Nastalo Na Upadnici obdobi velkich lučeni. „Je to marne, leto je tu a je třa regenerovať psychicke i fyzicke sily a ni furt vysedavať v hospodě a dřistať o ničim!“ pravil fi lozofi cky Poldek a každemu z nas podal ruku. Před hospodu stala jeho škodulka nacpana až k prasknuťu jidlem, hadrami, spacakami, stanem a hlavně dvumi vnukami s manželku. A něsmim zapomenuť na dvě basy ostravske dvanactki. „A kaj vlastně jedětě?“ zeptal se bezelstně Jiřik, ale ja, Břetik a Jaryn zme řvali smichem, bo zme dobře věděli, jakimi tradičnimi perypetijami Poldek ze svoju staru před dovolenu prošli. Poldek se beze slova otočil, vlez do škodulky, zadymil a byl fuč. Tuž zme museli Jiřikovi odpověděť my. „Vubec bysem se nědivil, kdyby měl hned tu za rohem karambol. Bo esli se kvuliva tobě spoměl na planovani letošni dovolene, tuš musel dostať třas. Oni totiž stali tajak každy rok před tradični otazku: jeť na Ostravicu na chatu, kaj samozřejmě Poldek s tu svoju něchce, bo to ma naplanovane z nami, anebo jeť za hranice.

Jak to vidí stryk Lojzek

Členové klubu důchodců z bývalé Dukly a havířovské pobočky KPHM vydali za podpory OKD unikátní publikaci věnující se největšímu důlnímu neštěstí v revíru. Výtisk dostal i každý host na vzpomínkovém ceremoniálu v KD Radost.

„Knížku chceme věnovat památce tragicky zesnulých, ale také všem záchranářům a ostatním pracovníkům, kteří odstraňovali následky havárie. A současně by měla být připomínkou těch, již ztratili životy při jiných důlních neštěstích,“ uvedl bývalý revírník vybavování z Dukly Jaroslav Čihař, jenž patří se Zdeňkem Dombrovským a Jaroslavem Gongolem k autorskému týmu. Tomu na knihu nazvanou „50 let od tragédie na Dole Dukla“ a vydanou v edici KPHM Hornictví včera, dnes a zítra přispěla společnost OKD částkou padesáti tisíc korun.

Oběti požáru na Dole Dukla uctili pozůstalí, kolegové, přátelé, zástupci společnosti OKD i města Havířova.

…stačí vteřiny, minuty, hodiny a navždy zůstaneme svého povolání hrdiny! Verš z básně vysloužilého havíře Jaroslava Minky vystihuje tragédii na Dole Dukla, při níž v pátek 7. července 1961 přišlo o život 108 jeho kamarádů. Vzpomínkový akt za oběti největšího důlního neštěstí v našem revíru ve 20. století se uskutečnil rovných padesát let poté.

Silniční most musel být 3 krát stavěn, protože 2 krát vyletěl do povětří.

Stávající Most Pionýrů byl otevřen před 25 léty 30 června 1986. Historie tohoto spojení mezi Moravskou a Slezskou Ostravou je ovšem daleko starší.

Historie dřevěných lávek a železných silničních mostů - předchůdců dnešního Mostu Pionýrů.
    Lidé z hornických kolonií Jaklovec a Kamenec a další obyvatelé obou břehů Ostravice si přáli snadné vzájemné mostní spojení. Proto v roce 1912 byla postavena, patrně pro nedostatek peněz, provizorní dřevěná lávka. Dřevěné pilíře byly postaveny přímo do řeky. Pilíře trpěly povodněmi a taky hnily. Musely být proto opravovány. Když se proto podařilo po letech shromáždit dostatek peněz bylo v roce 1938 přistoupeno k vybudování železného mostu. Most v městě železa a uhlí musel prezentovat technický pokrok. Nebyl to nýtovaný silniční most, jako byl stávající Most Miloše Sýkory ale silniční most svařovaný. Most byl 59,28 m dlouhý a 8,5 m široký s chodníky po obou stranách o šířce 2,25 m V Moravské Ostravě vycházel ze stejné, ale o něco užší ulici jako dnes. Na slezskoostravské straně ústil do Bohumínské ulice Most byl otevřen v roce 1939 a sloužil 6 let.

Dalších padesát let se jen ověřovalo ložisko, ale do pěti roků od zahájení výstavby pak podnik hlásil těžbu.

Můžete být hrdi na minulost, současnost a doufejme i budoucnost! To vzkazuje vedení Dolu Paskov svým pracovníkům s odfáranými desetiletími, ale také teprve hodinami. Právě zejména pro ně – pro všechny – se na podnikové stránce začnou objevovat informace a zajímavosti z historie šachty. První část začíná před 110 lety!

Mostecká uhelná společnost, Vítkovické hutní a horní těžařstvo a podnikatelé z Francie se už v roce 1901 zajímali o dobývací prostor Paskov. První vyhledávací vrty dělala se soupravami Fauck a nárazovým systémem vrtání fi rma Albert Fauck a Rakouská vrtná a kutací společnost několikrát až do roku 1910 v Paskově, Vratimově a Řepištích.

O tom, že termicky aktivní odvaly jsou významným problémem pro ekologickou situaci nejen na vlastním prostoru, ale i v širším okolí, není jistě pochyb. O kvantifikaci a přesné pojmenování veškerých rizik z tohoto jevu pramenících se však zatím nikdo nepokusil. Zatímní hodnocení bylo vždy pouze na empirických podkladech.

Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto již během roku 2008 o zpracování komplexního materiálu s názvem "Analýza rizik odvalů zasažených endogenním hořením ve správě DIAMO, s. p., o. z. ODRA." Prováděcí projektovou dokumentaci zpracoval v srpnu 2008 Ing. Josef Tomášek, CSc. ze společnosti Středisko odpadů Mníšek, s. r. o.

Přátelé Hornického muzea v Ostravě mohli začít s výstavbou i díky grantům Evropské unie a NOKD a pomoci dalších partnerů.

Hned s prvním červnovým dnem začal Klub přátel Hornického muzea v Ostravě (KPHMO) budovat novou naučnou stezku v areálu národní přírodní památky Landek, tedy v místě, které se pojí s počátky hornictví na severu Moravy a ve Slezsku. Stezka propojí tři původní a dnes již nevyhovující trasy do jediné, u níž vyrostou nová odpočívadla a informační tabule. To vše díky grantům EU i Nadace OKD a pomoci dalších partnerů.

Více než pět kilometrů dlouhá stezka bude ideálním výletním místem nejen pro rodiny s dětmi a zájemce o hornictví – své místo si jistě najde i v programech školních exkurzí. „Návštěvníci se seznámí s historií hornictví a geologickými zvláštnostmi kopce Landek, ale také se zajímavostmi místní přírody, důležitými historickými milníky regionu i s archeologickými nálezy,“ řekl předseda KPHMO Rodan Broskevič.