Super, prima, fajn a líbí. Těmito slovy nejčastěji hodnotili historicky první společný Dětský den OKD jeho návštěvníci. Do Landek Parku jich přišlo v sobotu na dva a půl tisíce a svoji spokojenost rozhodně netajili. Popisovat celý program by asi bylo nošením dříví do lesa. Pořadatele z OKD a hornických odborů ale určitě potěší, že i „přespolním“ bylo po chuti také místo, kde se konal. Nejeden táta byl totiž rád, že i při vší té zábavě mohl vzít své ratolesti do důlních expozic Hornického muzea a ukázat jim něco z prostředí, ve kterém denně pracuje.

O dolování černého uhlí v oblasti Rtyňsko-Bohdašínské na Jestřebích horách

 

      NOVÉ  KNIHY

     Autor:  Václav Jirásek

      Má 186 stran.

Kniha navazuje na Jiráskův markoušovický a svatoňovický sborník, které vyšly v minulých letech. Byla vydána u příležitosti 20 let existence hornické expozice v Městském muzeu ve Rtyni v Podkrkonoší. Má 186 stran a obsahuje řadu černobílých mapek, nákresů a dobových dávných i nedávných fotografií. Autor je profesí štajgr, naposledy byl vedoucím báňské záchranné stanice VUD Trutnov v Žacléři. Zálibou je montanista, kronikář a etnograf, se svojí ženou Věrou putují po Jestřebích horách, kde hledají staré štoly a odvaly, zpovídají pamětníky a bádají v archivech. V úvodní odborné části najdeme geologický řez ložiskem, výchozy uhelných slojí a mapky se starými i novějšími důlními díly.

Všude lidé platili životem za to, aby svět dostal teplo a světlo. Nejeden ze vzpomínajících řekne:„Něbyť starého Kačmarčíka, tuž sem už nějit kobzole ze zelím."

Šli vždy obětavě pro kamaráda, kterého země zasypala. A země nerada tehdy vydávala. Páni chtěli jen výkon. Bezpečnost nebyla nic! Nebezpečí číhalo na člověka všude. Nejen v podzemí, ale i na povrchu, zvláště ve výplatní dny. Žádný nešel přes pole sám. Od Ostravy do Přívozu pustá cesta, kolem jen několik olší u Mlýnské struhy a za noci živé duše neviděl a neslyšel slova. Někdy ani tři chlapi si nebyli jisti životem, když šli tmou ze šichty.

„Ja, ja, to všelijakých rabuchu vysedavalo po hospodách, a dy se setmělo, tuž vyletovali jak netopýři."Tehdy tramvaje nejezdily, lidé chodívali pěšky. Mnozí chodívali hodně daleko, jako ten chlap z Bludovic, co robil na Michalce. „Tuž po šichtě šel dodom a než došel do chalupy, pojit, a nezbývalo času věc, enem dať robě pozdraveni a děcka spočítaťa obrátit se zase na spatek, a spať něspal, enem chvilku se opřel o kyj a tak spal na kyjů!"

V roce 1859 se mezi kořeny stromů habrového hladnovského lesa objevila špice vrtáku, který se z hloubky 2. patra Luční jámy, které místní nazývali Grabinou a později úředníci Rothschildových dolů Wiesenschacht, dovrtal až na povrch. Na tomto místě dnes stojí dům, kde bydlí pan profesor Jan Hališka, profesor hudby na Ostravské univerzitě a nyní i ředitel Ostravské filharmonie.

Celý příběh začal v roce 1842. Na konci Hladnova za hájenkou, na pokraji habrového lesa vybrali technici Vítkovických dolů místo nové jámy. Bylo po pravé straně lesní cesty do Michálkovic. Hladovský les byl součástí velké panského (Wilczkova) lesa který se nazýval Ostravský les, a táhl se do Heřmanic, Michálkovic a Radvanic a kolem nich pokračoval mezi Petřvaldem a Rychvaldem na Orlovou.

„Ni že by nebylo na co vzpomínat" tak začíná skoro každý z těch starých vyprávění. Ano, za těch třicet nebo pětatřicet přerobených let se toho nasbíralo na plný vagon. Člověk by mohl vyprávět od rána do noci, jen kdyby ta hlava sloužila, jak zamlada.

„To, jak gruchlo kajsi, všeci začali utíkat" a jak by ne! Byl to větší rámus jak odpálený„šus". Rozběhli se chlapi k nárazišti a utíkali, dokud někdo nevzpomněl na zasypané kamarády. „Isto kehosi zasypalo" ta tři slova zastavila havíře na útěku. A zapomněli hned na všechno nepřátelství, mnozí se ještě ráno navzájem hněvali a teď pod šachtou neštěstí jim jazyky rozvázalo: „Podaj odkory!" Vyhrň to! Podaj lopatu s kratším půrkem" a druhý odpovídá krátce, aneb doráží:„Nepotřebuješ dřevo, Antonu?" a ještě ráno mezi nimi slova dobrého nebylo.

Klub přátel Hornického muzea v Ostravě má dalšího čestného člena. Za mimořádný přístup k rozvoji Hornického muzea v Ostravě a hornických tradic se jím stal osmasedmdesátiletý prof. Ing. Jiří Grygárek, CSc., významný vědecký a pedagogický pracovník spojený s ostravskou Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou. Nominaci schválila výroční plenární schůze klubu, která se konala 15. května v prostorách bývalé mechanické dílny v muzeu pod Landekem.

nebo se vydejte za tajemstvím výroby železa.

Zaměstnanci OKD mají vstup do Dolních Vítkovic a na Landek Park o dvacet procent levnější.

Řadu unikátních lákadel a nevšedních zážitků nabízí prohlídky v Dolních Vítkovicích a na Landek Parku. „V Dolních Vítkovicích čeká na naše návštěvníky prohlídka po stopách vzniku železa ukončená vyjížďkou skipovým výtahem až na samotný vrchol vysoké pece, na Landeku zase věrohodné fárání jako ve skutečném dole. Pro zaměstnance OKD toto vše s dvacetiprocentní slevou,“ láká k prohlídkám šéf sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela.