Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 20.06.2022 do 27.06.2022

Sekce KOMENTÁŘE
25.06.2022Nike Outlet
22.06.2022Re: Air Max 97

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 34 nalezených)

| 0-15 | 15-30 | 30-34 |
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (36)

Slezská Ostrava (pokračování)
Nová Osada.

Osada

Takto je označena kolonie ohraničená ulicemi Heřmanickou, U Stromovky a Bernerovou na Hladnově. Tato kolonie byla vybudována v letech 1939 až 1940 pro Čechy vysídlené ze zabraného pohraničí. Osada míru. Již podle názvu je zřejmé, že jádro dnešní kolonie bylo vybudováno v období budování socialismu a to mezi lety 1945 – 1952. Nicméně v místě, kde se nachází došlo k výstavbě daleko dříve. Výstavba se odvíjela ve třech fázích. V první fázi ( 1900 – 1906) bylo postaveno 5 obytných dvojdomů při Koněvově ulici, tehdy na katastrálním území Heřmanic. 3 dvojdomy byly vybudovány pro horníky jámy Terezie, 2 dvojdomy pro horníky jámy Ida. Byly to pavlačové domy, které po rekonstrukci slouží dodnes Ve druhé fázi roce 1944 byly postaveny 3 domy podél Koněvovy ulice. Podle německého projektu s vysokými sedlovými střechami, tehdy na katastrálním území Heřmanic pro oba doly.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 04. 09. 2014 | 3772 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (35)

Slezská Ostrava(pokračování)
        Úřednická kolonie Salma

Salma

Úřednická kolonie Salma leží asi 400 m západně od dělnické kolonie Salma. Kolonie se nachází na ulicích Na Jánské a Kovařicova. Domy kolonie byly vystavěny Báňskou a hutní společností a pravděpodobně měly sloužit především k ubytování úředníků dolu Ludvík (Salm VII.). Kromě J. Kynclové žádný z autorů, píšících o hornických koloniích, neuvádí informace o Úřednické kolonii jámy Salm. Ve všech ostatních pramenech je uváděna pouze dělnická kolonie Salma. T. Myslivec v Monografii OKR z r. 1929 o volně stojících domech vystavěných pro zaměstnance jámy Ludvík uvádí, že mezi ostatními soukromými domy stálo sedm roztroušených domů. Domy patřily mezi obytné domy dolu a koksovny Salm VII. ve Slezské Ostravě. Jedná se ovšem o sedm domů, které nebyly postaveny v žádné z obytných osad dolu a koksovny Salm VII, a proto je možné, že těchto sedm domů tvořilo původní Úřednickou kolonii Salma.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 23. 08. 2014 | 2825 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (34)

Slezská Ostrava (pokračování)
      Salmovec (Stará kolonie)

Salma

Označuje se také jako kolonie Na Salmě. Kolonie patřila jámě č. VII, později Dolu Ludvík v Radvanicích. Kolonie ležela severně od jámy Jan Maria. Převážná část domů stála podél ulice Slívovy. Jižní část kolonie lemuje ulice Na Souvrati, severní a východní část lemuje ulice Kramolišova. Na severu leží souběžně s ulicí Slívovou ulice Aloisina. Kolonií příčně prochází ulice Na Srázu a Sněžná. Je nejvzdálenější hornickou kolonií bývalého dolu č. VII a koksovny. Rozkládala se 400 m od bývalého dolu Hugo na rozhraní katastrů obcí Radvanice a Slezská Ostrava. Dle D. Joklové jádro kolonie bylo postaveno v letech 1850 -1870 a tvořilo ji 17 přízemních domů. Později v letech 1871-1923 bylo postaveno dalších 27 domů. Byt sestával z kuchyně, pokoje, spíže, půdy, sklepa a na dvorku náležel ke každému bytu záchod „šopka“ a chlívek. M. Jemelka uvádí, že domů bylo 16. Jiné prameny uvádějí, že k první stavební etapě kolonie došlo v letech 1868?1870, k druhé stavební etapě v letech 1871?1923, další prameny pak uvádějí, že výstavba kolonie byla započata roku 1860 respektive, že kolonie byla postavena v letech 1868 – 1925. Z nich vyplývá, že pro ubytování dělníků měla kolonie celkově k dispozici 41 domů. Téměř všechny domy byly postaveny před rokem 1900 (17 domů bylo postaveno v 70. letech 19. století), pouze čtyři domy byly postaveny po roce 1911. Za menší nájemné dostal každý havíř měřici (20 arů) půdy. Kolonie byla silně ovlivněna důlní činností. Bydlelo se zde až do roku 1964, kdy byly zahájeny demoliční práce. Svou rozlohou byla druhou až třetí největší kolonií v OKR (7 ha). V r. 1930 měla jednu z nejmenších lidnatostí, především v důsledku poškození budov a tyto byly obývány jen z části. V kolonii bylo i několik pekáren a závodní hostinec. V blízkosti jámy č. VII byl zřízen sad o výměře asi 9500 m2.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 11. 08. 2014 | 2971 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (33)

