Od Adventu do Tří králů
	Hodně štěstí, radování... vánoční Vám nesu přání. K tomu vůli - každý den zůstat dobrým člověkem.
Adventní zamyšlení		Vánoční poselství

Připomněli si neštěstí na dole Nelson

Horníci na dole Nelson zahynuli 3. ledna 1934, když v něm explodoval nahromaděný uhelný prach. "Byla to tragédie nejen pro bezprostřední oběti, ale při tehdejší absenci sociální podpory to znamenalo katastrofickou situaci i pro rodiny horníků. Neštěstí poznamenalo vývoj celého regionu," řekl starosta Oseku a bývalý havíř Jiří Hlinka.

Příčinu výbuchu se nikdy nepodařilo zjistit. Oběťmi neštěstí byli čeští i němečtí horníci. Každoroční pietní vzpomínky v první lednové dny se účastní jejich potomci z obou stran nedaleké česko-německé hranice.

Již v roce 1935 byl v Oseku odhalen pomník, který tvoří sousoší truchlících rodičů mrtvého horníka. Podle návrhu architekta Josefa Gruse ho vytvořil sochař Karel Pokorný. V roce 1978 byl pomník prohlášen národní kulturní památkou. Do podzimu 2004 byly součástí pomníku i bronzové desky se jmény obětí.

Desky z pomníku zmizely poprvé v srpnu 1991. Hned v září téhož roku zjistila policie pachatele krádeže a tři ukradené desky v celkové hodnotě 240.000 korun zajistila ve sběrně odpadových surovin na Mostecku. Desky se pak na čas vrátily na své místo.

Město nechalo památník opravit, náklady dosáhly 372.000 korun. Bronz nahradily desky z plastu, které již zloděje kovu nelákají. Zbylé původní desky má radnice uložené v depozitáři.

Součástí vzpomínky na důlní neštěstí byla kromě pietních aktů i návštěva Podkrušnohorského technického muzea nedaleko Mostu, ukázka povrchového dobývání uhlí v Dolech Bílina či zahájení výstavy prací z výtvarné soutěže zaměřené na hornictví v oseckém informačním a turistickém centru.

Strašidla v hornickém skanzenu

Přestože v něm těžní stroje umlkly před jedenácti lety, bývalý důl si stále nemůže zvyknout na ticho. Řeč je o hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích na Kladensku, který láká návštěvníky nejen na technické památky, ale i na umění a v neposlední řadě na strašidla.

Kostlivci, ožívající při světle důlní lampy, opanovali 130 metrů dlouhé "strašidelné podzemí". "Je to takové hezké zakončení celé prohlídky, kterou se tak snažíme odlehčit. Ale není to jen pro děti, rádi se tam podívají i dospělí," říká vedoucí skanzenu Bořivoj Hasman. Zájemci mohou i v těchto dnech do dolu zamířit denně, a to od 09:00 do 15:00.

Skanzen připomínající prostředí románů Julese Vernea nezůstane opuštěný ani 1. ledna, kdy bývalí horníci v roli průvodců chystají tradiční novoroční procházku. Lidé se sejdou odpoledne v cechovně dolu, kde bude připraveno malé občerstvení. "Následovat bude procházka s haldářkou Máňou doprovázená jejím odborným výkladem po nedávno otevřené stezce Haldy Mayrau. Stezka je dlouhá 1,5 kilometru a má deset zastavení, každé nám prozradí něco nového o materiálu hald, jejich vývoji, rostlinstvu a zvířectvu," uvedla kurátorka výstav v dole Mayrau Dagmar Šubrtová.

Právě díky ní se hornický skanzen stal také místem setkávání umělců. V roce 2003 vznikla v jeho areálu galerie, v zimě mohou návštěvníci zhlédnout například expozici pískovcových soch Kurta Gebauera a Šubrtové. Originální sochu plastické krásky od Lenky Klodové uvidí v šatnách a svatou Barboru, opatrovnici horníků, od Tomáše Kůse, zase u kovárny. V hornické šatně v minulosti koncertovala i Česká komorní filharmonie.

S hloubením dolu Mayrau začala uhelná společnost Pražská železářská v roce 1874. Tehdy už byl kladenský revír největším dodavatelem uhlí v českých zemích. Šachta, hluboká 527 metrů a pojmenovaná po tehdejším předsedovi správní rady společnosti Kajetánu Mayerovi, se brzy stala mezi kladenskými doly pojmem. O deset let později byla o padesát metrů dál vyhloubena sdružená jáma nazvaná Robert. O významu šachty nejlépe vypovídá jedno číslo: za 120 let života dolu vytěžili v dole Mayrau 34 milionů tun černého uhlí.

