Od Adventu do Tří králů
	Hodně štěstí, radování... vánoční Vám nesu přání. K tomu vůli - každý den zůstat dobrým člověkem.
Adventní zamyšlení		Vánoční poselství

Dva razy za blbca

Ni dycki se všecko zdaři. A když člověk zrobi jakusik cypovinu, řekně se, že to byl den blbec. Když je ale tych cypovin v tydňu vic, potym je blbec cely tydiň. No a to se mi stalo minuly tydiň. „Kukni se do zrcadla, ty pňu, jak ti narostla ta přehazovačka na hlavě. Zatylek maš chlupaty a skoro aji s copem, že by se za taki Ringo Čech či exšef narodni galerie Milan Knižak němuseli styděť, ale vpředku to vypada, tajak by ti po čele prošla diviza vojakuv. Bo se přeci pravi, že kaj vojaci dupu, tam trava něrostě… Tu maš stovku a val do holiča!“ pravila mi v ponděli Mařa a ja sem ji slibil, že v utery isto zajdu. „Ale stejnak s tebu vykivu,“ pravil sem se pod fusami a zavřel se v kupelce. Na vanoce sem pod stromek dostal od staršiho synka „elektrický zastřihovač vlasů“. Tak to aspoň stoji na škatuli v kere byl zabaleny. Od vanoc sem se s nim už dva razy střihal svoju „hřivu“ tak kvalitně, že Mařa ani něpoznala, že to není od holiča a stovka mi tak zustala na utratu. Vytahnul sem tyn přistroj, vyzkušal, esli idě, a zabořil do kštice. Jak sem kapku přitlačil, nastavec, co určuje vyšku vlasu, skluznul na nulu, strojek vystřihnul deseticentimetrovu „ulicu“ mezi vlasami, a potym to v nim zachrchlalo, zaskřipalo a rozpadnul se! Co včil?

2. díl „MECHANIZACE“ NA ŘÍMSKÝCH DOLECH

Problémy s vodou ve větších hloubkách se řešily na dolech odjakživa. Na antických dolech po celé římské říši se přinejmenším od počátku našeho letopočtu používaly kaskády dřevěných korečkových kol poháněných lidskou silou. Jednalo se o jednoduchá dřevěná kola, přibližně 4–5 metrů v průměru, která měla po obvodě umístěny korečky. Ty na spodním obvodu dráhy kola nabíraly vodu z jímky a na horním obvodu dráhy kola vodu vylévaly do dřevěného žlabu, jímž voda proudila do další jímky k dalšímu kolu. Výkon těchto čerpadel se odhaduje na 0,5 až 1,5 litru za sekundu s efektivitou cca 60 %. Podobné stroje vázaly značné množství lidských sil a musel být k nim zajištěn dostatečný přísun otroků či dělníků, kteří koly otáčeli. Způsob používání kol je vykládán různě, nejpravděpodobněji stál pracovník bokem a rukama a volnou nohou působil na paprsky kola. Některé rekonstrukce uvažují, že dělník nahoře po kole běžel.

Koncert Symfonického dechového orchestru MAJOVÁK KARVINÁ

Srdečně zveme na koncert hornického orchestru Májovák Karviná, který se koná v kompresorovně Hornického muzea v neděli 24. 4. 2016 od 16.00 hod. Vstup na koncert je volný, vstupenky je možno rezervovat na e-mailu vstupenky.majovak@seznam.cz

HAVÍŘSKÉ KŮŽE DOPLNILY NA ČAS STÁLOU EXPOZICI

Stálou výstavní expozici hornictví v havířovském Společenském domě doplnila výstavka havířských kůži, známých v ostravsko-karvinském revíru jako skury. Bezmála třicet, jich tam mají! Ale jen dočasně. Od druhé poloviny dubna je vrátí zpět do sbírky profesora VŠB-TUO Pavla Prokopa.

„Nápad ukázat lidem i tyto hornické artefakty se zrodil s otevřením naší stálé expozice. Přišel na ni i tehdejší děkan Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO Vojtech Dirner, se kterým jsme domluvili vzájemnou spolupráci v podobě besed, výstav. Příležitost pro hornické kůže se nám naskytla v únoru,“ informovala Michaela Kroupová, pracovnice havířovské městské knihovny odpovídající za expozici.

1. díl PRAVĚKÁ PODZEMNÍ TĚžBA V TUŠIMICÍCH

V roce 1962 v areálu stavby elektrárny Tušimice nedaleko Kadaně byly v blízkosti kantýny při výkopech inženýrských sítí nalezeny jámy a podzemní dobývky po pravěké těžbě. Dobývaly se zde křemence, které byly používány na výrobu pravěkých nástrojů, jako jsou čepele, sekery, hroty.

Křemenec se používal a zpracovával štípáním podobně jako pazourek. Doba těžby byla radiokarbonovou metodou určena do pozdní doby kamenné – eneolitu, cca 2700 let př. n. l.

Některé z odhalených chodeb byly v době výzkumu ještě volné. Na dně jam byly nalezeny stopy ohniš/ a v jedné z chodeb kouřem zčernalý strop. Těžba zde probíhala podobně jako na srovnatelných lokalitách jinde ve světě. Za použití kamenných palic se rozrušovala hornina a křemencové konkrece se dolovaly pomocí kostěných kopáčů.

Co vi Očadlička? A odkuď?

Seděli zme v utery Na Upadnici a enem tak klabosili. Venku sice mrazy skoňčily, ale v krbu praskal oheň a v hospodě bylo přijemne těplo. „No neni to balada? Atmosferka jak na chatě! Pivko přesně vychlazene, ceny lidove, široko daleko žadna baba na dohled, no nebertě to!“ usmival se Poldek. „Ale, synci, dneska je MDŽ! Co s tym zrobime?“ ptal se Jaryn. „Ja bysem moc na temat MDŽ nědiskutoval. Bo baby už davno na nas seru! Počitaju s tym, že zme su je, my chlopi, na guvno a určeni k vyhubeňu! Dyť se enem zebertě: v televizi idu spoty aby se baby něbaly vyšetřeňa cyckuv, aby se včas poznalo, esli v nich nahodu němaju rakovinu. Bo pry u nas každych pět minut na to umira jedna ženska. Ja to sice kapuju, je to potřebne a kdyby se na to robila sbirka, asi bysem sam přispěl, ale čemu zme my, chlopi, diskriminovani?!

Stručná historie Velikonoc

Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy: oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním. Smyslu (křesťanských) Velikonoc porozumíme na pozadí Velikonoc židovských.

Židovské Velikonoce (pesach)
Obsahem židovského svátku je oslava Boha – Zachránce (Spasitele); připomínají záchranu z egyptského zotročení a slavné vyjití (exodus) z Egypta. Hospodin vysvobodil Izraelity celou řadou zázraků. Na znamení Boží ochrany každá izraelská rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady, jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Izraelité tak byli uchráněni před zkázou, která postihla všechny ostatní. Odtud židovský název velikonoc: „pesach“ – „uchránění, ušetření, přejití“.

index | 29-35 | předchozí | následující | Celkem 1129 článků

Taky jsme na FACEBOOKU

Něco málo pro zasmání

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci

MOBIL