Slezská Ostrava (pokračování)
      Josefská kolonie (1890 – 1907)

Josefka

Kolonie zvaná také Na Josefské byla pojmenovaná po dole Josef. Sloužila pro ubytování horníků dolu Josef ve Slezské Ostravě a dolu Michal v Michálkovicích, které patřily Severní dráze Ferdinandově. Byla postavena ve vzdálenosti 950 m od jámy Michal a 350 metrů východním směrem od nákladního nádražní bývalého dolu Josef , po levé straně ulice Československé armády a ulice Fišerovy. Svým východním okrajem Josefská kolonie navazovala na kolonii Petrskou.

Kolonie byla zásobována pitnou vodou z vlastního vodovodu a vodovodní výpustky byly zřízeny jen na ulicích kolonie. Jednotlivé domky byly napojeny na elektrickou síť a byla zavedena kanalizace. Dělnické domky byly většinou přízemní pro čtyři rodiny. Jeden byt se skládal z obytné kuchyně, předsíně a spíže. Většina domů nebyla podsklepena. Ke každému domu náležela hospodářská budova pro chov drobného zvířectva a zahrádka pro pěstování zeleniny.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 30. 07. 2014 | 3118 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (32)

Slezská Ostrava (pokračování) Jánská kolonie (1878–1884)

Jánská

Jánská kolonie byla postavena pro zaměstnance dolu Michal v Michálkovicích, patřícího společnosti Severní dráha Ferdinandova. Jánská kolonie byla pojmenovaná podle jámy Jan. Ležela blíže zlikvidované jámy Josef, ve vzdálenosti cca 1450 m na západ od Dolu Michal a cca 1000 m na severozápad od bývalého dolu Hugo. Kolonie leží na pravé straně Michálkovické ulice ve směru k mostu přes Báňskou dráhu, jihovýchodně podél ulice Michálkovické, východně od báňské dráhy. Osadou procházela ulice Na Josefské, na západě byla ohraničena ulicí Červenkovou. Jednotlivé parcely byly odděleny chodníky pro umožnění vstupu k zadním bytům. Roku 1918 měla kolonie v severozápadní části čtyři dvoupodlažní modernizované domy, které byly určeny pro osm rodin. Roku 1928 měla kolonie dvacet nepodsklepených domů, z nichž dva domy byly úřednické, osmnáct domů bylo dělnických. Součástí kolonie bylo rovněž pět pekáren s udírnou. Severní část kolonie byla značně ovlivňována důlními vlivy. Podle Bilové stálo v roce 1977 v kolonii už jen pět domů. Všechny domy v kolonii byly postaveny masivně a z pálených cihel. Hlavní schodiště ze sklepa až na půdu v domech jednopatrových nebo několikapatrových pro několik rodin bylo ohnivzdorné. Jednotlivé schody byly z umělého kamene, u domů lépe vybavených (úřednických) z žuly. Podlahy v dělnických bytech byly zhotoveny v pokojích, kuchyni a předsíni z měkkého dřeva. Ve vedlejších místnostech a na chodbách byla dlažba betonová nebo šamotová.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 18. 07. 2014 | 3088 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (31)

