Ředitele Hornického muzea Příbram dr. Josefa Velfla jsme se zeptali, jakou novinku chystá muzeum na letošní Prokopskou pouť:

„Letošní Prokopská pouť v rámci doprovodného programu připomene výročí zaražení dolu Vojtěch roku 1779 a dolu Anna 1789. Zároveň chce připomenout i osobnost hormistra a huťmistra Jana Antonína Alise, který přišel do Příbrami s pověřením vyřešit dlouhodobou krizi příbramského hornictví, způsobenou nedostatkem kapitálových investic, ale i provozními problémy. Díky jeho opatřením, jako bylo např. čerpání spodních vod, důkladný geologický průzkum i aplikace různých nových metod, se dostal náš revír na světovou špičku. Výsledkem bylo zaražení dolu Vojtěch a Anna.

13. setkání hornických měst

Ve dnech 19. – 21.června 2009 proběhlo v Jihlavě 13.setkání hornických měst a obcí – Jihlavské havíření 2009. Jak sami organizátoři akce tvrdí jednalo se o největší společenskou událost v Jihlavě a možná i v kraji v tomto roce. Setkání se stalo oslavou hornických tradic v Jihlavě, ke které přispělo nepřeberné množství delegací hornických měst, obcí, spolků, neziskových organizací a těžařských společností. K důstojné atmosféře oslav přispěla také společná delegace Hornického muzea OKD, Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě a Nadace Landek Ostrava, kterou doprovázela hornická dechovka kapelníka Ondruše. Díky nadačnímu příspěvku Nadace Landek se konečně podařilo Klubu přátel HM zajistit dostatečně reprezentativní delegaci, která předvedla Ostravu jako město hornických tradic.

V pátek 24. dubna byl Hornicko-geologickou fakultou VŠB-TU Ostrava a Institutem hornického inženýrství a bezpečnosti pořádán v Mostě již 120. celostátní skok přes kůži, který se konal v Reprezentačním domě města Mostu. Generálními partnery tohoto skoku byly Litvínovská uhelná, a. s. a Vršanská uhelná, a. s. (společnosti skupiny Czech Coal).

Tímto aktem byla zajištěna kontinuita dalšího prohlubování a rozvíjení hornických tradic a zvyků.

Skoku přes kůži se zúčastnili význačné celebrity našeho hornictví, z nichž uvádíme Prof. Ing. Čermáka, CSc., rektora VŠB-TU Ostrava, Prof. Ing. Slivku, CSc, Dr.h.c., děkana Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU, Ing. Kolmana, generálního ředitele Litvínovské uhelné, a. s., Ing. Vladimíra Roučka, generálního ředitele Vranské uhelné, a.s., emeritního předsedu ČBÚ Prof. JUDr. Ing. Makaria, CSc., ředitele odboru hornictví MPO Ing. Sochora, a další.

Zákon schválnosti platí beze zbytku, říkávala moje babička. Dílo, které chcete přeřadit do kontrol s delším intervalem, protože za 40 let od likvidace se ani nehnulo, se po přeřazení do 14 dnů zaručeně propadne, stejně tak na pozemcích s důlními díly, které jsou stabilizované, se po předání novému uživateli něco stane. Lokalita Vítkov II byla v loňském roce předána obci a v letošním roce jsme řešili propady hned na dvou komínech.. Komín K–30–310 byl proražen ze 3. patra na povrch v roce 1975 a byl vystrojen jako útěková cesta. Před likvidací byl vypleněn a následně v roce 1991 zasypán. V roce 1993 byl dosypán v objemu 120 m³⁾ včetně homole, v letech 2000 a 2004 byly zaznamenány nevýrazné poklesy zásypového materiálu, v letošním roce došlo k poklesu cca o 5 m a obnažení betonového límce komína.

Dne 24. dubna ráno vyjíždíme s Josefem Břenkem ze sídla o. z. GEAM v Dolní Rožínce na kontrolu starých zátěží a rekultivačních prací v oblasti o. z. GEAM Dolní Rožínka. Prvním cílem je areál bývalé těžní jámy R5 Rozsochy, která se nachází na kat. území Rozsochy. Byla vyhloubena v roce 1965 .V roce 1993 byla zlikvidována nezpevněným zásypem. Na leteckém snímku, pořízeném v roce 2004 je vidět na místě areálu hájek uprostřed polí a luk. Myslel jsem, že se mi ze země podaří zachytit kontury bývalé haldy, ale vizuálně se stala součástí krajiny. K bývalé jámě vede louka připomínající průsek, kolem ní jsou krmítka zvěře, pár jehličnanů je pokroucených, následkem nějaké minulé vichřice. Mezi lesíkem a poli kvetou vzrostlé třešně. Kuželovitý kopec zásypu jámy nejeví známky pohybu, naposledy byl dosýpán v říjnu 2007 .Opravený kostel v Rozsochách shlíží na přírodě navrácenou krajinu.

nedaleko Dolu Odra čeká na svou šanci.

Halda, kterou zatím zalesňuje pouze příroda, by byla vděčným cílem turistů milujících působivé pohledy do kraje.

V Ostravě je několik hald, tedy pozůstatků zaniklé těžby uhlí, z nichž ovšem jen tři jsou mimořádně velké. Nejvyšší je halda Ema, která se tyčí nad Trojickým údolím do výše 315 metrů nad mořem a je dominantou města. Druhá je halda Dolu Heřmanice. Ema prohořívá jen mírně, ta heřmanická je ohněm doslova rozbouřená. Třetí halda je v Přívoze a přiléhá k Dolu Odra. Od úpatí k vrcholu měří téměř sto metrů. Ale je tichá, její nitro studené. Nehoří.

Nejstarší člen Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě oslaví v srpnu devětadevadesát let.

Lžička medu a štamprlička dobré slivovice. Takový je recept na dlouhověkost nejstaršího člena Klubu přátel Hornického muzea OKD Františka Káni. Prvního srpna mu bude devětadevadesát, ale stále překypuje vitalitou a životním optimismem.

„Slivovici ale nepiji, nýbrž inhaluji,“ směje se František Káňa. „Vždy jeden kalíšek ráno, druhý před spaním. Taky ji nekupuji v obchodě. Jeden kolega štajgr má chatu ve Vizovicích, ten mi vozí prvotřídní domácí kvalitu. A med? Ano, rád si dám lžičku navečer. Ročně ho sním tak šest, sedm kilo,“ přiznává své slabůstky.

Čech nezvládl výstup na Everest

Už druhý český horolezec letos zahynul v Himálaji. Po Martinu Minaříkovi, jenž se ztratil na Annapurně, nezvládl výstup na Mount Everest, nejvyšší horu světa, Věslav Chrząszcz.

Sedmačtyřicetiletý horolezec z Karviné chtěl spolu s Milanem Pěgřímkem zdolat Mount Everest severní stranou bez kyslíkových přístrojů.

Pokus s názvem "Fárání na Everest" brali zaměstnanci Ostravsko-karvinských dolů a amatérští horolezci podle svých slov jako recesi. Začali totiž už na dně dolu Paskov v hloubce 1156 metrů - chtěli tak překonat celkem deset kilometrů.