04.2014)

Slezská Ostrava(pokračování)

Centrálka

Koksovna Trojice (1848-Kamenouhelné závody Jana Wilczka) měla pro své zaměstnance k ubytování celkem 25 obytných domů (8 úřednických, 14 dělnických, 3 společné). V nich bylo celkem 136 bytů (23 úřednických). Kromě tří volně postavených domů jsou ostatní postaveny v koloniích Bunčák a Kamenec. Kromě 5 dělnických domů jsou všechny domy přízemní. Krytina je u 4 domů lepenková, ostatní domy byly pokryty taškami. Úplně podsklepeno bylo 5 úřednických domů a 10 dělnických domů. Ostatní domy byly nepodsklepeny nebo podsklepeny částečně.

Z úřednických bytů byly 2 více než čtyřpokojové, ostatní byty byly jedno až čtyřpokojové s veškerým příslušenstvím (kuchyň, koupelna, předsíň, spíž, záchod). Z dělnických bytů bylo 95 bytů jednopokojových s kuchyní, 10 bytů jen s obytnou kuchyní, 8 bytů dvoupokojových s kuchyní (všechny měly vedlejší místnosti – spíž, předsíň, záchod). Všechny domy byly zásobovány pitnou vodou z vodovodu. Všechny úřednické byty měly vodovodní výpustě uvnitř bytu, 70 dělnických bytů mělo výpustě na chodbách domů, ostatní mimo dům. Všechny byty měly el. osvětlení. Domy koksovny byly součásti kolonií na Bunčáku a na Kamenci – viz díl 21,22).


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (23)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 27.03.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)      
Kolonie Františkov (1890-1900)

Františkov

Kolonie Františkov stála na návrší v katastru Slezské Ostravy. Německý název kolonie byl Franzensberg. Kolonie náležela pod správu jámy Trojice a ubytování v ní nalezli zaměstnanci dolů Ema a Trojice. Starší část kolonie se rozkládala jihozápadně od jámy Terezie podél ulic Na Baranovci a Pod Výtahem. Novější část kolonie byla ohraničena ulicí Keltičkovou na západě a ulicí Na Baranovci, ležící na východě. Zatímco starší domy kolonie byly ještě dřevěné, novější domy byly již cihlové. Přes západní část kolonie vedla lanovka pro dopravu uhlí. Autoři díla Technické památky Ostravy – II. etapa uvádějí, že v roce 1900 náleželo ke staré části kolonie Františkov sedmnáct domů a k nové části osm domů. Mapa z roku 1914 dokládá 27 objektů. Jiní autoři uvádějí zcela odlišné počty domů. T. Myslivec v Monografii OKR informuje, že v roce 1929 v kolonii stálo celkem osmnáct domů, z toho bylo šestnáct domů dělnických a dva úřednické, ve kterých bydleli zaměstnanci jámy Trojice a jámy Ema. Jednotlivé domy byly přízemní a měly vedlejší hospodářské budovy. Šířka ulic byla 5-8 m i s chodníkem. Volné plochy mezi domy byly upraveny jako zahrady.. Úřednické byty se skládaly ze dvou pokojů, kuchyně, spíže, předsíně a sociálního zařízení v přístavku.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (22)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 15.03.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)      
Kolonie Bunčák (1918 -1926)

Bunčák

Kolonie Bunčák ve Slezské Ostravě se původně nazývala Kolonie Zita a spravovala ji jáma Trojice. V roce 1921 byla přejmenována na kolonii Bunčák. Svou polohou navazovala na jihu na starou část kolonie Františkov. Sídelní areál kolonie vymezuje na severu ulice Pod Výtahem, ulice Prokopská uzavírá kolonii na jihu. Střed kolonie tvořila ulice Na Bunčáku, na niž kolmo navazuje ulice Na Burni. Západní část kolonie ohraničovala ulice Občanská. Kolonie ležela ve svahu. Ubytování v kolonii Bunčák našli zaměstnanci dolu a koksovny Trojice a dolu Ema. V kolonii stálo původně deset domů, z toho šest domů úřednických a čtyři domy dělnické. Dělnické domy byly přízemní, domy úřednické jednopatrové. Několik domů bylo původně smíšených. Bydleli v nich jak dělníci, tak dozorci. Dělníci obývali suterén domů a dozorci přízemí. U úřednických bytů byl vodovod zaveden až do bytu a byty měly koupelny a splachovací záchody ( dělnické byty převážně ne). U větších úřednických bytů byly též pokoje pro služky. Dvoupodlažní úřednické domy kolonie měly kryté valbové (šikmé) či sedlové střechy. Stavby byly obohaceny o vikýře.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (21)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 02.03.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)  
    Kolonie Kamenec (1870 – 1875)

