Historie Mostu začíná již ve 13. století a okolní osídlení je ještě staršího data. Most se stal správním střediskem bílinské župy, která střežila hranici a obchodní cesty, na konci 13. století byl bohatým královským městem. Přispěla k tomu těžba stříbra a barevných kovů v Krušných horách, Most byl obchodním centrem, zásobujícím hornická města. Tragické následky pro město měla ničivá třicetiletá válka, neboť strategické postavení města znamenalo, že se zde přehnala snad všechna vojska, čímž došlo ke zpustošení a následně i k vylidnění. Vzpamatování z válečných ztrát trvalo velmi dlouho a pomohla mu až těžba uhlí. Právo těžit uhlí získal Mostečan Jan Weidlich již v roce 1613, ovšem rozmach těžby nastává až ve druhé polovině 19. století. Po zprovoznění železniční tratě mezi Ústím nad Labem a Chomutovem v roce 1870 se Most stal průmyslovým střediskem a centrem uhelné pánve.

Uhlí se však nakonec stalo královskému městu Most osudným. V roce 1962 rozhodla Komunistická strana Československa o likvidaci města, pod nímž leželo sto milionů tun uhlí. Prakticky jedinou větší památkou, kterou se podařilo zachránit, byl děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Pod vrchem Hněvínem pak zůstala zachována jedna z mladších čtvrtí historického města s vilami, kasárenským areálem, gymnáziem a budovou, v níž v současné době sídlí mostecké muzeum. Nové panelákové město se začalo budovat na opačném břehu řeky Bíliny, než původní královské.

PRO POZNÁNÍ GEOLOGIE HORNOSLEZSKÉ PÁNVE

Je málo tak významných lokalit u nás, které by svým významem přesáhly region Slezska a Česka. Takovou lokalitou je vrch Landek v Ostravě-Petřkovicích. Vrch Landek, táhlé návrší s nárazovým břehem nad řekou Odrou, upoutá i dnes naši pozornost při prohlídce krajiny od východu. Je to nepřehlédnutelný krajinný útvar. Bylo tomu i v dávné minulosti, kdy vrch byl výhodným místem pro postavení tábora kočovných lovců před 23-21 000 lety. Byl i místem krátkého osídlení, které lze doložit nálezy keramiky nebo nástrojů z období neolitu (?), eneolitu (?), lengyelské keramiky před 4-3000 lety, kdy také došlo k prvnímu lidskému zásahu do krajiny, a střepů nádob halštatské kultury z mladší doby železné. Nejisté je sídliště z doby 1000 let př. n. I. (Keltové?). Pozdější, druhé trvalé osídlení na Landeku představuje slovanské opevnění z druhé poloviny 8.-10. století a hradu z období velké středověké kolonizace v 13.-15. století. Toto poslední kolonizační úsilí dalo na dlouhou dobu tvářnost okolní krajině. V roce 1780 rychlebský důlní měřič Scholze nalézá na úpatí Landeku dvě sloje Juliánu a Vilemínu a již 26. 11. 1782 získává zde majitel pozemku koncesi na těžbu uhlí. Nastává rychlý přerod okolní zemědělské krajiny v krajinu industriální hornickou a posléze po uzavření Dolu Anselm (Důl E. Urx I.) v roce 1976 v krajinu postindustriální. Celá historie přerušovaného a rozptýleného osídlení krajiny v okolí Landeku a souběžná proměna krajinyje na jednom místě.

Jak to bude letos s deputátními příspěvky?
Na tuto častou otázku těch, kterých se to týká, je vcelku jednoduchá odpověď: Podle písemného pokynu generálního ředitele OKD Klause-Dietera Becka, který obdrželi na všech důlních VOJ, bude postup při výplatách deputátních příspěvků obdobný jako loni.

A koho se nárok na deputát z prostředků OKD týká?
Tzv. fakultativní (dobrovolný) deputátní příspěvek bude vyplácen společností OKD všem horníkům, kteří odešli do důchodu po 16. 1. 1992, a také vybrané skupině vdov. Vloni tato částka činila zhruba 3 100 000 Kč. Jde prakticky o tři skupiny poživatelů:

Již 47. ročník sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice se koná 14. až 16. října 2008. Změnilo se místo konání, ze „staré“ Příbrami se přesunulo na sídliště, do sálů Divadla A. Dvořáka, Příbram VII, Legionářů 400.

Slavnostní zahájení a společné zasedání všech sekcí začne v úterý 14. 10. v 10 hodin v kinosále divadla. Zde odpoledne a celou středu bude zasedat sekce S – Sanace, těžba a životní prostředí.

Vedle uranových lokalit, Ing. Jiří Jež se bude zabývat sanací oblastí Dolní Rožínka, Ing. Jiří Mužák sanací chemické těžby ve Stráži pod Ralskem a Ing. Jaroslav Švehla sanací úpravny MAPE Mydlovary, bude na programu sanace, rekultivace a zatápění Severočeské hnědouhelné pánve (Ing. Josef Halíř, Ing. Lukáš Žižka, RNDr. Řehoř, Ing. Jiří Kašpar), a rekultivace v OKR, které provádí s. p. DIAMO (Ing. Květoslava Hrubá). Dalším bodem je úložiště radioaktivních odpadů v ČR (RNDr. Jiří Slovák), využití opuštěných lomů (RNDr. Irena Smolová), sanační materiály, jejich monitoring a zkoumání (Ing. Petr Šašek, Ing. Pavel Schmidt, Ing. Jiří Mann) a laboratorní výzkum (Ing. Fedor Markovič, Ing. Ivan Landa, Ing. Markéta Sequensová).

