Klub přátel Hornického muzea v Ostravě vydal další zajímavou publikaci pojmenovanou Ekologie a hornická činnost.

Komu se poštěstí, aby mu poděkoval samotný prezident republiky Václav Klaus?! Vlastnoručně psaného díku od hlavy státu se přednedávnem dostalo Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě. Prezident tak reagoval na nově vydanou publikaci, kterou mu členové klubu zaslali s průvodním dopisem.

Zaměstnanci OKD letos poprvé dostanou poukázky na služby.

Sociální politika a vyplácení firemních odměn ve společnosti OKD prochází revoluční změnou. Zatímco dříve dostávaly peníze jednotlivé šachty a ty pak ve spolupráci s odbory přispívaly zaměstnancům na společenské, pracovní, sportovní a kulturní akce, získá nyní každý zaměstnanec společnosti poukázky, které může využít podle vlastního uvážení. Hodnota poukázek se bude pohybovat podle odpracovaných let od 2400 Kč do 5600 korun ročně. Pravidla vymezila nová součást kolektivní smlouvy platná od ledna letošního roku.

Ja jsem hornik, kdo je vic? Štajgr!

Revírník, štajgr, důlní a naddůlní, funkce v minulosti možná zvaná i jinak – ve vazbě na příslušný uhelný revír. Když jsem se počátkem šedesátých let minulého století vyučil hornickému řemeslu a získal výuční list v profesi razič-rubač, byl štajgr na šachtě v každém důlním úseku vážená a významná funkce. S oblibou se tehdy říkalo: „Já jsem horník, kdo je víc?“ Odpovídalo se zcela prozaicky: „Štajgr, ty c…!“

Hornická vlajka pro celý kolektiv!

Stylově havířská pivnice Hajcman v Ostravě-Dubině chce být místem pro oslavování limitních výkonů.

www.hajcman.orio.cz

Kdo bude první? Každému kolektivu ze šachet OKD, jenž chce oslavit limitní výkon, dá pivnice Hajcman na ostravském sídlišti Dubina gratis štamprli „hornické vlajky“ pro všechny chlapy. Ne, že by to bylo kvůli nezájmu hostů, cílem je dostat správné lidi tam, kam patří.

„Proč by měli oslavovat své rekordy v nějakém kulturáku, když zde máme prostředí, na jaké jsou zvyklí,“ nechal se slyšet provozovatel Petr Varecha. I jeho otec Rudolf – ostřílený pingl, který obsluhoval i sovětského vůdce Chruščova – vzpomínal v dobrém na staré hornické dýchánky. „V jednom taxíku přijel nejprve klobouk, až ve druhém teprve havíř,“ popsal tátovy zážitky.

Přišel v utery Na Úpadnici nasrany Poldek a už ve dveřích vykřikoval cosik na tyn zpusob, že zlaty patriarchat. „Čemu nam nadava?“ ptal se Rudek, a tak sem mu musel vysvětliť, že lidstvo prošlo ve svojich dějinách určitymi etapami a podle teho, kdo v kere ovladal rodinne klany, se nazyvaly buď obdobim matriarchatu či patriarchatu. V prvnim připadku vladly baby, ve druhim chlopi. „No a aji když se dneska tvařime, jako že je ta rovnopravnosť, vladnu nam baby! Ty za nas o všeckim duležitym rozhoduju, zatym co my se naivně myslime, že zme strujcami svojiho osudu,“ zakoňčil sem osvětu a zeptal se Poldka, co mu ta jeho zrobila. „Co si řikal?“ zeptal se Juzek, kery se vratil z daleke dovolene v exotach, kaj chytnul zanět středního ucha a jak na sviňu zrovna do teho zdraveho. Temu je včil, jak sam pravi, hluchy jak peň, trpi velkimi bolesťami, bere na to antibiotika a tak mezi nas Na Upadnicu moc něchodi. Ale včil, jak šel od dochtora, se přeci enem na chvilu stavil.

Jak to vidí stryk Lojzek

Klub přátel Hornického muzea OKD připravil pro své členy zajímavou exkurzi.

Fárat v Ostravě několik set metrů pod zem je vzácností. Jedinou příležitost k tomu dává vodní jáma bývalého dolu Jeremenko. Její těžní zařízení je v provozu jen proto, aby se lidé a potřebný materiál dostali k čerpadlům. Ta ženou důlní vody nahoru a odvádějí je do řeky Ostravice. Je to jediný možný způsob, jak zabránit stoupání hladiny vody, která by mohla zaplavit činné doly na Karvinsku.

A právě tam 21. ledna sfáralo 14 členů Klubu přátel Hornického muzea Ostrava, kteří se za doprovodu provozovatelů jámy, zaměstnanců státního podniku Diamo, podívali, jak to všechno funguje. „Byl jsem překvapený mohutností čerpadel, ale také jejich tichým provozem,“ říká jeden z účastníků exkurze Pavel Sisr, bývalý horník dolů Rudý říjen a Cingr. „Jejich tiché šumění přehlušoval jen ventilátor separátního větrání.“ Jak dále uvedl, bývalí horníci navštívili mj. strojovnu skipu a ocitli se také na jeho ochozu. „Byl z něj úchvatný pohled na Ostravu,“ usmívá se.

PŘÍBRAM KOLÉBKA RUDNÉHO HORNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH.

Příbram v historii sestávala do r. 1953 ze dvou měst: Příbramí a Březových Hor. Dochovaná nejstarší listina potvrzující existenci Příbrami nese datum 20. 6. 1216. Podle archeologických nálezů bylo území pod jménem Březové Hory spojeno s těžbou nalezených rud již ve 13. století. Až do roku 1896 to byla osada královského města Příbram. Teprve 19. 1. 1897 na základě listiny císaře Františka Josefa I. byla obec Březové Hory povýšena na královské horní město Příbram tento titul dostala před 318 lety. V roce 1953 od 1. ledna za silného nesouhlasu březohorských občanů bylo město sloučeno s městem Příbram.

Z historie dobývání ložiska