Slezská Ostrava(pokračování)

Zwierzinové kolonie

Josefský důl (Zwierzinovo kamenouhelné těžířstvo) ve Slezské Ostravě mělo pro ubytování svých zaměstnanců celkem 41 domů (10 úřednických, 30 dělnických a 1 společný). V nich bylo 22 úřednických a 134 dělnických bytů. Kromě 1 domu stojícího ojediněle, nacházely se ?všechny ve dvou koloniích: v kolonii na Zvěřině a v kolonii Aloisii. Kromě tří jednopatrových domů s 20 byty byly všechny ostatní domy přízemní. Nejvíce (18) dělnických domů bylo čtyřrodinných. S výjimkou čtyř nejstarších domů (kolem r. 1850) byly všechny podsklepeny částečně. Krytina u všech domů byla lepenková. Úřednické jedno až čtyřpokojové byty měly veškeré příslušenství ( kuchyň, předsíň, záchod a spíž).

Z dělnických bytů mělo 17 obytnou kuchyň a 115 bytů pokoj a kuchyň. Dva byty byly dvoupokojové s kuchyní. Všechny byly zásobovány pitnou vodou z vodovodu. Přímo do bytu 4 úřednické byty. Ostatní pak měly vodovodní stojany na ulicích. Všechny domy měly el. osvětlení. Kolonie měly částečnou kanalizaci. Ulice byly přímočaré 8-10m široké. Tři volné plochy o výměře 280 m?, 660 m? a 1000 m? byly upraveny jako náměstí. Počet osob bydlících v domech Josefského dolu byl k 31.12.1928 asi 852.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 06. 07. 2014 | 4142 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (30)

Slezská Ostrava (pokračování)

Michálka

Jáma Jan-Maria (Kamenouhelné závody Jana Wilczka) měla pro ubytování svých zaměstnanců 44 obytných domů (9 úřednických, 32 dělnických a 3 domy společné) v nichž bylo celkem 210 bytů z toho 20 úřednických. Pět domů bylo rozptýleno mezi soukromými domy ostatní byly umístěny v kolonii Hranečník na území Slezské Ostravy a Radvanic.

Kolonie Hranečník
Hornická kolonie Hranečník byla postavena v letech 1884–1926 a sloužila k ubytování zaměstnanců jámy Jan Maria. Kolonie byla stavěna poměrně dlouhou dobu, a proto byly vybudované domy různého půdorysu a provedení. Nejstarší domy byly dokonce dřevěné. Kolonie se nacházela v blízkosti jámy Jan – Maria. Kolonie se dělila na dvě obytné části. Horní část kolonie byla vymezena ulicemi Těšínskou, Hranečníkem a Vrchní. Dolní část hornické kolonie stála mezi ulicemi Jan Maria a Hormistrů. Západním okrajem se osada dotýkala ulice Těšínské. Do bytů bylo zavedeno elektrické osvětlení. Domy byly jen částečně podsklepeny. Většina starších přízemních staveb sloužila pro čtyři rodiny, z nichž každá měla k dispozici jeden pokoj, předsíň a spíž. K domům patřily také hospodářské budovy, ve kterých mohli obyvatelé chovat drobné domácí zvířectvo. Součástí domů byly také zahrádky, kde obyvatelé pěstovali zeleninu. Domy v horní části kolonie Hranečník byly stavěny podle uzavřené kompozice ve tvaru písmene U. Kolem ulice Těšínské byly postaveny domy přízemní, čtyřbytové a se samostatným podkrovím ve výrazných vikýřích po obou podélných frontách, které byly dostavovány po roce 1920. Střechy domů byly sedlové a střechy vikýřů polovalbové (zešikmené). Vstupy do domů byly umístěny v podélné frontě a vstup do podkroví byl ze zádveří uprostřed. Domy stojící při ulicích Hranečník a Vrchní byly bez střešních dostaveb.
8 úřednických domů bylo přízemních, jeden byl jednopatrový.
8 dělnických domů bylo jednopatrových, ostatní byly přízemní.
Všechny domy kromě jednoho dřevěného byly z cihel. Úplně podsklepených bylo 9 domů, 5 bylo nepodsklepených, ostatní podsklepeny částečně. 30 domů mělo lepenkovou krytinu, 7 domů tašky, ostatní pokryty břidlicí.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 24. 06. 2014 | 3139 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (29)

Slezská Ostrava (pokračování)

Michálka

Jáma Michálka (Kamenouhelné závody Jana Wilczka) měla pro ubytování svých zaměstnanců 35 obytných domů (6 úřednických, 26 dělnických a 3 společné) celkem se 144 byty (17 úřednických). Kromě čtyř domů postavených individuálně, ostatní byly postaveny v kolonii jámy Michálka Na Hladnově. Ve všech domech jámy Michálka bydlelo k 31.12.1928 asi 469 osob.

Kolonie Na Michálce
Kolonie Na Michálce patřila k jámě Michálka, dříve nazývané Jan-Michaeli, později Michaeli. Obyvatelé kolonie byli zaměstnanci jámy Michálka. Nejvyšší počet domů stál na ulici Michalské, která vedla středem kolonie. Domy patřící ke kolonii stály také na ulici Na Najmanské. Jižní část kolonie dnes lemuje ulice Příjezdní. Okolí kolonie obklopovaly četné haldy, které se nacházely mezi doly Michálka a Terezie (Petr Bezruč).


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 11. 06. 2014 | 3021 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (26)

Slezská Ostrava (pokračování)
        Kolonie Jaklovec (Zámostí)

Jaklovec

Hornická osada Jaklovec se nacházela ve Slezské Ostravě a sloužila pro ubytování zaměstnanců jámy Terezie (Bergschacht-Petr Bezruč). Kolonie ležela mezi starou ulicí Michálkovickou, severním koncem ulice U Staré elektrárny a stadionem Bazaly. Kolonie Jaklovec vznikala v letech 1860–1870, ale podle J. Bílka byly první domky kolonie postaveny již před rokem 1860.

V kolonii Jaklovec původně stálo 35 dělnických domů a dva domy, které byly společné pro úředníky i dělníky. Jednalo se o domky přízemní. Původně byly tyto dělnické domky budovány pro čtyři rodiny, v letech 1906–1909 byly upraveny tak, aby v nich mohly pohodlněji žít tři rodiny, které tak získaly větší prostor pro bydlení. Po přebudování se dělnický byt skládal z pokoje, kuchyně a sociálního zařízení. Některé byty měly splachovací záchod a spíž odděleně mimo byt. Obytné domky v osadě Jaklovec byly podsklepeny úplně, částečně, nebo vůbec ne. Střechy byly kryty lepenkou, taškami nebo umělou břidlicí. Pitnou vodou byly domy zásobovány z komunálního vodovodu Slezské Ostravy. Vodovodní výpustky byly rovněž na ulici mimo domy (speciální závodní vodovod, sloužící k zásobování užitkovou vodou). Místa s vodovodními kohoutky umístěnými na ulici nebyla vydlážděná, proto byla velmi znečištěná. Žumpy byly zděné, ale byly zakryté pouze dřevěnými, často poškozenými fošnami. Všechny byty byly připojeny na elektrické osvětlení. Obytná osada měla kanalizaci, která odváděla splašky a srážkovou vodu. Odtokové kanály ale nebyly dostatečně vydlážděné a když se výpusti kanálů ucpaly, hromadily se splaškové vody na ulicích.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 03. 05. 2014 | 3359 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (25)

Slezská Ostrava (pokračování)
    Kolonie jámy Terezie

Jaklovecká

Jáma Terezie(1842), patřící Vítkovickým kamenouhelným dolům (VD), měla pro ubytování svých zaměstnanců v r. 1928 celkem 135 domů a to 32 pro úředníky a 92 pro dělníky. 11 domů obývali úředníci i dělníci. Ve všech domech bylo 698 bytů (97 úřednických a 601 dělnických).

Závodní domy byly postaveny většinou v koloniích:
1. Na Jaklovci (35 dělnických domů a 2 domy společné)
2. Jindřišská (10 úřednických domů a 4 dělnické domy)
3. Na Hladnově ( 8 úřednických domů, 30 dělnických domů a 2 domy společné)
4. V Heřmanicích (6 dělnických domů)


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 21. 04. 2014 | 2847 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (24)

Slezská Ostrava(pokračování)

Centrálka

Koksovna Trojice (1848-Kamenouhelné závody Jana Wilczka) měla pro své zaměstnance k ubytování celkem 25 obytných domů (8 úřednických, 14 dělnických, 3 společné). V nich bylo celkem 136 bytů (23 úřednických). Kromě tří volně postavených domů jsou ostatní postaveny v koloniích Bunčák a Kamenec. Kromě 5 dělnických domů jsou všechny domy přízemní. Krytina je u 4 domů lepenková, ostatní domy byly pokryty taškami. Úplně podsklepeno bylo 5 úřednických domů a 10 dělnických domů. Ostatní domy byly nepodsklepeny nebo podsklepeny částečně.

Z úřednických bytů byly 2 více než čtyřpokojové, ostatní byty byly jedno až čtyřpokojové s veškerým příslušenstvím (kuchyň, koupelna, předsíň, spíž, záchod). Z dělnických bytů bylo 95 bytů jednopokojových s kuchyní, 10 bytů jen s obytnou kuchyní, 8 bytů dvoupokojových s kuchyní (všechny měly vedlejší místnosti – spíž, předsíň, záchod). Všechny domy byly zásobovány pitnou vodou z vodovodu. Všechny úřednické byty měly vodovodní výpustě uvnitř bytu, 70 dělnických bytů mělo výpustě na chodbách domů, ostatní mimo dům. Všechny byty měly el. osvětlení. Domy koksovny byly součásti kolonií na Bunčáku a na Kamenci – viz díl 21,22).


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 09. 04. 2014 | 2782 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (23)

Slezská Ostrava (pokračování)      
Kolonie Františkov (1890-1900)

Františkov

Kolonie Františkov stála na návrší v katastru Slezské Ostravy. Německý název kolonie byl Franzensberg. Kolonie náležela pod správu jámy Trojice a ubytování v ní nalezli zaměstnanci dolů Ema a Trojice. Starší část kolonie se rozkládala jihozápadně od jámy Terezie podél ulic Na Baranovci a Pod Výtahem. Novější část kolonie byla ohraničena ulicí Keltičkovou na západě a ulicí Na Baranovci, ležící na východě. Zatímco starší domy kolonie byly ještě dřevěné, novější domy byly již cihlové. Přes západní část kolonie vedla lanovka pro dopravu uhlí. Autoři díla Technické památky Ostravy – II. etapa uvádějí, že v roce 1900 náleželo ke staré části kolonie Františkov sedmnáct domů a k nové části osm domů. Mapa z roku 1914 dokládá 27 objektů. Jiní autoři uvádějí zcela odlišné počty domů. T. Myslivec v Monografii OKR informuje, že v roce 1929 v kolonii stálo celkem osmnáct domů, z toho bylo šestnáct domů dělnických a dva úřednické, ve kterých bydleli zaměstnanci jámy Trojice a jámy Ema. Jednotlivé domy byly přízemní a měly vedlejší hospodářské budovy. Šířka ulic byla 5-8 m i s chodníkem. Volné plochy mezi domy byly upraveny jako zahrady.. Úřednické byty se skládaly ze dvou pokojů, kuchyně, spíže, předsíně a sociálního zařízení v přístavku.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 27. 03. 2014 | 3318 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (22)

Slezská Ostrava (pokračování)      
Kolonie Bunčák (1918 -1926)