Sekce L – Legislativa bude jednat v úterý odpoledne a ve středu dopoledne v Malé scéně divadla,.vchod je mezi schodištěm do divadla a schodištěm do restaurace. Přednášející z ČBÚ Praha, JUDr. Pavel Dvořák, JUDr. Vítězslav Urbanec, Ing. František Ondruš, Ing. Alexander Hykel, Ing. Jan Kaňka, Ing. Zinka Titzová a RNDr. Petr Šponar se budou věnovat pracovně právním předpisům a JUDr. Neklan Pacák a Ing. Martin Štemberka bezpečnosti práce a integrovanému záchrannému systému.

Sekce T- Evropské hornictví – tradice a památky bude zasedat v úterý odpoledne a celou středu v přednáškovém sále divadla, vchod jako do restaurace a v prvním patře vlevo.
Uvede: Krupka a cín (Alois Rittig), Česko-bavorský geopark (Ing. Rudolf Tomíček), Prokopská štola ve Stříbře (Karel Neuberger), Hornický region Krušnohoří (Ing. Petr Bohdálek), Zajištění Dolu Jeroným (tři kolektivy autorů). Další přednášky se týkají příbramského muzejnictví, 30 let hornické expozice (PaedDr. Josef Velfl), Vojna- expozice uranu (Mgr. Václav Trantina), Památky a osobnosti (Jaroslav Korbel), a evropského muzejnictví (PhDr. Miloš Zárybnický, Ing. Vratislav Procházka a Lubomír Procházka).

Seděli zme oto Na Upadnici a dobře se bavili, když se naraz objevil s takim smutnym vyrazem v ksichtě naš mlady kamoš Adolf. To je tyn synek, kery občas mezi nas stařiki zavita, enem tak poslucha ty naše dřisty a dycki se naramně bavi. Občas ho musime napomenuť, bo on se něsměje, ale doslova kokrha! Navic je to tyn Dolfa, kery pomoch Břetikovi složiť pingpongovy stul. Tyn ho kupil pro svoje vnučata, a aji když hral ping pong skoro dvacet rokuv, něuměl ho poskladať ani podle navoda! Tu historku dodavam pro ty, keři ešče furt něvěďa, o keho idě. A esli to někerym z vas zas nic něřeklo, tuž to matě smulu, bo matě ty moje dřisty čitať pravidelně a pečlivo! Tak tyn Ada ešče neni ženaty, ale žije už jakisik rok na hromadce s přitelkyňu, kera je kapku starši niž on. Ale klape im to naramně, takže to vypadalo ešče nědavno, že by do teho mohli v kostele praštiť. Až maju děcka stejne meno, ni?! No, a tak tyn Ada včil stal mezi dveřami, a byl neščastny, jak se pravi, tajak šafařuv dvoreček. „Co je, Dolfinku?“ zeptal sem se.

Jak to vidí stryk Lojzek

Likvidace ostravských ropných lagun dospěla do další fáze. Ministr průmyslu Martin Říman totiž zahájil zkušební provoz stanice, která bude čistit podzemní vody. Z lagun už firma vytěžila několik tisíc tun kalů a vyrábí z nich palivo. Obyvatelé Heřmanic, kde měl původně stát mezisklad z kalů vyrobeného paliva, si mohou oddechnout. Po jejich odporu firma nakonec od tohoto úmyslu odstoupila. Všech 200 tisíc tun ropných odpadů musí sdružení firem odtěžit do konce roku 2010, pak bude probíhat čištění zeminy a podzemních vod.

Gabriel Miksa fáral na šachtě Gabriela od 15 let, nyní oslavil 104. narozeniny

Gabriel Miksa fáral na šachtě Gabriela od 15 let, nyní oslavil 104. narozeniny. Osazenstvo a personál domova pro seniory Slezské humanity v Českém Těšíně tak láskyplně i s jistou úctou oslovuje dědečka chodícího nejraději v památném parádním havířském mundúru. Gabriel Miksa je totiž nejstarším obyvatelem tohoto města a v současné době pravděpodobně nejdéle žijícím vysloužilým horníkem v Česku. Má 104 roky!

„Romány bych mohl psát. Tolik si toho o svém životě pamatuji,“ prohlásil senior, jenž se narodil za France Josefa a pamatuje Masaryka, Hitlera, Gottwalda. Ze všeho nejvíce se mu však z mládí vybavuje bída. Taková, že prý málem jedl hlínu. „Škola? Nechodil jsem, neměl jsem boty,“ líčil Miksa. Číst a psát se pořádně naučil v poddůstojnickém kurzu v prvorepublikovém vojsku.