Kamenec

Kolonie Kamenec patřila jámě Trojice ve Slezské Ostravě. Nacházela se asi 800 m západně od závodu Petr Bezruč (Terezie / Bergschacht) a 1000 m severozápadně od závodu Trojice. Kolonie Kamenec byla ohraničena břehem Ostravice a Bohumínskou ulicí. Na pravém břehu Ostravice byly postaveny první domy kolonie Kamenec, jejíž stavba vznikala pod záštitou ředitelství dolů J. Wilczka. Původní počet obytných domů měl být 36. D. Lukovská ve své diplomové práci ovšem uvádí, že původní zástavbu tvořily dva úřednické a 27 dělnických domů a po roce 1929 se zástavba rozšířila o tři úřednické a deset dělnických domů.

Všechny domy v osadě vystavěné v období 1870–1875 byly přízemní. Dělnické domy byly pro čtyři rodiny a náležely k nim hospodářské budovy. Domy byly stavěny z pálených cihel na kamenných nebo cihlových základech. Stavěly se kolem společných dvorů. Jako krytina střech byla použita lepenka. Nechyběly zde zeleninové zahrádky a hospodářské budovy.

Úřednické byty v kolonii se skládaly ze dvou až čtyř obytných pokojů, kuchyně a veškerého příslušenství (předsíň, spíž, koupelna, splachovací záchod).

Dělnické byty byly většinou jednopokojové s kuchyní, předsíni, spíži a záchodem. Všechny domy odebíraly vodu z městského vodovodu Slezské Ostravy.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (20)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 19.02.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)

Jáma Trojice (1844 - Kamenouhelné závody Jana Wilczka) spravovala obytné domy pro ubytování jak vlastních zaměstnanců, tak i úředníků horního ředitelství dolů J. Wilczka. K účelu měl závod 115 obytných domů (18 úřednických, 90 Trojicedělnických a 7 společných). V těchto domech bylo celkem 433 bytů (71 úřednických, 362 dělnických). 57 domů stálo v hornických koloniích Františkov, Bunčák, Kamenec. Ostatní domy stály rozptýleně v katastru obce Slezská Ostrava. 18 domů bylo jednopatrových (7 úřednických). Ostatní domy byly přízemní. Z přízemních úřednických domů bylo nejvíce jednorodinných (7) a zbytek dvourodinných. Z dělnických přízemních domů bylo nejvíce čtyřhodinných a dvouhodinných. Všechny domy byly z masivních pálených cihel. Krytina byla u 85 domů lepenková, u 27 z tašek a u 3 domů z umělé břidlice.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (19)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 07.02.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)
Vilémova kolonie -Vilémka (po r.1850)

Vilémka

Vilémova kolonie ležela v těsné blízkosti jámy Vilém ve Slezské Ostravě. Byla založena společností Severní dráha Ferdinandova pro zaměstnance dolu Vilém. Tato kolonie byla nejstarší kolonií v dobývacím prostoru dolu Zárubek. Obytná osada se nacházela nedaleko dolu Vilém při staré Frýdecké ulici. V Monografii OKR z r. 1929 se uvádí název Osada U Jámy Viléma. Kolonie vznikla po roce 1850. V obytné osadě bylo celkem 57 domů, z toho šestnáct domů pro úředníky s 54 byty a 41 domů pro dělníky se 189 byty (počty domů podle jiných autorů se rozcházejí). Obytné domy v osadě byly přízemní a jednopatrové. Domy byly stavěny z pálených cihel se střechami z lepenky či umělé břidlice. Většina domů byla zčásti podsklepena.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (18)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 26.01.2014)

Slezská Ostrava (pokračování)

Jkubka

Jakubská kolonie-Jakubka (1870 -1912 ?) Jakubská kolonie jámy Jakub a posléze Zárubek (Hermenegilda) ležela asi 550 metrů na jihovýchod od těžní jámy dolu Zárubek mezi báňskou dráhou a Šenovskou ulicí. Kolonií procházela Jakubská ulice, rovnoběžná s ulicí Šenovskou. Kolonie sloužila k ubytování horníků a úředníků dolu Jakub a dolu Zárubek. Investorem výstavby slezskoostravské hornické kolonie byla společnost Severní dráha Ferdinandova.

