"Jedinečný koncert jedinečných ostravských umělců v jedinečném prostředí Dolní oblasti Vítkovice" odstartoval ve čtvrtek 24. června projekt Léto!!!, připravený v rámci kandidatury Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015 jako "80 dní naplněných programem ve městě, kde nepoznáte nudu".

Na megakoncert 20letého vítěze první Česko-Slovenské Super Star Martina Chodúra, ostravskou Tinu Turner, jak říkají fanoušci ostravské zpěvačce Věře Špinarové, a na kapelu Buty Radka Pastrňáka si našlo cestu na šest tisíc nadšenců.

V poslední době se v regionálním tisku objevily zmínky o hledání možností umístění průmyslových a zejména dopravních muzejních exponátů. Tento problém byl přitom řešen už v období po ukončení hornické činnosti na tehdejším Dole Petr Cingr, dnešním historickém Dole Michal v Ostravě-Michálkovicích. Podmínkou předání areálu OKD ostravskému územnímu pracovišti Národního památkového ústavu za symbolickou cenu tehdy bylo, že zde vznikne průmyslové muzeum. Tuto skutečnost je možné dohledat v archívech.

Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Darkov.

Důl Darkov se stal přímým pokračovatelem tradic karvinských šachet Gabriela, Hohenegger, Barbora, poválečného Dolu 9. květen a Velkodolu 1.máj. Součástí tohoto Velkodolu 1. máj byl i úpravárenský závod Ústřední Závod Karviná (ÚZK), který zpracovával surové uhlí (mimo Důl 9. květen) z uvedených důlních závodů. Po zprovoznění úpravárenského komplexu Dolu Darkov byl závod ÚZK zastaven, pracovníci byli převedeni na Důl Darkov a závod byl zbourán. V současné době je na území bývalého závodu ÚZK vybudována centrální skládka paliva OKD.

Úpravárenský komplex Dolu Darkov byl postaven fi rmou Vítkovice. Kapacitně jde o největší úpravárenský komplex v OKD. Ten byl uveden do provozu v roce 1987 a skládá se z:

V ponděli sem přišel Na Upadnicu na jedno a už od dveři slyšel Poldka: „Tuš poď, oslavenče!“ Chvilu sem na ňho ziral tajak tele na nove vrata, ale potym mi to došlo: je Lojzy! Sice to něslavim, ale když se na vas zachtivně divaju kamoši, tuž jim cosik poručiť musitě. Měl sem kamoša co něoslavoval nikdy nic. Něbyl lakomy, ale svatek a narozeniny zasadně něslavil. Raz mu přišel popřať k narozeninam šef, a on mu pravil: „Nezlobte se, šéfe, ale moje narozeniny jsou moje soukromá věc a nemíním do toho zatahovat nikoho cizího!“ Šef chvilu ziral a potym bez slova odešel.

Jak to vidí stryk Lojzek

Stále žádná, a to je zlé…

Svaz průmyslu a dopravy ČR, do kterého patří i OKD, doporučil vládě rozhodovat s ohledem na budoucnost kraje.

Moravskoslezský kraj potřebuje těžký průmysl a všechny tyto fabriky potřebují uhlí! Tak se dají velice zjednodušeně shrnout výsledky jednání Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP) a zástupců významných regionálních fi rem včetně OKD. Její ředitel pro rozvoj a strategii Ján Fabián patří k autorům dokumentu na "záchranu zaměstnanosti", který co nejdřív dostane nová vláda.

Jak se vyvíjela situace na úpravně uhlí Dolu Československá armáda.

Objevení uhelných slojí v Karviné se datuje okolo roku 1776. Hornické práce začaly v Doubravě v roce 1822. Jáma Eleonora vznikla v roce 1854, Jáma Bettina pak v roce 1855. V oblasti byla vystavěna třídírna a prádlo. Tato zařízení byla společná oběma jámám.

V roce 1856 bylo zahájeno hloubení Jámy Jindřich. Teprve v roce 1901 byla postavena jednoduchá třídírna, která byla v létech 1922 – 1923 rozšířena Vítkovickými železárnami na klasické třídění uhlí. Vyráběly se tyto sorty uhlí: kusové, kostka, ořech, krupice a prach.

Ve stejném roce, tj. v roce 1856, bylo zahájeno hloubení Jámy Františka. Na závodě postavili třídírnu, ze které se roztříděné uhlí dopravovalo na dráhu, tj. k přepravci. Později bylo uhlí z části přepravováno do prádla na Jámu Hlubina, s níž byla Františka spojena lanovkou. Po úpravě se uhlí, opět lanovkou, dopravovalo na koksovnu. Výhřevnost uhlí byla 6900 – 7800 kcal a popelnatost se pohybovala v rozmezí 2,75 – 11,25 % Ad.

Na diskusním setkání vystoupil v Praze také Ján Fabián ze společnosti OKD.

Uhlí je významnou energetickou a průmyslovou surovinou České republiky. Na tom se shodli účastníci diskusního setkání nazvaném Těžba uhlí v ČR: alternativy budoucího vývoje. Pořádal jej 1. června v Praze Institut pro veřejnou diskusi.

Na akci kromě jiných vystoupil také Ján Fabián, ředitel pro rozvoj a strategii a zástupce generálního ředitele OKD. Ten přestavil naši těžební společnost, přičemž zdůraznil, že je jedinou dlouhodobě ziskovou černouhelnou společností v Evropě.