"Na Kladensku už po 230 letech intenzivní těžby není uhlí, takže kladenské doly odezněly. A s tou historií seznamujeme návštěvníky," říká Hasman. Při vytvoření expozice byl uplatňován takzvaný princip posledního pracovního dne, kdy mají návštěvníci získat dojem, že lidé, kteří zde pracovali, právě včera odešli a zanechali vše na svém místě. "Máme tu tři těžní stroje, jeden lze vidět i v pohybu, podpovrchové expozice, to znamená vše, jak to na šachtě opravdu vypadalo," dodává Hasman.

Přestože se uhlí na Kladensku přestalo těžit v roce 2002 a v dole Mayrau v roce 1997, stopy důlní činnosti jsou na mnoha místech stále patrné. "Jenom šachet je na Kladně více než sto. Jednou za čas se musejí zkontrolovat, jestli tam nedošlo k nějakému poklesu, musí se eventuálně dosypat. Také je zapotřebí kontrolovat, jestli se v okolí nepropadla zemina," upozorňuje kladenský primátor Dan Jiránek.

Pozůstatky důlní činnosti se podle něj projevují například na pěší zóně v centru Kladna. "Geologické pohyby terénu pokračují, vytvářejí se nové boule. To je nikdy nekončící proces," poznamenává primátor. Přestože bezpečnost lidí je na prvním místě, není podle něj šťastné do tohoto procesu zasahovat, když je aktivní. "Nemá cenu ten chodník upravovat, protože za dva měsíce by to bylo to samé znovu. Musíme počkat několik let, než se to stabilizuje, a pak můžeme provést větší údržbu nebo opravu," dodává. Podle Hasmana je ale na Kladensku situace mnohem příznivější než dříve. "Přece jenom už to doznívá, dá se říci. Ty otřesy, které tady byly dost běžné, se objevují jen sporadicky. Omezily se trhliny i propady," míní vedoucí skanzenu.

Co kdysi šmakovalo o svátcích?

Škvarkové rohlíčky
40 dkg hladké mouky, 25 dkg pomletých škvarků, 28 dkg cukru, 10 dkg upražených ovesných vloček, 2 vejce, vanilkový cukr – první čtyři ingredience smícháme s vejci v těsto, dobře prohněteme, tvoříme rohlíčky, které upečeme a obalujeme ve vanilkovém cukru.

Máslové pečivo stříkané
28 dkg tuku (máslo nebo tuk na pečení), 7 dkg cukru, 2 žloutky, 30 dkg hladké mouky, vanilkový cukr – zpracujeme těsto, které vložíme do cukrářského pytlíku a na plech nastříkáme po párech různé tvary, po upečení je spojíme marmeládou a zdobíme čokoládovou polevou.

Vařonka havířská
2 dl konzumního lihu, 6 dkg krystalového cukru, 3 dl vody, celá skořice – cukr zakapaný vodou rozpustíme za stálého míchání na mírném plameni, když zrůžoví, zalijeme teplou vodou, přidáme skořici a povaříme, před naléváním lihu sejmeme z plotny, aby nedošlo ke vznícení, pak ještě prohřejeme, recept je na 4 dl nápoje.

Polská rybí polévka
Kapra očistíme, dáme do hrnce, zalijeme vodou, osolíme, přidáme trochu pepře, nového koření a vaříme doměkka, z uvařené ryby vybereme kosti a maso krájíme na malé kousky, polévku zahustíme máslovou jíškou a necháme povařit, přidáme uvařenou zeleninu nakrájenou na nudličky, muškátový květ, pepř a malé kousky masa, smetanu nebo mléko a rozmíchané vajíčko, podáváme k ní na nudličky nakrájenou housku osmaženou na omastku.

Štědrovečerní omáčka
3 dkg másla, 4 dkg hladké mouky, 30 dkg povidel, 20 dkg nastrouhaného perníku, cukr, skořice, sušené švestky, mandle, ořechy, rozinky, špetka soli, trocha rumu – z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zředíme ji vodou, ve které je rozmíchaný perník a dobře povaříme, pak přidáme povidla, mandle, ořechy, rozinky, švestky, sůl, skořici, cukr, můžeme i lžíci citronové kůry, pro dospělé dáme do hotové omáčky (nazývané lidově též Šimlena) rum, podáváme s vánočkou, ale i knedlíky halečkami.

Bryja z Ostravska
80 dkg ovoce (jablka, hrušky, švestky), 2 dl smetany nebo mléka, 4 dkg hladké mouky, mletá skořice, hřebíček, cukr – čerstvé ovoce zbavíme jádřinců nebo vypeckujeme, nakrájíme a vaříme s trochou vody, cukrem, hřebíčkem a skořicí, zahustíme záklechtkou z mléka nebo smetany a hladké mouky, použijeme-li mléko, přidáme kousek másla, hustou omáčku, až skoro kaši podáváme s knedlíkem nebo bramborami.!

Svátky po skautsku jsou aktivní

OSTRAVA (uzi) Kluci a holky z oddílu Modrý šíp z Ostravy-Zábřehu bývají v souvislosti s vánočními svátky docela aktivní. Ostatně, tak bývají jako správní skauti a skautky po celý zbytek roku.

