Boris Renner se díky praxi na Karolině a tvrdé hudbě nechal okouzlit prostředím šachet a fabrik.

Důlní provozy na povrchu i pod zemí, hutě, ocelárny, strojírenské podniky. To vše okouzlilo Borise Rennera (46) z Ostravy. V industriálním prostředí dokáže strávit dlouhé hodiny, dodává mu pocit pohody a odreagování. Většinou se na ně dívá skrz „sklo“ digitální zrcadlovky, patří totiž k největším expertům přes průmyslovou fotografi i v regionu.

„Osobní zkušenost s fabrikou mám jedině z dob učení. Rok před maturitou jsme měli praxi na staré Karolině. Jako budoucí mechanici automatizační techniky jsme čekali, že dostaneme bílé pláště a budeme v čistém, ale skončilo to u montérek a normálního špinavého provozu,“ uvedl absolvent již neexistujícího Středního učiliště energetického v Mariánských Horách.

Může za to heavy metal

Z tisícovky panelů s dobovými snímky jich Józef Chmiel na výstavě představil 88.

Zajímavým zpestřením výroční členské schůze Základní organizace důchodců a krojovaných horníků při bývalém Dole ČSA (24. a 25. března) byla výstavka fotografi í Hornické kolonie staré Karviné. Připravil ji krojovaný horník a fanda do karvinské historie Józef Chmiel a určitě stála za zhlédnutí. Na dobových snímcích ukazovala čtrnáct knížecích a patnáct mönnichovských kolonií a navíc i některé zajímavosti z dějin Karviné. Třeba snímek 99letého Alojzygo Głucha, který přežil v roce 1894 jednu z největších důlních katastrof, při níž zahynulo 235 havířů, snímek fotbalového mužstva Siła Karviná z roku 1952, pořízený u příležitosti setkání s legendou československého sportu Emilem Zátopkem, dobové snímky z motocyklových závodů Hornický kahanec či třeba fotografi i závodu na výrobu soli vypařováním z karvinských jodobromových vod, které se tu těžily mnohem dřív než uhlí.

Úpravna Dolu Generál Jeremenko

V roce 1896 byla zahájena těžba na Nové jámě na okraji Vítkovic, jámě Louise – pokřtěné jménem syna Alberta Solomona Rothschilda. Na závodě vyrostla technologicky jednoduchá třídírna a úpravna uhlí (prádlo) systém Baum. Komplex zpracovával až 25 000 t měsíčně.

Důl Louise v roce 1926

Ni dycki se všecko zdaři. A když člověk zrobi jakusik cypovinu, řekně se, že to byl den blbec. Když je ale tych cypovin v tydňu vic, potym je blbec cely tydiň. A takovy byl pro mě ten minuly. „Lojzek, kukni se do zrcadla, jak ti narostla ta přehazovačka na hlavě. Zatylek maš chlupaty a skoro aji s copem, že by se za taki Ringo Čech či šef narodni galerie Milan Knižak němuseli styděť. Tu maš stovku a val do holiča,“ pravila mi v ponděli Mařa a ja sem ji slibil, že v utery isto zajdu. „Ale stejnak s tebu vykivu,“ pravil sem se pod fusami a zavřel se v kupelce. Před šestimi rokami sem se kupil „elektrický zastřihovač vlasů“, jak stoji na škatuli, v kere je zabaleny. Byl vtedy v Tesku v akci za dvě stovki, tuš někuptě to. Co tři měsice sem se s nim střihal svoju „hřivu“ tak kvalitně, že Mařa ani něpoznala, a stovka na holiča mi tak zustala na utratu. Vytahnul sem tyn přistroj, vyzkušal, esli idě, a zabořil do kštice. Jak sem kapku přitlačil, nastavec, co určuje vyšku vlasu, skluznul na nulu, strojek vystřihnul deseticentimetrovu „ulicu“ mezi vlasami, a potym to v nim zachrchlalo, zaskřipalo a rozpadnul se! Co včil? Na hodinach osum večer, Mařa v kuchyni a ja ze zmordovanu hlavu...

Jak to vidí stryk Lojzek

Karvinská pobočka Klubu přátel Hornického muzea v Ostravě byla založena v lednu roku 2005. V členské základně převažují horničtí důchodci, z menší části jsou zde i dosud aktivní zaměstnanci. Hlavní činnost je zaměřena nejenom na historii, ale i současnost hornictví, hlavně problematiku týkající se karvinského regionu, kde stále ještě probíhá rozsáhlá hornická činnost. Na pravidelných měsíčních besedách se prolínají různá zajímavá témata doplňovaná diskuzí. Přednášející jsou zajišťováni dle předem připraveného plánu přednášek. V roce 2010 byla postupně přednášena témata: „Historie Lázní Darkov“, „Fryštát a okolí od vzniku po současnost“, výstava „Střípky z historie“, „Karvinská kopaná od vzniku po současnost“, OKD doprava – vývoj a proměny“, „Grafologie písma“, „Karvinská hornická nemocnice“. V závěru roku proběhlo hodnocení v rámci klubové „Barborky“. Klubových akcí se účastnilo průměrně 23 členů.

Zhodnocení plynu z dolu Žofie v kogenerační jednotce.

Posláním o. z. ODRA je zabezpečování postupného utlumování provozní činnosti na uzavřených černouhelných dolech ostravské a petřvaldské důlní pánve. Přes ukončení těžby uhlí a uzavření dolů zde pokračuje proces vývinu důlního plynu, které mohou být pro okolí nebezpečné. Důlní plyn obsahuje metan, který silně absorbuje infračervené záření a patří mezi významné skleníkové plyny, zvyšující teplotu zemské atmosféry. V místech s větším výskytem důlního plynu se musí provádět jeho řízené čerpání, které se využívá jako energetický zdroj, nebo se plyn vypouští volně do atmosféry.

Zemský povrch absorbuje viditelné záření ze Slunce a vyzařuje mnoho energie jako infračervené záření skrze atmosféru zpět do vesmíru. Některé plyny v atmosféře, zejména vodní pára, oxid uhličitý (CO₂), metan (CH₄), absorbují toto infračervené záření a vyzařují ho zpět ve všech směrech včetně k povrchu Země. Tento takzvaný „skleníkový efekt“ udržuje atmosféru a zemský povrch mnohem teplejší, než kdyby plyny pohlcující infračervené záření nebyly v atmosféře přítomny.

Rok 2010 byl čtvrtým rokem činnosti naší pobočky. Podařilo se nám uspořádat druhou výstavu propagující hornickou historii našeho regionu s názvem Život na šachtě a v hornických koloniích, která měla velký ohlas veřejnosti v Havířově. Výstavu navštívilo 1086 návštěvníků a navíc zde vznikla petice občanů za vznik městského muzea, jehož částí byla i historie hornictví.

Naše pravidelná činnost spočívala v pořádání besed v KD P. Bezruče, kde se pravidelně setkáváme vždy druhé pondělí v měsíci. Letos jich bylo devět s tématikou od hornictví přes cestování až po zdravotní tématiku. Průměrná účast na devíti besedách byla 75 návštěvníků. Nejpopulárnější byla beseda MUDr. Uzla, kdy přišlo 98 posluchačů.