Slezská Ostrava(pokračování)
Josefský důl (Zwierzinovo kamenouhelné těžířstvo) ve Slezské Ostravě mělo pro ubytování svých zaměstnanců celkem 41 domů (10 úřednických, 30 dělnických a 1 společný). V nich bylo 22 úřednických a 134 dělnických bytů. Kromě 1 domu stojícího ojediněle, nacházely se ?všechny ve dvou koloniích: v kolonii na Zvěřině a v kolonii Aloisii. Kromě tří jednopatrových domů s 20 byty byly všechny ostatní domy přízemní. Nejvíce (18) dělnických domů bylo čtyřrodinných. S výjimkou čtyř nejstarších domů (kolem r. 1850) byly všechny podsklepeny částečně. Krytina u všech domů byla lepenková. Úřednické jedno až čtyřpokojové byty měly veškeré příslušenství ( kuchyň, předsíň, záchod a spíž).
Z dělnických bytů mělo 17 obytnou kuchyň a 115 bytů pokoj a kuchyň. Dva byty byly dvoupokojové s kuchyní. Všechny byly zásobovány pitnou vodou z vodovodu. Přímo do bytu 4 úřednické byty. Ostatní pak měly vodovodní stojany na ulicích. Všechny domy měly el. osvětlení. Kolonie měly částečnou kanalizaci. Ulice byly přímočaré 8-10m široké. Tři volné plochy o výměře 280 m?, 660 m? a 1000 m? byly upraveny jako náměstí. Počet osob bydlících v domech Josefského dolu byl k 31.12.1928 asi 852.
Kolonie Zvěřina (1850-1928), nesla název podle bývalého majitele důlního pole Josefa Zwierziny. V kolonii bylo 10 úřednických, 24 dělnických a 1 společný dům. Kolonie Zvěřina patřila k nejstarším koloniím revíru, byla stavěna postupně v etapách od roku 1850 až do 20. let 20. století. Ležela jižně od jámy Michálka. Ucelený tvar kolonie utvářely domy stojící v řadách za sebou na ulicích Podílní a Adamcova. Největší počet domů se nacházel na ulici Podílní. Severní část kolonie tvořila ulice Špitální. Východ kolonie lemovala ulice Zvěřinská (původní název Zwierzinova). Na severní straně byla lemována ulicí Josefskou, na jihu ulicí Skladní. Celá kolonie stála na mírném východním svahu. V roce 1900 se nacházelo v kolonii pouze 15 domů, v roce 1928 bylo v kolonii 35 domů. Z toho bylo 10 domů úřednických, 24 domů dělnických a jeden dům společný pro dělníky a úředníky. Bilová uvádí v roce 1977 celkový počet 40 domů v kolonii. Typickým domem v kolonii byl čtyřrodinný přízemní dělnický dům. Ovšem nalezneme zde také dělnické domy o osmi bytech.
Dělnický byt byl vybaven kuchyní a pokojem. Pouze dva dělnické byty sestávaly kromě kuchyně ze dvou pokojů a vedlejších místností. Úřednický byt byl dvoupokojový s kuchyní, předsíní, záchodem a spíží. Do bytů se vstupovalo společnou předsíní.
Většina domů dělnických i úřednických byla zděná, podélného půdorysů kryta sedlovou střechou. Domy měly dva vstupy z os podélných stran, které byly přístupné po kamenných schodištích. Okna domů byla šestitabulková se segmentovými záklenky s klenáky. Kolonie byla plně elektrifikována, ale kanalizaci měly jen některé domy. Celkový stav kolonie z hlediska vybavenosti a hygieny byl nevyhovující, stejně jako stav všech ostatních kolonií Slezské Ostravy. Hornické kolonie patřící Zwierzinovi se nacházely v mnohem horším stavu než kolonie patřící J. Wilczkovi. „…Žumpy jsou ve starších koloniích ve velmi špatném stavu, často jsou zde poškozené a netěsnící vyzdívky. Žumpy jsou velmi nedostatečně zakryté shnilými, z části chybějícími prkny.“ Takto popisuje hrozivý stav starých hornických kolonií71, jako je kolonie Zvěřina, sanitární inspekce z roku 1912.
Zásobování kolonie pitnou vodou zajišťoval vodovod Slezské Ostravy. Vodovodní výpustky se nacházely na ulicích. K vybavenosti kolonie patřila dělnická kasárna, pekárna, udírna, nemocnice, starobinec, obchod, hostinec a kanceláře dolu. Dělnická kasárna měla dvě podlaží a byla členěna patrovými římsami a zdobenými nadokenními římsami. Na Špitální ulici v severní části kolonie stála nemocnice (dnes již přestavěna)a kanceláře přilehlého dolu. Kanceláře dolu byly umístěny také v domě na ulicí Zvěřinské. V roce 1938 byly kanceláře adaptovány na úřednický byt.
Volná plocha v kolonii byla upravena jako náměstí. Plán města Slezské Ostravy z roku 1933 dokládá existenci hřiště DTJ, patřícího patrně ke kolonii. Hřiště leželo jihovýchodně od ulice Zvěřinská. Tím, že kolonie Zvěřina patří k nejstarším koloniím revíru, zachovává prostředí, které dokazuje chudobu a nízkou úroveň hornického bydlení. Většina domů není ani dnes zrekonstruována a zůstává ve své původní podobě. Nejzachovalejším domem kolonie, který dokládá tehdejší architekturu, je dům na parcelním čísle 355. Hostinec byl zrekonstruován, ale budova si zachovala architektonické prvky z dob její výstavby.
V roce 1972 obývali kolonii především starousedlíci. Bilová uvádí, že v roce 1977 stálo v kolonii už pouze 27 domů. V současné době ještě stojí 18 domů. Současná vybavenost kolonie je dnes omezena na jeden obchod s potravinami. Dnešní podoba kolonie je určena pro klidné bydlení, místo je uzavřeno od ostatní bytové zástavby. V kolonii Aloisii (1850 – 1928) bylo 5 dělnických domů.
Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně! Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008.