Počátky Jakubské kolonie sahají do 70. let 19. století. Roku 1900 v kolonii stálo 52 dělnických domů s 208 byty a dva domy soukromé. Roku 1912 se stavěly patrové domy pro úředníky. Roku 1928 bylo v kolonii 73 domů, z nichž 6 bylo úřednických s patnácti byty a 67 dělnických s 313 byty. Podle práce M. Bašeho a O. Havlové žili v roce 1972 v kolonii převážně důchodci (starousedlíci), Rómové a Maďaři. Podle M. Bilové stálo v roce 1977 v kolonii ještě 45 domů, J. Kynclová v roce 2003 uvedla, že v kolonii stálo už jen třináct domů.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (17)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 14.01.2014)

Slezská Ostrava

Zárubek

Na území obce Slezská Ostrava stálo celkem 21 kolonií, které patřily k 7 šachtám: jáma Zárubek – Hermedegild (1845 - Severní dráha Ferdinandova – SDF), jáma Terezie ( 1842-Vítkovické kamenouhelné doly – VD), jáma Trojice (1844), jáma Ema(1861), jáma Michálka(1871), jáma Jan-Maria(1844), všechny Kamenouhelné závody a koksovna Jana Wilczka – ZJW), Josefský důl (1847-Zwierzinovo kamenouhelné těžířstvo v Mor. Ostravě). Všechny obytné domy s výjimkou volně stojících se nacházely v následujících koloniích: Bunčák, Na Centrálce, Františkov, Hladnov, Hranečník, Jaklovec, Jakubka, Jánská, Josefská, Kamenec, Na Michálce, Salmovec(Stará kolonie), Úřednická kolonie Salma, Vilémová kolonie (Vilémka), Kolonie jámy Terezie, Kolonie Zárubek (Hermenegildina kolonie), Kolonie Zvěřina, Koksova kolonie, Vizina, Kolonie Jindřich, Aloisina kolonie.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (16)
(administrator, Kolonie, 02.01.2014)

Kunčičky (pokračování)
Jubilejní kolonie(1928- 1943)

Jubilejni

V Jubilejní kolonii, která patřila Dolu Zárubek, bylo v r. 1928 postaveno prvních devět dělnických domů se 72 byty. Kolonie byla velmi výhodně situována poblíž okresní silnice spojující Kunčičky s Radvanicemi. Celkem bylo vyprojektováno postavení 27 jednopatrových domů, každý po osmi bytech. Každý dům měl dvě od sebe oddělena schodiště (každé ke čtyřem bytům). S ohledem na stavbu lze tyto domy označit jako dvojité domy. Rovněž sklepní prostory a dvory byly rozděleny, takže dům působil jako dvojité domy. Ke každému bytu v prvním patře příslušel jeden podkrovní pokoj. Jednotlivé byty měly obytnou kuchyň, pokoj, spíž. Do všech bytů byl do kuchyně zaveden vodovod. Každý byt měl svůj splachovací záchod a vanu. Rozlohou patřila kolonie k největším v OKR (7,8 ha).


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (15)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 21.12.2013)

Kunčičky (pokračování)
Stará Alexandrova kolonie(1897-1902)

Alexandr

Kolonie byla situována v bezprostřední blízkosti šachty. Měla 46 domů se 184 byty. Nacházela se na jihovýchodním okraji dolu a táhla se až k potoku Pstruží. Byla ve vzdálenosti cca 125 m na východ od nádraží Ostrava – Kunčičky. Na severovýchodě se dotýkala později zřízené zoologické zahrady. Kolonie byla zásobována vodou z vodárny u jámy Vilém. Obyvatelé používali také vodu ze studní, nacházejících se mezi soukromými domy.

