Aktualizace
Aktualizované sekce od 22.03.2024 do 29.03.2024
|
Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 363 nalezených)
Byla v sobotu Na Upadnici velka porada.
Poldek, Juzek, Antek a ja zme planovali,
kaj letos o vakacach vyrazime. Když zme
po třeti zelene jak se pravi jednomyslně
zavrhli Řecko, Chorvatsko i Malorku
(„Stejně tam maju strašny hic. O pivu ani
němluvim,” pravil Antek, když zrachoval
naše uspory). „Navic včil každy den rosničky
v radiju aji televizi tvrďa, že letos ma byť
obzvlášť těple leto, tuš na co se trmacať
ku mořu, když nam na to naši čvachtani
stači aji ta naša Ostravica,“ pravil Antek
a polknul další zelenu. A tak zas padlo
rozhodnuti, že se letos v červnu pojedě
na Ostravicu. Poldek tam ma taki dřevěny
srubeček. Nic moc, ale voda tam těče,
v pecu se da topiť, par metraku uhla z deputatu
tam dycky něchame zavezť. Tuž nic
nam tam něchybi. I když loni nam jakisy
baraba ukradnul staru černobilu televizu
a radio, kere vypadalo tajak krystalka, ale
už zme se v bazaru kupili nove přistroje.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 18. 05. 2016 | 1867 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Výroční zpráva 2015
zmínila i úbytek financí
od klíčových partnerů
z našeho revíru, což
logicky způsobuje
situace v českém
černouhelném průmyslu.
Plně stabilizovaná, se
schváleným a upraveným statutem
i novým sídlem loni vstoupila
Nadace LANDEK Ostrava
(NLO) do třetí dekády své činnosti.
Částkou přesahující
1,16 milionu korun podpořila
celkem šestadvacet projektů.
Vyplynulo to z výroční zprávy
za rok 2015, kterou její představitelé
zveřejnili v závěru března.
„Po úbytku financí od dřívějších
dominantních partnerů – společnosti
OKD a některých na ni navázaných
subjektů – na nulu nyní
tvoří podstatnou část příjmů nadace
výnosy z nadačního kapitálu.
Ke snížení počtu našich sponzorů
bohužel došlo celkově, i přes jistý
hospodářský růst v republice.
Naštěstí tuto ztrátu částečně vyvážily
vyšší příjmy od měst, městských
obvodů či obcí, kde probíhala
nebo probíhá důlní činnost.
Prostředky pomohly získávat i dopisy,
osobní přístup, dary a reklama,“
sdělil Josef Gavlas, ředitel
NLO. Ta začala nově pracovat
s menší – desetičlennou – správní
radou a tříčlennou dozorčí radou.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 06. 05. 2016 | 1099 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Ni dycki se všecko zdaři. A když člověk
zrobi jakusik cypovinu, řekně se, že to
byl den blbec. Když je ale tych cypovin
v tydňu vic, potym je blbec cely tydiň. No
a to se mi stalo minuly tydiň. „Kukni se
do zrcadla, ty pňu, jak ti narostla ta přehazovačka
na hlavě. Zatylek maš chlupaty
a skoro aji s copem, že by se za taki
Ringo Čech či exšef narodni galerie Milan
Knižak němuseli styděť, ale vpředku to
vypada, tajak by ti po čele prošla diviza
vojakuv. Bo se přeci pravi, že kaj vojaci
dupu, tam trava něrostě… Tu maš stovku
a val do holiča!“ pravila mi v ponděli
Mařa a ja sem ji slibil, že v utery isto
zajdu. „Ale stejnak s tebu vykivu,“ pravil
sem se pod fusami a zavřel se v kupelce.
Na vanoce sem pod stromek dostal
od staršiho synka „elektrický zastřihovač
vlasů“. Tak to aspoň stoji na škatuli
v kere byl zabaleny. Od vanoc sem se
s nim už dva razy střihal svoju „hřivu“
tak kvalitně, že Mařa ani něpoznala, že
to není od holiča a stovka mi tak zustala
na utratu. Vytahnul sem tyn přistroj,
vyzkušal, esli idě, a zabořil do kštice.
Jak sem kapku přitlačil, nastavec, co
určuje vyšku vlasu, skluznul na nulu,
strojek vystřihnul deseticentimetrovu
„ulicu“ mezi vlasami, a potym to v nim
zachrchlalo, zaskřipalo a rozpadnul se!
Co včil?
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 28. 04. 2016 | 2223 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Seděli zme v utery Na Upadnici a enem
tak klabosili. Venku sice mrazy skoňčily,
ale v krbu praskal oheň a v hospodě
bylo přijemne těplo. „No neni to balada?
Atmosferka jak na chatě! Pivko přesně
vychlazene, ceny lidove, široko daleko
žadna baba na dohled, no nebertě to!“
usmival se Poldek. „Ale, synci, dneska je
MDŽ! Co s tym zrobime?“ ptal se Jaryn.
„Ja bysem moc na temat MDŽ nědiskutoval.
Bo baby už davno na nas seru!
Počitaju s tym, že zme su je, my chlopi,
na guvno a určeni k vyhubeňu! Dyť se
enem zebertě: v televizi idu spoty aby se
baby něbaly vyšetřeňa cyckuv, aby se
včas poznalo, esli v nich nahodu němaju
rakovinu. Bo pry u nas každych pět minut
na to umira jedna ženska. Ja to sice kapuju,
je to potřebne a kdyby se na to robila
sbirka, asi bysem sam přispěl, ale čemu
zme my, chlopi, diskriminovani?!
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 29. 03. 2016 | 2206 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Soubor lidových písní
a tanců Hlubina se
symbolicky vrátil
na šachtu, na které
před 69 lety vznikl
a dlouhou dobu působil.
Staré koupelny na Dole
Hlubina se staly poslední sobotu
v únoru dějištěm IV. ročníku
Havířského bálu pořádaného
Souborem lidových písní a tanců
(SLPT) Hlubina. Do jejich prostor
se tedy vstupovalo ve společenských
oblecích, večerních šatech,
slavnostních hornických
uniformách i folklorních krojích…
byť došlo také na fáračky a později
trenýrky.
„Symbolicky jsme se tak vrátili
na Hlubinu. Pod patronací této
šachty totiž původně taneční dívčí
soubor před neuvěřitelnými devětašedesáti
lety vznikl a dlouhou
dobu pak působil i v jeho kulturním
domě,“ oznámila Kateřina
Macečková s tím, že dřívější ročníky
Havířského bálu se konaly v restauraci
ostravské Nové radnice či prostorách
historického Dolu Michal.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 21. 03. 2016 | 1103 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Ostrava se může chlubit
nejvyšší lezeckou stěnou
široko daleko. Dostat
se sem je možné okolo
posledního těžního
stroje starého dolu.
Nejen prostory, ale i
název se šikl nadšencům do sportovního
lezení, když před třemi
lety začali s budováním největší
umělé stěny v širokém okolí.
Vznikla v budově těžních strojů
historického Dolu Hlubina.
„O této stěně se bude v lezecké
komunitě asi dlouho diskutovat,
vždyť se nachází v netradičním,
unikátním sportovním
prostředí,“ konstatoval Ondřej
Marinčák.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 05. 03. 2016 | 1180 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Vysloužilí horníci věnovali
jeden z výstavních panelů
dění v OKD. Dovolili si také
vypracovat předpoklad
dalšího vývoje v revíru.
Připravit akci takovéhoto
rozsahu nebylo dílem krátké
doby. Podílel se na tom celý pracovní
tým, pomáhala řada partnerů
včetně Nadace OKD i Nadace
LANDEK Ostrava. Jednatel
KPHMO Karel Budín přiblížil,
proč a jak výstava vznikla i jaké
byly prvotní ohlasy.
Kdo přišel s nápadem výstavy?
Prapůvodní impulz pocházel
od předsedy Petra Rojíčka a člena
redakční rady Karla Slívy,
a to po jednání s Antonínem
Maštalířem, jenž byl tehdy – v roce
2013 – starostou Slezské Ostravy.
Během diskuse padl názor, že by
nebylo od věci ukázat, jak naše
klubová činnost vypadá. V roce
2014 se to začalo stávat skutečností.
To už byl Ing. Maštalíř senátorem
a pozval nás na pracovní
návštěvu do Prahy. Prohlédli
jsme si prostory Senátu ČR, nastínili,
jak bychom si to vše představovali
a pan senátor naši myšlenku
přijal. Na vizi výstavy pracovala
redakční rada v čele s profesorem
Jiřím Grygárkem. Toho a další
naše členy – Jaroslava Kláta, Petra
Janků, Stanislava Kubu, Oldřicha
Klepka, Ladislava Bardoně, předsedu
Rojíčka – jsme požádali, aby
zpracovali podklady pro panely.
Dva návrhy jsme též měli z Nadace
Landek. Design si vzala na starosti
Martina Polášková z Hornickogeologické
fakulty VŠB-TUO.
| Autor: Redakce Horník |
Vydáno dne 01. 03. 2016 | 1214 přečtení |
Počet komentářů: 0 |
Přidat komentář |
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
|