Snad dvacet let lákali kamarádi z Petřkovic hornického důchodce Tomáše Kudeljnjaka v zimě na lyže. Někdejší zaměstnanec důlní dopravy ze šachet Vítězný únor, Heřmanice a Jeremenko jim ale vždy odpovídal, že lyžovat chce zásadně v létě. Až se nakonec u piva shodli, čímž také založili tradici „Červnových zimních výstupů na Landek“.

„Letos jsme měli poloviční jubileum, uskutečnil se pátý ročník. Dorazila necelá stovka lidí, byť ne všichni byli v zimním oblečení, v čepicích, s rukavicemi, šálami či oteplovačkami a vybaveni lyžemi, běžkami a sáňkami na kolečkách,“ přiblížil Kudeljnjak s tím, že tentokrát zařídili také sníh. Z jednoho zimního stadionu ho pod Landek dopravili tří přívěsné vozíky!

Vzácná shoda napříč politickým spektrem panovala první pátek v červnu v porubu 080 203 na staříčské lokalitě Závodu Důl Paskov. Poslanci z Parlamentu ČR, které doprovázel provozní ředitel společnosti OKD Pavel Hadrava, ředitel šachty Zbigniew Janowski a vedoucí dopravy René Gadatsch, zde svorně vyslovili podporu tuzemskému hornictví.

„Chlapi, jste fantastičtí! Co pro vás můžeme udělat?“ prohlásila Jana Černochová, poslankyně za ODS a starostka Prahy 2. Exkurze na pracoviště kolektivu hlavního předáka Martina Majse z úseku T1 vedoucího Michala Hykla ji přesvědčila, že okem politika je na havířinu zapotřebí hledět nejen z hlediska ekonomického či sociálního, ale též státně-bezpečnostního.

Slezská Ostrava (pokračování)

Jáma Michálka (Kamenouhelné závody Jana Wilczka) měla pro ubytování svých zaměstnanců 35 obytných domů (6 úřednických, 26 dělnických a 3 společné) celkem se 144 byty (17 úřednických). Kromě čtyř domů postavených individuálně, ostatní byly postaveny v kolonii jámy Michálka Na Hladnově. Ve všech domech jámy Michálka bydlelo k 31.12.1928 asi 469 osob.

Kolonie Na Michálce
Kolonie Na Michálce patřila k jámě Michálka, dříve nazývané Jan-Michaeli, později Michaeli. Obyvatelé kolonie byli zaměstnanci jámy Michálka. Nejvyšší počet domů stál na ulici Michalské, která vedla středem kolonie. Domy patřící ke kolonii stály také na ulici Na Najmanské. Jižní část kolonie dnes lemuje ulice Příjezdní. Okolí kolonie obklopovaly četné haldy, které se nacházely mezi doly Michálka a Terezie (Petr Bezruč).

Zasloužil se o záchranu řady industriálních památek, zvláště těch hornických.

Přesně osm let uplynulo 3. června od úmrtí vzácného člověka Ing. Stanislava Vopaska, dlouholetého ředitele Nadace Landek Ostrava, který se velmi zasloužil o současný stav hornických a hutnických památek v Ostravě.

Jeho vize Hornického muzea OKD v Dole Anselm (Důl Eduard Urx), průmyslového muzea v Dole Michal (Důl Petr Cingr) a zapsání komplexu industriálních a technických památek Dolu Hlubina do seznamu kulturního dědictví UNESCO se téměř naplnila. Vrch Landek byl za jeho působení zapsán a vyhlášen za Národní přírodní památku. Jeho umělecké nadání se zúročilo v perokresbách ,,Těžních věží“ ze šachet bývalého Československa i zahraničí.

V souvislosti s předcházením rizik úrazu hlavy jsou přilby na povrchu nově povinné téměř všude

Na výraznou změnu, která byla zavedena z bezpečnostních důvodů, si zvykají zaměstnanci na povrchových pracovištích OKD. Prakticky všude uvnitř závodů OKD je nově nezbytné nosit ochranné přilby. Toto opatření související s předcházením možných rizik úrazu hlavy bylo zapracováno do směrnice výkonného ředitele OKD, a firma se tak připojila k většině moderních průmyslových firem, kde je nošení ochranných přileb v celém prostoru areálů běžným standardem.

„Dosud bylo nařízeno nošení přileb pouze v okolí jeřábů venku i v dílnách a ve vyznačených budovách úpraven a šachet. V průběhu března a dubna byly pro přehlednost na všech závodech vyznačeny zóny, kde je nově povinné nosit přilbu, pomocí příkazových tabulek. Prakticky to znamená mít nasazenou přilbu téměř všude uvnitř areálů závodů OKD s výjimkou přístupových cest do administrativních budov a jídelen,“ říká vedoucí řízení odboru bezpečnosti OKD Pavel Zajíček.

Od doubravské tragédie, která si vyžádala 25 obětí, uplynulo 7. května 29 let.

Někteří rodinní příslušníci a také zástupci hornického cechu ve středu 7. května uctili památku 25 horníků, kteří zahynuli 7. května 1985 při výbuchu plynů v oblasti 37. sloje v 1. kře dobývacího prostoru tehdejšího Dolu Doubrava.

Následná záchranná akce byla mimořádně obtížná. Při zkracování okruhu požářiště došlo ještě k dalším třem explozím. Nakonec bylo nutné prostor definitivně uzavřít. Těla některých obětí tam zůstala navždy.