Důl Hubert (toto byl původní název) v Hrušově založilo v roce 1854 těžířstvo bratří Kleinů a pojmenován byl po jednom z nich. Kutací práce v důlním poli však probíhaly již od roku 1849. Avšak již v následujícím roce 12. Července 1855 byl důl odkoupen Společností Severní dráhy Ferdinandovy. V roce 1876 na něho byla podzemím převedena těžba od dolu Albert, který byl potom provozován jako pomocný důl. První velká přestavba a modernizace dolu proběhla v letech 1870–76. V rámci dílčí rekonstrukce v roce 1898 byl instalován v těžní jámě nový parní těžní stroj, který byl v té době největším parním těžním strojem v dolech Severní dráhy Ferdinandovy. Při další rekonstrukci dolu v letech 1911–1916 byla založena výdušná jáma Vrbice. V letech 1924–28 následovala kompletní rekonstrukce Dolu Hubert včetně strojového parku a celý provoz byl elektrifikován. Těžní jáma byla rozšířena na průměr 6 metrů a dosáhla hloubku 386 metrů. V té době byl již instalován elektrický těžní stroj s měničem Ward-Leonard Ilgner o výkonu 1500 koňských sil. Ocelová těžní věž byla vysoká 35 metrů. Po druhé světové válce byl důl znárodněn a od 1. ledna 1946 začleněn do n. p. Ostravsko-karvinské doly Ostrava.

Po Havířově otevřeli stálou hornickou expozici také v partnerském Jastrzębiu-Zdroju

Spolupráce hornických měst obohacuje životy občanů a kulturní nabídku v česko-polském příhraničí.

V minulém čísle jsme psali o otevření stálé expozice přibližující historii města Havířova a vývoj hornictví na jeho území. Výstava vznikla ve spolupráci s polským partnerským městem Jastrzębie-Zdrój. Součástí projektu, nazvaného Historie psaná uhlím a spolunancovaného z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím Euroregionu Těšínské Slezsko, bylo rovněž rozšíření obdobné expozice v jastřembské Galerii historie města. Ta byla slavnostně zpřístupněna ve středu 9. ledna. Otevření se zúčastnili zástupci Havířova, havířovské pobočky Klubu přátel hornického muzea v Ostravě, krojovaní horníci a další.

Nejdelší tunel v Česku propojil stovky metrů pod zemí doly Karviná a Darkov

Unikátní důlní dílo, téměř o třetinu delší než nejdelší český dálniční tunel, vybudovali horníci téměř 900 metrů pod zemí mezi doly Karviná a Darkov. Tříkilometrová chodba široká v některých místech téměř 9 metrů a vysoká až 5,5 metru přinese společnosti OKD do budoucna výrazné úspory a nové možnosti při přepravě uhlí, materiálu i zaměstnanců.

Podle vedení OKD jde o strategickou investici. „Překop nám umožní dopravovat uhlí vytěžené v lokalitě ČSA Dolu Karviná do moderní úpravy Dolu Darkov, která dosud neměla plně využitou kapacitu. Odstavení dosluhující úpravny uhlí Dolu Karviná přinese kromě úspor pro naši firmu také výrazné vylepšení ekologických parametrů pro Karvinsko, darkovská úpravna je totiž vybavena špičkovou technologií světových parametrů s minimálními dopady na životní prostředí,“ dodal generální ředitel a předseda představenstva OKD Ján Fabián.

Na budování turistických tras pro zdravotně postižené účastníci výstupu věnovali 6300 korun.

Klid, pohoda a hřejivé, skoro jarní slunce nad hlavou. Také letošní, už třináctý ročník Novoročního výstupu na Landek se vyvedl znamenitě. Pamětní listy si vyzvedlo 358 účastníků a na sbírku Novoroční čtyřlístek, je- jíž výtěžek je určen na budování turistických tras pro zdravotně postižené, se vybralo 6300 korun.

„Pár účastníků nám odsál obnovený novoroční výstup na haldu Ema, ale i tak jsme spokojeni. Hlavně že vyšlo počasí,“ lebedil si hlavní pořadatel akce z Odboru Klubu českých turistů Baník Ostrava OKD Václav Šebek s tím, že účastníků bylo samozřejmě více. Někteří ale brali pamětní listy pouze pro děti nebo jeden pro celou rodinu.

Zůstatek 150 let hornické činnosti, která z hlubin až 1 000m vytahovala na povrch horniny, hlavně uhlí. Počátek haldy byl z jámy Ema a uhelné koksovny Trojice. Šachta Ema byla založena r. 1861 a její hloubka byla 438 m, zlikvidovaná r. 1934.

Pro neustále hořící haldu byla zde prováděna asanace pomocí vrtů, do kterých byla vháněna voda, inertní plyn, hasící pěna. Přes všechno úsilí se nepodařilo oheň úplně utlumit a tak od r. 1967 byly horniny z Dolu Petr Bezruč vyváženy na haldu novou, která je v sousedství haldy Emy. Pro dokonalejší třídění a upravování uhlí na tuto haldu se dostávalo jen nepatrné množství uhelné substance a halda nehořela. Na tuto novou haldu byla t. zv. haldovina vyvážena 35 let, kdežto na haldu Ema 106 let. Za tu dlouhou dobu výška haldy Ema dosáhla 330 metrů. Samozřejmě přirozeným sleháváním haldy, nasypanou hlušinou, její výška poklesla na dnešních 315 m, další poklesy by měli být již minimální.

Setkávání hornických měst v České republice, tak i ve Slovenské republice má svoji tradici. My jsme v roce 2012 slavili 16. Setkání hornických měst v Chomutově, v Báňské Štiavnici to bylo 5. Setkání hornických měst.

Nejet na Slovensko do Báňské Štiavnice, která je mekou báňské historie – hornickým školstvím a rudným hornictvím, by znamenalo přijít o další poznání našeho oboru. Báňská Štiavnica a Příbram byly za Rakouska-Uherska dvě královská města, kde hornictví určovalo nejen ráz těchto měst, ale i bohatou historickou hodnotu pro další generace.

Naši sestavu z KPHM dobře doplnili kamarádi z Dolu František i ze Stonavy. Prostě jsme se neztratili a obohatili jsme toto setkání.

Opět se sešli kamarádi, na Dole Anselm v Ostravě-Petřkovicích v Landek Parku, aby oslavili svůj den!

Jako vždy jsme vzpomenuli kamarádů, co už nejsou mezi námi. Celou sešlost jsme zahájili hornickou hymnou a slova se ujal náš předseda Mgr. Rodan Broskevič, který vyzval pozvané kamarády z kroužku krojovaných horníků ze Stonavy a Barbory Ladislava Kajzara a Jana Kavku i Jaromíra Stříže z hornického spolku „Rozkvět“ ze Sedlišť aby řekli pár slov. V organizačních záležitostech promluvil jednatel KPHM Karel Budin.

Po celou dobu setkání byl podáván guláš jako hornické pohoštění!

Zdař Bůh!

Foto album

| Autor: administrator | Vydáno dne 22. 12. 2012 | 1541 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář |