Do Chomutova jsem vyrazil 21. dubna brzy ráno. Jel jsem na 16. setkání hornických a hutnických měst a obcí a také se po létech potkat s bývalými kolegy a kamarády. Velice mile mě překvapilo samotné pánevní město, kde jsem byl prvně a o kterém se moc nemluví. Chomutov má svoji chuť a vůni. Zůstal zachován středověký půdorys starého města, náměstí s podloubími a morovým sloupem, raně gotickým kostelem sv. Kateřiny, městskou věží s pozdně gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie. V barokním kostele sv. Ignáce byla výstava abstraktních obrazů, Industriální výstavba z 19. století s divadlem, u kterého bylo seřadiště průvodu a paneláky socialismu, úřady - hala a další veřejné budovy té doby jsou v prstenci kolem historického jádra, vedle kterého je též hezký park. Dokonce se podařilo uhlídat developery, takže i supermarkety do tohoto urbanistického celku zapadají.
Na Chomutovské krušení přijelo na 700 účastníků, což mi potvrdil organizátor Ing. Zdeněk Brázda. Oficiálně se zúčastnilo 31 měst a obcí z celkového počtu 59 zúčastněných delegací z ČR, Slovenska, SRN a Polska. Zastoupených spolků, sdružení, nadací, společností bylo 29. Ze SR přijelo cca 110 kamarádů, včetně dechovky a pěveckého sboru. Početná byla delegace z partnerského města Annaberg – Buchholz, manželky německých horníků nenosí hornické uniformy ale dobové kroje a některé přinesly v košíčku krásné minerály. Po příchodu na náměstí se konalo stužkování jednotlivých praporů pamětní stuhou setkání, první stuhu dostal prapor Hornického spolku pod Ralskem, a ukázky hornických tradic, křtění tupláku a skok přes kůži.