Bunčák

Kolonie Bunčák ve Slezské Ostravě se původně nazývala Kolonie Zita a spravovala ji jáma Trojice. V roce 1921 byla přejmenována na kolonii Bunčák. Svou polohou navazovala na jihu na starou část kolonie Františkov. Sídelní areál kolonie vymezuje na severu ulice Pod Výtahem, ulice Prokopská uzavírá kolonii na jihu. Střed kolonie tvořila ulice Na Bunčáku, na niž kolmo navazuje ulice Na Burni. Západní část kolonie ohraničovala ulice Občanská. Kolonie ležela ve svahu. Ubytování v kolonii Bunčák našli zaměstnanci dolu a koksovny Trojice a dolu Ema. V kolonii stálo původně deset domů, z toho šest domů úřednických a čtyři domy dělnické. Dělnické domy byly přízemní, domy úřednické jednopatrové. Několik domů bylo původně smíšených. Bydleli v nich jak dělníci, tak dozorci. Dělníci obývali suterén domů a dozorci přízemí. U úřednických bytů byl vodovod zaveden až do bytu a byty měly koupelny a splachovací záchody ( dělnické byty převážně ne). U větších úřednických bytů byly též pokoje pro služky. Dvoupodlažní úřednické domy kolonie měly kryté valbové (šikmé) či sedlové střechy. Stavby byly obohaceny o vikýře.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 15. 03. 2014 | 3175 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (21)

Slezská Ostrava (pokračování)  
    Kolonie Kamenec (1870 – 1875)

Kamenec

Kolonie Kamenec patřila jámě Trojice ve Slezské Ostravě. Nacházela se asi 800 m západně od závodu Petr Bezruč (Terezie / Bergschacht) a 1000 m severozápadně od závodu Trojice. Kolonie Kamenec byla ohraničena břehem Ostravice a Bohumínskou ulicí. Na pravém břehu Ostravice byly postaveny první domy kolonie Kamenec, jejíž stavba vznikala pod záštitou ředitelství dolů J. Wilczka. Původní počet obytných domů měl být 36. D. Lukovská ve své diplomové práci ovšem uvádí, že původní zástavbu tvořily dva úřednické a 27 dělnických domů a po roce 1929 se zástavba rozšířila o tři úřednické a deset dělnických domů.

Všechny domy v osadě vystavěné v období 1870–1875 byly přízemní. Dělnické domy byly pro čtyři rodiny a náležely k nim hospodářské budovy. Domy byly stavěny z pálených cihel na kamenných nebo cihlových základech. Stavěly se kolem společných dvorů. Jako krytina střech byla použita lepenka. Nechyběly zde zeleninové zahrádky a hospodářské budovy.

Úřednické byty v kolonii se skládaly ze dvou až čtyř obytných pokojů, kuchyně a veškerého příslušenství (předsíň, spíž, koupelna, splachovací záchod).

Dělnické byty byly většinou jednopokojové s kuchyní, předsíni, spíži a záchodem. Všechny domy odebíraly vodu z městského vodovodu Slezské Ostravy.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 02. 03. 2014 | 4021 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Kolonie

Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (20)

Slezská Ostrava (pokračování)

Jáma Trojice (1844 - Kamenouhelné závody Jana Wilczka) spravovala obytné domy pro ubytování jak vlastních zaměstnanců, tak i úředníků horního ředitelství dolů J. Wilczka. K účelu měl závod 115 obytných domů (18 úřednických, 90 Trojicedělnických a 7 společných). V těchto domech bylo celkem 433 bytů (71 úřednických, 362 dělnických). 57 domů stálo v hornických koloniích Františkov, Bunčák, Kamenec. Ostatní domy stály rozptýleně v katastru obce Slezská Ostrava. 18 domů bylo jednopatrových (7 úřednických). Ostatní domy byly přízemní. Z přízemních úřednických domů bylo nejvíce jednorodinných (7) a zbytek dvourodinných. Z dělnických přízemních domů bylo nejvíce čtyřhodinných a dvouhodinných. Všechny domy byly z masivních pálených cihel. Krytina byla u 85 domů lepenková, u 27 z tašek a u 3 domů z umělé břidlice.


| Autor: Ing. Zdeněk Dombrovský CSc. | Vydáno dne 19. 02. 2014 | 3042 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
| 0-15 | 15-30 | 30-34 |

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server