A snad bude i ten letošní: ve hře je pětimilionový projekt – vybudování naučné stezky na Landeku

Bezmála osm desítek účastníků na první letošní akci dokazuje, že Klub přátel Hornického muzea v Ostravě (KPHMO) pokračuje i letos – ve dvaadvacátém roce existence – ve svém poslání. Jaký byl ten loňský, zhodnotil předseda Rodan Broskevič, a přidal i výhled do následujících měsíců.

„Troufám si říci, že rok 2009 byl z našeho pohledu velmi úspěšný. Přispěli jsme k zachování i oživení hornických tradic jak publikační, tak přednáškovou činností. Účastnili jsme se setkání hornických měst a obcí v Jihlavě, kam nás jelo s hornickou kapelou tolik, že jsme objednávali na cestu autobus,“ uvedl.

Naše činnost pokračovala třetím rokem tradičně pravidelnými měsíčními besedami v loutkovém sále Kulturního domu P.Bezruče v Havířově ve spolupráci s Městským kulturním střediskem.

Témata besed byla rozličná , od hornických – POP 2010 modernizace důlních technologií, Vzpomínky na fárání v Afganistanu a Hornické muzeum OKD Landek, přes zdravotní – Stomatologie, Laserové operace očních vad a Operace kloubů-ortopedie až po koníčky – Numismatika, Historie cimbálové muziky Technik a Výroba aut Hyunday. Účast na besedách se pohybovala od 40ti do 70ti účastníků. Besedy tradičně pokračovali důkladným“rozborem „ v přilehlé kavárně.

Na květnové klubové besedě v roce 2000 nás seznámil ing. Miroslav Šimek se současnou problematikou výstupu metanu z důlních prostor v ostravské dílčí pánvi na povrch. Zejména pak osvětlil okolnosti výstupu metanu a tragického výbuchu nahromaděné metanovzdušné směsi v kuchyni finského domku v oblasti na Liščině v ulici Na vrchu č. 3 v Ostravě - Hrušově, který měl 20. května 1999 v 19,30 hod. za následek těžké popáleniny majitelky domku. Je tragédií další, že byrokratičtí úředníci ministerstva životního prostředí, které nese podle zákona přímou odpovědnost za stará důlní díla, jejichž provoz byl ukončen v dávné minulosti, se snaží z této odpovědnosti vykroutit s poukazem na podklady, které jim byly předány s tím, že kutací šachtice č. 9 nebyla vedena jako důlní dílo z něhož by vystupoval metan. V představách byrokratických úředníků asi je, že tam ten metan nanosili havíři v pytlích a vytvořili tak nebezpečnou situaci, aby oni úředníci měli co řešit.

Jenže metan vytvářel nebezpečné situace v některých oblastech Ostravy už v minulém století, když se těžba uhlí pod Ostravou v hloubce několik desítek metrů počala rozvíjet. Jeden takový dokument popisuje ve své knize Alois Červenka: Za černým kamenem.

Ukázka z knížky "Z HAVÍŘSKÝCH KOLONIÍ"

Jednou z mnoha podmínek náročné práce v hornictví byla stabilizace pracovních sil. Proto důlní podnikatelé budováním kolonií podporovali vznik stálého kádru kvalifikovaných pracovníků, ubytováním či hrozbou vypovězení ze závodního bytu zvyšovali závislost zaměstnanců na podniku a v nájemném získávali pravidelný příjem. V žádném jiném průmyslovém regionu českých zemí nebyla tak silná koncentrace závodů, nebyl tak rozšířen způsob ubytování zaměstnanců v koloniích a v kasárnách a v žádné jiné průmyslové oblasti nebylo tak běžné doplňkové hospodaření dělnictva na malých pozemcích u závodních domů jako na Ostravsku. Již roku 1906 bydlelo podle časopisu Na zdar (Na zdar XV,1906, č. 21) v koloniích v oblasti revírního úřadu Moravská Ostrava 34,8 % zaměstnanců. Druhým revírem s nejvyšším podílem pracujících ubytovaných v závodních bytech byla oblast důlního úřadu Falknov (25 %).

V pondělí 14.prosince 2009 se v loutkovém sále KD PB sešli členové pobočky a přátelé na hodnotící besedě roku 2009. Nejprve předseda pobočky poblahopřál jubilantům, zejména nejstaršímu členu Ing.Bémovi, který oslavil 91. narozeniny. Zhodnotil tříleté období činnosti havířovské pobočky a jejího výboru.

Předseda uvítal na besedě zástupce Hornického spolku Rozkvět p.Zátopka ze Sedlišť. Tento spolek byl založen v roce 1901 a od té doby funguje nepřetržitě. V současné době má 21 členů většinou bývalých horníků na Dole Paskov. Má velký podíl na kulturním životě v obci. Jeho členové se účastní mnoha akcí v rámci hornických oslav a vlastní i nejstarší hornický spolkový prapor u nás. V rámci Muzea Lašská jizba má i malou stálou expozici hornických tradic. Toto setkání je prvním kontaktem, který by měl v příštím roce pokračovat hledáním oboustranně výhodné spolupráce.

Celkem 256 pamětních účastnických listů (v tom tři „skupinové“ pro páníčky a jejich pejsky) vypsali letos pořadatelé jubilejního 10. novoročního výstupu na kopec Landek. I když je to o pár kusů méně než loni, s průběhem akce vládla i tentokrát plná spokojenost.

„Zradilo nás trochu počasí, ale jinak vše proběhlo v klidu a pohodě, opět bylo zajištěno občerstvení a lidé byli spokojeni,“ řekl člen odboru Klubu českých turistů Baník Ostrava OKD a iniciátor a hlavní pořadatel výstupu Václav Šebek.

„Naval, Zbyňďo, pé, pé pé!,” řval v prvni den noveho roka Na Upadnici Antek. „Co to je?” divil se vrchni Zbyněk. „Až ti vraťa školne, když něviš, co znamenaju tři P! Každy mamlas, co kdy aspoň raz okusil gořalku či pivo vi, že idě o Pivo Prvni Pomoci! A to se piš, že mam po vydařenym silvestře pěkně kalne rano opilcovo, jak pravi vtipně klasik,” vysvětlil stav svojiho těla i duše Antek a pivčo v nim enem tak zasyčelo. „Ja mam tak krasnu žizeň, že je škoda ju hasiť!” pravil o chvilu pozdějši těž ešče ve dveřach Slavek. „To stě slavili Silvestra spolu, že stě tak pivně vyhladli?,” zeptal sem se. „Každy zvlašť, ale asi stejnak intenzivně,” smjal se Antek.

Jak to vidí stryk Lojzek