Ostrava zahájí výstavbu sítě cyklostezek, které propojí nejlidnatější části města a velké podniky.

Ostravští to budou mít do hornického muzea v areálu Landek Parku v Petřkovicích opět o trochu blíž a jeho návštěvou si dokonce utuží zdraví! Už letos na jaře totiž začne výstavba pěti páteřních tras spojujících hornické muzeum, Koblovský most, lávku Kamenec, Seidlerovo nábřeží, Slezskoostravský hrad a Hrabovou. Trasa stezky povede kolem Ostravice a Odry a postupně propojí nejlidnatější části města a také velké podniky.

Jako první bude dokončen úsek spojující Hornické muzeum v Petřkovicích s Koblovským mostem, který by měl být hotov letos v červnu, jako poslední bude zprovozněn úsek mezi Slezskoostravským hradem a Hrabovou, s jehož spuštěním se počítá v listopadu 2014.

Vážení přátelé hornictví,

v dubnu před 135 lety byla poprvé uvedena do provozu Rothschönbergská štola. Dodnes toto světoznámé technicky mistrovské dílo zajišťuje odvodňování hornických zařízení ve freiberském a brand-erbisdorfském revíru. Stejně jako v letech 2002 a 2007 si chceme se všemi havířskými spolky v regionu společně připomenout výročí uvedení tohoto pro náš region tak životně důležitého stavebního díla do provozu. Očekávaným návštěvníkům chceme bohatým programem přiblížit historii celého komplexu a krušnohorského hornictví vůbec. V letošním roce byla naší komisí pro hornictví a cestovní ruch poprvé nabídnuta možnost k prezentaci také různým zástupcům hornických zařízení, kteří tuto nabídku přijali.

Slavnosti jsou součástí programu oslav 850. výročí hornického města Freiberg.

Dne 3. září 2011 ve 14 hodin se sešli kamarádi Hornického spolku Rozkvět v Sedlištích v Lašské jizbě společně s pozvanými kamarády z KPHMO z Ostravy, Havířova, Petřvaldu a Nadace Landek, aby se společně zúčastnili nejen oslav, ale také křtu knihy o historii Hornického spolku Rozkvět u příležitosti 4. ročníku Lašských slavností na Bezručově vyhlídce.

Přivítání provedl místopředseda Hornického spolku Rozkvět Jaromír Stříž, za KPHMO promluvil Mgr. Rodan Broskevič, jeho předseda, a za Nadaci Landek Ing. Josef Kimer, CSc., její ředitel. O knize mluvil její autorVáclavDuchoň.

Slezská nemocnice v Opavě otevřela Muzeum ošetřovatelství.

Koňské injekce, ruční kostní vrtačka, historické zdravotnické uniformy nebo desítky let staré ručně psané poznámky sester – to vše a mnoho dalšího je k vidění v Muzeu ošetřovatelství, které díky grantu Nadace OKD vybudovala ve svém areálu Slezská nemocnice v Opavě. Návštěvník si díky těmto exponátům může představit, jak vypadala zdravotní péče v dobách rakouskouherské monarchie, německého protektorátu nebo československého socialismu a srovnat ji s dnešními standardy.

„Povolání sestry je základem ošetřovatelství, má své tradice a historii. Chtěli jsme na jednom místě ukázat, o čem to je, tedy spíše bylo. Nahlédnout do zákulisí a tajů ošetřovatelství,“ řekla Lenka Hanková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči zdravotnického zařízení zřízeného ve slezské metropoli už v roce 1900. Bylo tedy z čeho čerpat a vybírat.

MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE
JEDINEČNÝ PROJEKT EVROPSKÉHO REGIONU

V Moravskoslezském kraji byla dokončena výstavba ojedinělého objektu. Objektu Integrovaného bezpečnostního centra (IBC), které bylo počátkem roku 2011 uvedeno do ostrého provozu. Cesta k jeho realizaci byla dlouhá, její počátky sahají až do devadesátých let minulého století, kdy se zrodila myšlenka na spolupráci záchranných složek při řešení mimořádných událostí na území města Ostravy. Již v roce 1990 se zde zrodil pojem Integrovaný záchranný systém jednoduše „IZS". Pojem, který nedefinoval žádnou „instituci", ale spolupráci jednotlivých záchranných složek hasičů, zdravotnické záchranné služby a policie ČR, včetně tehdy vznikající Městské policie Ostrava. V roce 1993 se IZS města Ostravy již stal nedílnou součástí jeho fungování a zároveň základem pro celostátní systém, jež byl legislativně zakotven v roce 2000.

Tehdy vybudované Centrum tísňového volání Ostrava (CTV) bylo do konce roku 2010 úspěšně fungující prostorově sdružené dispečerské pracoviště složek integrovaného záchranného systému. Společně zde vedle sebe pracovali příslušníci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, Policie České republiky, strážníci Městské policie Ostrava a dispečeři Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje. Centrum tísňového volání Ostrava bylo pracovištěm pro řešení mimořádných událostí na území města Ostravy. Sloužilo k rychlé a účinné koordinaci složek IZS. Základním principem činnosti CTV byl sdružený příjem tísňových volání, vyslání potřebných sil a prostředků, poskytování informační podpory veliteli zásahu a následná koordinace jednotlivých záchranných akcí.

Z pracoviště CTV bylo také možno zabezpečovat varování a vyrozumění obyvatel, vyrozumění potřebných funkcionářů orgánů samosprávy, institucí státní správy a organizací v případě řešení krizových situací.

Základním prvkem celého systému CTV byl dispečerský sál, tvořený jedenácti multifunkčními dispečerskými pracovišti, rozdělenými mezi čtyři základní složky IZS. Z každého pracoviště bylo možno vést případ od začátku až do konce. Dispečer k tomu měl k dispozici všechny potřebné komunikační prostředky linkové, rádiové, fonické i datové.

V pátek 9. prosince 2011 v poledne se v pietním sále expozice báňského záchranářství v Hornickém muzeu v Ostravě Petřkovicích uskutečnilo slavnostní předání Záchranářských záslužných křížů. V úvodu slavnostního aktu ředitel HBZS Ostrava Ing. Josef Kasper poděkoval všem záchranářům za vykonanou práci.