Nasral sem se oto na moju Mařu. Na stare kolena se dala na luštěni! Když sem se ju namluval a potym po paru rokach choděni aji zebral za manželku, seděla v kutku a pletla. To bylo fajn, bo na sebe i děcka uštrykovala dycki cosik pěkneho a hlavně originalniho, takže zme za totača něchodili tajak vojaci v jednotnych uniformach, co nabizaly Slezanka či OP Prostějov. Jak starla a děcka odrustaly, čim dal častějši schovavala jehlice co nejdal a do co nejspodnějši šuflady, až se na to vyprdla uplně. Pravil sem se, že je to dobře, bo budě měť včil, když su děcka z domu, vice času na mě, ale to ni! Když cosik furt něgruntuje, do čeho se vehementně snaži zatahnuť aji mě (ale o tym až přiště!), sedi zas v kutku, ale misto jehlic ma v ruce tužku a kuski novin.

Jak to vidí stryk Lojzek

Klub přátel Hornického muzea OKD završil jubilejní rok své činnosti.

Odborným seminářem k 20 letům činnosti Klubu přátel Hornického muzea OKD a 15. výročí založení muzea, který se konal ve středu 3. prosince v sále kompresorovny v Hornickém muzeu OKD v Ostravě-Petřkovicích, končí letošní jubilejní oslavy KPHM. Jak nás informoval předseda klubu Zdeněk Dombrovský, rok 2008 byl proto z hlediska klubu mimořádně náročný, ale úspěšný. „Souhrnně lze říci, že všechny naše záměry byly beze zbytku splněny,“ konstatoval Zdeněk Dombrovský. Potěšitelný je fakt, že všechny jubilejní akce klubu se setkaly s až nečekaným zájmem a přízní návštěvníků.

Akce pro stovky lidí

Jedním z prvních adventních svátku, kterému naši předkové přisuzovali magickou moc, je po sv. Ondřeji (30. listopadu) svátek sv. Barbory, připadající na 4. prosinec. Lide si toho dne řežou větvičky ovocných stromu barborky, které si doma dávají do vazy pro radost a okrasu, vždyť do skutečného jara je tak daleko ale nejen to, prostřednictvím větviček se v lidové magii věští budoucnost. A to ne budoucnost ledajaká! Která svobodna dívka by nechtěla vědět, zda se již v příštím roce nevdá?

Mám radost, že historie zaujala nejen pamětníky vzpomíná autor seriálu POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY VÍTĚZSLAV HETTENBERGER

Drtivá většina dolů, o nichž jsme psali, už neexistuje. K některým je dostatek dostupných údajů a dat, ale byly i takové, že jsem jeden díl seriálu dával dohromady třeba týden. Musel jsem doslova pátrat, třeba jakou měla jáma konečnou hloubku či jak vysoká byla původní těžní věž. Čerpal jsem hlavně z historických pramenů, z různých dokumentů a literatury. Především ze Sborníků Klubu přátel Hornického muzea z let 2002–2006, Monografie Kamenouhelné doly OKR z roku 1929, Uhelného hornictví v OKR z roku 2003, knihy Jaroslava Kláta Ostravské těžní věže z roku 2004, brožury Jaroslava Bílka Staré hornické kolonie v OKR z roku 1966 a z publikace Dějiny Ostravy z roku 1967. Hodně mi ale pomohli i pamětníci, bývalí horníci. Fotografie poskytlo Hornické muzeum OKD.

Podle četných ohlasů čtenářů se seriál líbil.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

Vytaženo z Kroniky 20. století (období 1900-1910)

4. 1. 1900 vypukly nepokoje a stávky v evropských uhelných revírech (Lutych, Moravská Ostrava, západní Čechy).

13.-22. 1. 1900 na Ostravsku, Kladensku, v severočeském a sokolovském revíru vypukla generální stávka horníků. Počet stávkujících se odhadoval na 90 000. Stávkující požadovali zvýšeni mezd a zkrácení pracovní doby.

3. 3. 1900 skončila hornická stávka v německých uhelných revírech. Skončily i stávky horníků v Čechách a na Moravě.

2. 5. 1900 při výbuchu metanu v uhelném dole v americkém městě Sgiofield (stát Utah) zahynulo 200 lidi.

11.5. 1900 v Americe vstoupilo do stávky 150 000 horníků.

14. 11. 1900 tragické neštěstí na dole Pluto v Mostě. Výbuch plynu a následný požár byly příčinou smrti a zraněni desítek horníků.

27. 2. 1901 britská dolní sněmovna schválila zákon o osmihodinové pracovní době v dole. Zákon však vstoupil v platnost až za čtyři roky.

6. 5. 1901 ve francouzským Montceaules Mines skončila bez výsledku tříměsíční stávka horníku.

16.8. 1901 poblíž obce Paskov nedaleko Ostravy byla objevena velká ložiska mhli. Mohutná vrstva uhlí byla nalezena v hloubce 400 m a byla 3 m silná. Další průzkum objevil ještě tři spodnější, rovněž mohutné vrstvy. Oblast nového naleziště uhlí byla velmi rozsáhlá.

14.1.1902 došlo k neštěstí na dole Jupiter v Komořanech.

Dlouhých 28 let uplynulo od zahájení hloubení jam Dolu Jiří (Georgschacht) v Moravské Ostravě do doby, než šachta vydala první uhlí. Těžba pak trvala neobvykle krátkou dobu – pouze 29 let.

Důl založila v roce 1870 Severní dráha Ferdinandova. Nacházel se v prostoru nynější Cihelní ulice, těsně před podjezdem železniční tratě Ostrava–Frýdlant. n. O. v Přívoze.

Název důl dostal podle Georga Plankeho, člena správní rady Severní dráhy Ferdinandovy. V době založení šachty panovalo údobí uhelné konjunktury. Těžní i výdušná jáma se začaly hloubit v roce založení dolu. Jeho výstavbu řídila správa Dolu Jindřich.

POMNÍKY HORNICKÉ SLÁVY

Černý Důl - Vytvoření černodolského hornického muzea, vyznačení hornické stezky v polské Karpaczi nebo unikátní zpřístupnění mezipatra dolu Kovárna v Obřím dole.