Rozvykladal se v ponděli Na Upadnici Antek: „Musim se přiznať, že taki vikend, tajak tyn posledni, sem už dluho nězažil. A može za to slovakofi l Břetik, kery mi před tydněm pravil, až s nim jedu na Slovensko na hory. Budě pry fajně ve Velke Fatře. Ošival sem se, bo na lyžach vtedy ešče s vazanim kandahar sem stal kajsik před třiceti rokami, ale když mě Břetik ubezpečil, že lyžovať něbudě ani on, a že idě enem o pěkny vylet do hor jake v Česku něsu, a potym že je zastavka ešče aji v termálních lazňach něchal sem se ukecať a připravil se na tvrdy slovni suboj z moju. Bo na tyn vylet se jelo bez bab, jak tvrdo pravil Břetik.

Jak to vidí stryk Lojzek

„Stáří není umění, ale umění je ho účelně a smysluplně užívat,“ zaznělo na valné hromadě důchodců, někdejších pracovníků těžební společnosti.

Třebaže už mají svůj produktivní věk dávno za sebou, stále jsou mnozí z nich plni elánu a chuti žít aktivně. Potvrdilo to jednání valné hromady důchodců OKD, které se konalo 26. února v zasedacím sále OKD na Prokešově náměstí v Ostravě.

Sešlo se na něm 54 delegátů zastupujících 36 důchodcovských organizací. Předseda jejich koordinačního výboru Karel Bajtek ve své hodnotící zprávě o činnosti mj. poukázal na znehodnocení valorizace důchodů především zavedením poplatků ve zdravotnictví a vinou infl ace. Ocenil však také příspěvek OKD ve výši 50 Kč na každého člena, věnovaný na činnost důchodcovských organizací. Také díky němu mohli bývalí zaměstnanci OKD realizovat řadu aktivit.

V úvodu 5. sborníku části Historie učňovského školství jsme požádali členy o napsání dalších vzpomínek na učňovská léta. Jsme rádi, že dnes můžeme zveřejnit tento příspěvek.

Hornické učiliště pracovních záloh č. 5 Šumbark vzniklo v roce 1950. U jeho kolébky stál ředitel učiliště Fr. Dydowicz -táta všech žáků i výchovných pracovníků, na kterého absolventi učiliště vzpomínají vždy jako na přísného a pečlivého člověka. Učil všechny kolem sebe překonávat překážky, „nefňukat“, ale plnit přesně a svědomitě dané úkoly. Byl to zkušený horník, který pracoval 28 let v ostravských dolech.

Kolébkou učiliště byla zelená louka, na které se pásly kozy. To bylo v dubnu a 1. záři se měli do hotového paláce stěhovat první žáci. Rozpačitě, s jmenovacím dekretem v ruce, stál tehdy čerstvý ředitel na okraji louky a sám pochyboval o tom, že by stavba mohla být do 1. záři dokončena.

Expedice na Everest začala v hloubce 1156 metrů v Dole Paskov.

STAŘÍČ (20. března 2009) – Expedice na Mount Everest zaměstnanců OKD Věslava Chrzaszcze a Milana Pěgřímka začala dnes ráno na dně těžní jámy Dolu Paskov ve Staříči. Horolezci zdolali mimo jiné 142 osmimetrových žebříků a desítky schodů, tedy celkový výškový rozdíl 1156 metrů, během dvou hodin a 27 minut. Výstup začal v hloubce 850 metrů pod hladinou moře, v případě zdárného dosažení vrcholu Everestu překonají horolezci výškový rozdíl 9698 metrů. Z Ostravska směrem na Mount Everest se vydají v pátek 27. března.

Z Česka směrem do Himalájí odjíždí oba horolezci (a zároveň zaměstnanci OKD) za týden. O průběhu jejich cesty z podzemí až na střechu světa vás budeme průběžně informovat.

Jan Schenk
Magnetické pole Země a jeho využití při orientaci na Zemi

(Předneseno v Klubu přátel hornického muzea v Ostravě dne 3.3.2009)

Svého času jsem řešil orientaci starých map na kterých byl vyobrazen magnetický sever. Moje představa byla porovnat magnetickou deklinaci určovanou dlouhodobě (Londýn 1600, Praha 1840) s úhlem mezi místním astronomickým a magnetickým poledníkem, jako spojnicí místa měření se severním magnetickým pólem. To by měla být deklinace očištěna od místních vlivu. Při zjištování potřebných hodnot polohy severního magnetického pólu jsem se propadal dál a dál do historie, a protože je podle mého názoru zajímavá bude snad zajímat i Vás

Přednáška ve formátu pdf 16,5 MB

| Autor: administrator | Vydáno dne 19. 03. 2009 | 3939 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |