(Výtah z přednášky pro KPHMO, pobočka Petřvald)

Ve dnech 25. 2. až 1. 3. 2007 jsem spolu s pracovníky Ostroje Opava navštívil bosenský uhelný revír, který se rozprostírá od okolí města Tuzla k městu Kakanj. Během tří dnů (první a pátý den cesty byly vyhrazeny na cestu autem mezi Opavou a Bosnou) jsme navštívili vedení tří různých dolů a v jejich doprovodu jsme fárali do porubů a dobývek. V tomto rozlehlém ložisku je k dobývání asi jedna miliarda tun hnědého uhlí, které je v některých slojových partiích velmi kvalitní. Slouží především k hutní a energetické spotřebě, když provozy chemického zpracování byly za nedávné války dosti poškozeny. Dobývání uhlí bylo zahájeno ještě za dob Rakouska-Uherska, například Důl Kakanj píše svou historii od rok u1905. V dnešní době jde převážně o těžbu povrchovou. Úklon slojí však vede k nárůstu skrývek nad úroveň rentability. Hlubinné dobývání se tak dostává do popředí zájmu. Za dobu následujících deseti let hodně povrchových lomů ukončí těžbu. Obnova hospodářství navyšuje poptávku a potřebu elektrické energie.