Z hornických sbírek NTM, část 7

Mezi poměrně solidní sbírku NTM patří sbírka důlních svítidel. Ta byla budována od roku 1910 převážně z darů tehdy moderních lamp. To co se objevilo na trhu, získalo také NTM, jsou zde i některé reklamní a školní vzorky v řezu. Hodnotné dary jsou od profesora Jaroslava Jičínského z počátku 20. století či profesora Jaromíra Koutka. Tehdy to byla také věc prestiže, něco darovat do muzea na národní, celorepublikové úrovni, dnes jsou podobné spontánní dary zajímavých předmětů do NTM jako jsou důlní lampy velice zřídkavé.

Oslava Dne horníků ve Stráži pod Ralskem se letos konala dne 16. září v kulturním domě U Jezera. Role průvodce slavnostním odpolednem se ujal Mgr. Jiří Štipský z odštěpného závodu Těžba a úprava uranu. V úvodu oficiální části přivítal ředitele státního podniku Ing. Tomáše Rychtaříka a čestné hosty. Pozvání na oslavu mimo jiné přijali Ing. Zbyšek Sochor, Ph.D., ředitel odboru hornictví Ministerstva průmyslu a obchodu a zároveň předseda Dozorčí rady s. p. DIAMO, doc. Ing. Miroslav Grégr, CSc., emeritní místopředseda vlády, Ing. Dalibor Hampejs, předseda Obvodního báňského úřadu v Liberci, Ing. Miroslav Jurda, vedoucí Regionálního centra SÚJB v Kamenné, Mgr. Zdeněk Hlinčík, starosta města Stráž pod Ralskem, členové Dozorčí rady státního podniku, vedení odštěpných závodů a další hosté.

Na dolech dlouho postačovalo čerpání vod ve vědrech pomocí rumpálů či v kožených měších pomocí koňských vrátků, tato forma čerpání z velkých hloubek se udržela v revíru Kutná Hora až do 18. století, v Solivaru Prešov na Slovensku se koženými měchy čerpalo až do roku 1928.

V 16. století se hojně experimentovalo s různými důlními stroji, hlavně čerpacími. Tato renesanční, pozoruhodná až obskurní zařízení, popisuje dílo Georgia Agricoly De re metallica libri XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví), které proslulo popisnými dřevořezy. Opomíjí se, že mnohé z těchto strojů byly slepou uličkou vývoje a sám Agricola se jim směje pro jejich složitost.

Pozdější konstrukce směřovaly od komplikovaných dřevěných převodů s železnými táhly k jednodušším, dobře vyváženým, celodřevěným dvojčinným pístovým strojům, kde se těžká táhla čerpací kolony navzájem vyvažovala. Ve vysoce korozivním prostředí sulfidických ložisek byly železné pouze čepy a drobná kování. Později byly železné výrobky levnější a kvalitnější a v 70. letech 18. stol. se objevily litinové čerpací válce.