V polovině r. 1977 v kolonii stálo 46 domků. Po r. 1950 byla dovybavena sociálním zařízením. Prvních 6 domů bylo postaveno v roce 1897 (před Podešvovým obchodem na Bořivojově ulici). Současně s nimi byla postavena „kasárna“ (ubytovna pro dělníky, hned u brány šachty (původně dva domy, později spojené v jeden). Dalších 11 domů bylo postaveno v roce 1898 a následně v r. 1900 přibylo dalších sedmnáct domů. Dostavěna byla v r. 1902 – 4 domy, Poslední 2 domy byly postaveny na ulici Pstruží a úplně poslední pak byl postaven dům hned za struhou u Husova sboru (Bořivojova 25). Dnes kolonii připomínají jen fotografie. Ze Staré kolonie se do dnešních dnů zachovaly jen dva domy. Obvod kolonie tvořila ulice Holvekova na severozápadě, Bořivojova na jihozápadě a Pstruží na jihovýchodě. Osadou procházela ulice Šupkova, Dolejšího, Říjnová a Stachanovců. Domky v osadě byly připojeny na elektrickou síť. Jednotlivé dělnické přízemní domy byly čtyřbytové. Vedle obytných domků byly postaveny vedlejší hospodářské budovy. Na zahrádkách si mohli obyvatelé kolonie pěstovat zeleninu.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (14)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 09.12.2013)

Kunčičky
Důl Alexander (1896)

Kunčičky

Na území obce Kunčičky stály celkem 3 kolonie. Dvě patřily jámě Alexander (od r. 1926, v důsledku správně a provozně spojené jámy Alexander se závodem Zárubek), všechny tři patřily závodu Zárubek( 1845), společnosti Severní dráha Ferdinandova. V r. 1928 měla jáma Alexander (bez Jubilejní kolonie), pro ubytování svých zaměstnanců k dispozici 13 obytných úřednických domů, 104 dělnické domy a 1 dům pro společné ubytování zřízenců a pro dělníky. Celkem v nich bylo 48 úřednických a 468 dělnických bytů. Přízemních domů bylo 112 (11 úřednických), jednopatrových 5 (1 úřednický). Jeden úřednický dům byl dvoupatrový. Jeden dělnický byt byl přímo v provozní budově šachty. Devadesát domů bylo postaveno ve dvou koloniích a to jednak ve Staré Alexandrově kolonii a jednak v Nové Alexandrově kolonii. Zbývající domy byly rozptýleny. 88 domů mělo krytinu z přírodní břidlice, 26 domů bylo pokryto lepenkou, 2 domy umělou břidlicí a 2 domy taškami z pálené hlíny. Dva úřednické domy byly podsklepeny úplně, 104 domy částečně a nejstarších 12 domů nebylo podsklepeno.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (13)
(administrator, Kolonie, 27.11.2013)

Hrušov (pokračování)
Kolonie jámy Ida

Základní charakteristika
Jáma Ida (Vítkovické kamenouhelné doly) měla v r. 1928 dle Monografie OKR 53 obytných domů, z nichž 11 bylo úřednických, 40 dělnických a 2 domy byly společné pro dělníky a úředníky. V těchto domech bylo celkem 248 bytů (26 úřednických a 222 dělnických). Z uvedených domů bylo 41 postaveno v koloniích:
1. U jámy Ida (1860 – 1942)– později nazvaná Liština (10 úřednických a 16 dělnických domů)
2. V Muglinově (9 dělnických domů a 2 domy obývané dělníky i úředníky)
3. V Heřmanicích (4 jednopatrové osmirodinné dělnické domy, které sousedily se 6 domy patřící jámě Terezie).


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (12)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 15.11.2013)

Hrušov

V Hrušově byly dvě jámy ( jáma Hubert- 1854, patřící do společnosti Severní dráha Ferdinandova a jáma Ida- 1872, společnosti Vítkovické kamenouhelné doly). Následující údaje jsou datovány r. 1928.

Hubertská kolonie

Kolonie jámy Hubert(1871- 1924?) Jáma Hubert měla pro ubytování svých zaměstnanců 7 úřednických obytných domů, 62 domů dělnických a 5 domů, kde bydleli společně dělníci s úředníky (1 úřednický byt byl v provozní závodní budově). Tyto domy stály ve dvou koloniích: v Kolonii u jámy Hubert a v Kolonii ve Vrbici (bude zmíněna později). V těchto domech bylo celkem 36 úřednických bytů a 368 bytů dělnických. V obou koloniích stálo 53 přízemních domů (4 úřednické s 20 byty a 49 dělnických s 203 byty). Osmnáct domů bylo jednopatrových (2 úřednické s 10 byty a 16 dělnických se 141 byty). Tři domy byly dvoupatrové (1 úřednický se 6 byty a 2 dělnické se 24 byty). Úplně podsklepených bylo 26 domů (7 úřednických a 19 dělnických). Ostatní domy byly podsklepeny částečně. Všechny domy byly z pálených cihel. Sedlové střechy byly pokryty břidlicí (10 domů), lepenkou (55 domů), umělou břidlicí (8 domů) a jeden taškami. Z úřednických bytů byl jeden šesti pokojový s veškerým příslušenstvím, dva byty byly pětipokojové rovněž s veškerým příslušenstvím, jeden byt byl třípokojový s kuchyní, koupelnou a příslušenstvím, tři byty o třech pokojích, kuchyní, předsíni, spíži a záchodu a třicet bytů o dvou pokojích s týmž příslušenstvím.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (11)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 03.11.2013)

Vítkovice,
Zábřeh nad. Odrou

Kolonie Louis

Jáma Louis (1891 - Vítkovické kamenouhelné doly) ve Vítkovicích měla v roce 1928 pro ubytování svých zaměstnanců celkem 77 obytných domů, z nichž bylo 12 úřednických, 62 dělnických a 3 domy společné pro úředníky a dělníky v Nové Louisově kolonii ve Vítkovicích (26 domů) a ve Staré hornické kolonii v Zábřehu nad Odrou (13 domů) a postavených ojediněle nebo rozptýlených v zástavbě mezi domy soukromých majitelů (38 domů). V těchto domech bylo celkem 434 bytů a to 32 úřednických a 402 dělnických. Přízemních domů bylo 55, z čehož bylo 7 úřednických s 10 byty, 42 dělnických s 210 byty a 3 společné s 10 dělnickými byty a 3 s úřednickými byty. Jednopatrových domů bylo 21 a to 5 úřednických s 20 byty a 16 dělnických se 165 byty. Jeden dvoupatrový dělnický dům byl se 17 byty. Všechny úřednické domy byly podsklepeny. Z dělnických domů bylo pouze 8 přízemních domů nepodsklepeno. Krytina domků byla lepenková (44), umělá břidlice(32), plech(1).


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (10)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 22.10.2013)

Kolonie U Koule, Dolní, U kostela a U jámy Ignát

Horní kolonie

Horní kolonie U Koule (1905 – 1908) sestávala z 51 obytných dělnických domů. Byla situována v centru Mariánských Hor, jižně od ulice 28.října. Procházely ji ulice Bendlová, Slévárenská a Daliborova. Na jihovýchodě byla ohraničena ulicí Martinskou. Domy byly pavlačového typu, dvoupodlažní, osmirodinné. Naprostá většina z nich se zachovala až do současnosti, v roce 2003 jich stálo ještě 49. Snahy o proyhlášení kolonie za kulturní památku vyznívají zatím naprázdno.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (9)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 13.10.2013)

Kolonie jámy Ignát v Mariánských Horách

Na území obce Mariánské hory – Čertova Lhota stály celkem 4 kolonie. Dle Monografie OKR z r. 1929 měl důl Ignát ve správě 165 domů k ubytování vlastních zaměstnanců, ale také pracovníků koksovny Ignát, elektrárny Ignát a zaměstnanců horního ředitelství Báňské a hutní společnosti. Tyto domy se nacházely převážně v těchto koloniích: Horní kolonie U koule, Dolní kolonie, kolonie U kostela a v kolonii U jámy Ignátovy. Ostatní domy byly postaveny mezi soukromými domy nebo stály volně. Ve 22 domech dolu Ignát byli ubytováni úředníci, ve 138 domech byli ubytováni dělníci. Ve dvou domech bydleli úředníci i dělníci. Ve všech domech bylo celkem 1005 bytů, z toho 84 pro úředníky


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (8)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 30.09.2013)

Oderská kolonie v Ostravě – Přívozu

Jáma Odra měla pro ubytování svých zaměstnanců celkem 37 obytných domů postavených poblíž závodu (s výjimkou jednoho úřednického a jednoho domu správce závodu) v Oderské kolonii (1908 – 1928). Vžil se pro ni název Oderka. Kolonie byla lemována ulicí Na náspu a procházely ji ulice Na Bezděku a Oderská.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (7)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 21.09.2013)

Kolonie koksovny František v Ostravě – Přívoze

U koksovny

Kolonii koksovny František (1909 – 1926) tvořilo celkem 24 domů pro zaměstnance koksovny František a elektrárny František. Dalších 5 domů patřících koksovně stálo samostatně mezi soukromými městskými domy. Vzhledem k blízkosti kolonií U jámy Františkovy a kolonie koksovny František jsou často popisovány jako jedna. Kolonie koksovny František se rozkládala poblíž nynější ulice Křišťánovy.

Z celkem 29 obytných domů bylo osm se 40 byty pro úředníky a 21 se 193 byty pro dělníky. Jednopatrových domů bylo 22, z toho 5 úřednických s 19 byty (1 dům dvoubytový, 1 dům tříbytový, 2 domy čtyřbytové, 1 dům šestibytový) a 17 dělnických domů se 139 byty (1 dům s 11 byty, 5 domů s 9 byty, 8 domů s 8 byty, 2 domy se 7 byty, 1 dům s 5 byty). Dvoupatrových domů bylo 7. Tři úřednické domy s 21 byty (2 domy šestibytové, 1 dům devítibytový) a čtyři dělnické domy s 54 byty (1 dům s 18 byty, 3 domy s 12 byty).


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (6)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 12.09.2013)

Jak to vypadalo v obci Přívoz

OSTRAVA - Podle Monografie OKR z r. 1929 na území tehdejší obce Přívoz byly postupně postaveny 4 hornické kolonie, které patřily jámě František – Severní dráha Ferdinandova(SDF), koksovně František (SDF) a jámě Odra – Báňská a hutní společnost.(BH).


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (5)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 02.09.2013)

Šalamounská kolonie – Moravská Ostrava.

Šalamouna

Šalamounská kolonie, ležící poblíž Hlubinské kolonie, v bezprostřední blízkosti šachty Šalamoun, byla v letech 1890–1930 největší a nejlidnatější kolonií na území Moravské Ostravy (v roce 1921 měla 2114 obyvatel). Převážná většina obyvatel pracovala na dole Šalamoun (v roce 1890 to bylo 92,1 %). Kolonie stála mezi nynějšími ulicemi Zelená, Jízdárenská, Šalamounova a Vítkovická. Měla mnoho společného s Hlubinskou kolonií a obdobný byl i život jejích obyvatel.

Do roku 1869 bylo na „Šalamouně“ postaveno 30 domů, následně do r. 1873 dalších 26 domů. Ve stejném roce byla v cechovně jámy zřízena závodní jednotřídka. Výstavba pokračovala v letech 1889–1902, kdy na území kolonie vzniklo pět kasáren, ve kterých se mohlo ubytovat 270 dělníků. Roku 1906 bylo postaveno 15 a v letech 1921–1923 dalších 24 jednopodlažních domů. V roce 1906 byla v kolonii otevřena mateřská škola. Roku 1910 byla mezi Šalamounskou a Hlubinskou kolonií zřízena pětitřídní obecná škola. V roce 1932 se kasárna adaptovala na obytné kuchyně a dělnické byty.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (4)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 25.08.2013)

Kolonie U Dubu a Jirská – Moravská Ostrava

V kolonii JirskaU Dubu bylo v letech 1868 – 1869 postaveno pět domů. V roce 1910 a v roce 1921 zde žilo 92 obyvatel. Demolice proběhla v roce 1938.

Jáma Jiří, která byla v roce 1927 sloučena s jámou František, měla devět úřednických obytných domů, 30 dělnických a jeden dům společný pro dozorce a dělníky. V těch bylo 33 úřednických a 299 dělnických bytů. Jeden úřednický byt byl v jiné závodní budově.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (3)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 17.08.2013)

Jindřišská kolonie – Moravská Ostrava

Jindřiška

V Monografi i OKR z roku 1929 se uvádí, že Důl Jindřich měl pro ubytování svých zaměstnanců čtyři obytné domy pro úředníky, 49 domů pro dělníky a 3 domy obývané společně úředníky i dělníky. 26 těchto domů stálo v Jindřišské kolonii, která byla nejstarší hornickou kolonií Moravské Ostravy.

Při svém založení stála mimo zastavěný obvod tehdejší Moravské Ostravy, později došlo k jejímu splynutí se zastavěným územím města. Od Dolu Jindřich ji oddělovala nynější Nádražní ulice, jih kolonie lemovala dnešní ulice Bieblova a protínaly ji dnešní ulice Gorkého a Tolstého, na východě pak Valchařský potok (dnes ulice Valchařská). V roce 1890 měla Jindřišská kolonie 559 obyvatel (2,9 procenta obyvatel M. Ostravy), později počet obyvatel kolísal, měl ale klesající tendenci (1921 – 428). Bydleli zde zaměstnanci šachet Jindřich, Jiří, Hlubina a Josef. Další domy měl Důl Jindřich v koloniích Jiřské (16) a U Dubu (5).


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (2)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 09.08.2013)

Hlubinská kolonie – Moravská Ostrava.

Kolonie

Na teritoriu Moravské Ostravy bylo ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století postaveno celkem šest kolonií: Hlubinská, Jindřišská, U Dubu, Jiřská, Šalamounská a Krausovec. Hlubinská kolonie ležela jihovýchodně od kolonie Jámy Šalamoun, v bezprostřední blízkosti šachty Hlubina. Důl Hlubina postavil 47 domů v letech 1868 až 1873, šest v letech 1909–1910 a dalších 69 v letech 1921–1928. Celkem důl vlastnil 122 obytných domů. Ve vlastní Hlubinské kolonii, která měla podlouhlý tvar, bylo v roce 1928 celkem 75 domů (9 úřednických, 64 dělnických a 2 společné pro dělníky a úředníky). Ostatní domy stály ojediněle. Domy v kolonii byly rozmístěny podél současných ulic Železárenská, Hlubinská a Pohraniční.

V hornické kolonii bylo 38 domů přízemních, v tom tři úřednické (1 jednorodinný a 2 dvourodinné), dva společné (oba dvourodinné, každý pro 1 dělníka a 1 úředníka) a 33 domů dělnických (17 čtyřrodinných, 14 jednorodinných a 2 třírodinné). Jednopatrových domů bylo 37, a to 4 úřednické (2 třírodinné a 2 jednorodinné) a 33 dělnických (22 čtyřrodinných a 11 osmirodinných). Úplně podsklepeno bylo 39 domů (34 dělnických a 5 úřednických), nepodsklepených bylo 17 domů (3 úřednické, 1 společný a 13 dělnických), všechny postavené okolo roku 1870; ostatní domy byly podsklepeny částečně. Celkem 62 domů bylo pokryto lepenkou, osm taškami a pět umělou břidlicí.


Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (1)
(Ing. Zdeněk Dombrovský CSc., Kolonie, 01.08.2013)

Z malých osad se rodila velká města.

Kolonie

Klub přátel Hornického muzea v Ostravě přijal v letech 2006–2007 záměr popsat prostředí života lidí, kteří zabezpečovali chod šachet v našem regionu. V letech 2007–2009 proto vydal čtyři publikace o hornických koloniích ostravsko-karvinského revíru, postavených šachtami OKR v průběhu 19. a 20. století (Hornické kolonie v rámci industrializace Ostravska, Hornické kolonie Karvinského okresu – I. díl, Hornické kolonie Karvinského okresu – II. díl, Hornické kolonie Ostravy). Celkem v nich bylo zaznamenáno 180 kolonií, v nichž bydleli zaměstnanci 51 šachet a tří koksoven. Tyto kolonie se nacházely na území 25 obcí. Náš seriál shrnuje vše podstatné, co je uvedené v těchto a dalších publikacích KPHMO a v monografi i Kamenouhelné doly ostravsko-karvinského revíru z roku 1929.


Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server