„Začalo to už 5. prosince hrou pro veřejnost na našem sídlišti. Úkolem bylo najít Mikuláše, ten rozdával malé dárečky všem, které potkal,“ popisoval skautský vedoucí Rostislav Fojtík alias Natan.

Pokračovalo to vánoční výpravou do Žulové u Jeseníku. Na lesácké chatě potom měli skauti vlastní Vánoce. „Štědrý večer začal s první hvězdou. Popřáli jsme si mnoho štěstí a pustili se do hrachovky, bramborového salátu a rybích prstů. Nechybělo cukroví a samozřejmě dárky,“ líčili členové oddílu. Po večeři a nadílce si navzájem vyměňovali „péefka“, zahráli si divadlo a zazpívali.

V sobotu 20. prosince bude následovat cesta skautů s betlémským světlem, které bylo přivezeno přímo z palestinského Betléma. „Roznášíme ho do svých domovů, známým, ale i babičkám a dědečkům v domově důchodců. Těm kromě plamínku míru a pokoje uděláme kulturní program, abychom je trochu ve vánočním čase potěšili,“ zakončil Natan.

50 let ČLUZ

Oslavy Dne horníků spojené s oslavami padesátileté existence podniku ČLUZ byly zahájeny den po vernisáži.

V době kolem svátku Sv. Barbory se již tradičně sešli současní, ale také bývalí pracovníci jednoho z největších podniků historie na Rakovnicku – pracovníci Českých lupkových a uhelných závodů, dnes již jenom lupkových. Letos bylo toto setkání vpravdě historické. Firma ČLUZ totiž v roce 2008 slaví 50. výročí od svého založení.

ČLUZ je po dlouhá léta na Rakovnicku skutečně pojem, vždyť za padesát let jeho historie prošlo branami na 5000 pracovníků, z nichž mnozí tu při své práci strávili podstatnou část svého života. Podnik prošel složitým vývojem, od národního podniku přes koncernový a státní podnik, po privatizaci byl v majetku fondů a nyní existuje jako akciová společnost. To vše a mnohé další se lze dočíst v útlé brožurce nazvané příznačně „50 let existence ČLUZ“, kterou k příležitosti letošního slavného výročí zpracovala Mgr. Eva Perglerová – manželka současného ředitele akciové společnosti ČLUZ Ing. Jiřího Perglera. Knížka je nejen velmi zajímavá faktografickými údaji o hornictví na Rakovnicku, ale také uvádí neznalého čtenáře do problematiky žáruvzdorných lupků, technologií jeho pálení, dotýká se rozvoje firmy z hlediska technického rozvoje a věnuje si i historii a současnosti péče o zaměstnance. Připomíná také i některá nesporná absolutoria, která firma v minulosti měla a která má i dnes.

K 50. výročí založení firmy byla otevřena také tematická výstava o hornictví na Rakovnicku, která je návštěvníkům představena na půdě Muzea T.G.M. v Novém Strašecí (u kostela) a v rámci jejíž expozice je ČLUZ prezentován jako hlavní představitel hornictví na Rakovnicku. Vernisáž výstavy byla ve středu 26. listopadu a uvedli ji společně současný generální ředitel a předseda představenstva akciové společnosti ČLUZ Ing. Jiří Pergler a ředitel muzea Mgr. František Povolný.

OKD prodalo BASTRO

OKD prodalo společnost OKD, Bastro.

Akciová společnost OKD, největší český producent černého uhlí, prodala svou stoprocentní dceřinou společnost OKD, BASTRO, a. s., firmě Bucyrus DBT Europe GmbH. Společnost OKD, Bastro se specializuje na strojírenskou výrobu a opravárenství, její nový majitel je německou pobočkou výrobce důlních technologií Bucyrus International, Inc.

Tato transakce odpovídá dlouhodobému záměru OKD soustředit se na svůj primární obor, tedy těžbu uhlí. Bastro bude i nadále pro OKD působit v roli dodavatele důlních technologií a strojírenských služeb.

Generální ředitel OKD a člen správní rady NWR Klaus-Dieter Beck uvedl: „Prodej Bastra silnému partnerovi je v souladu s naší dlouhodobou strategií zbavit se všech aktiv, která přímo nesouvisí s naším klíčovým oborem podnikání, kterým je těžba a prodej uhlí. Pro Bastro znamená integrace s mezinárodní skupinou Bucyrus potenciál k dalšímu růstu. Přejeme kolegům z Bastra do budoucna vše nejlepší.“

Bucyrus International, Inc. je světovou jedničkou v oblasti navrhování a výroby technologií pro povrchovou i podzemní těžbu. Povrchové technologie Bucyrus slouží k těžbě uhlí, mědi, železné rudy, ropných písků a dalších surovin, zatímco podzemní se v první řadě využívají k těžbě uhlí. Zároveň se strojírenstvím vyrábí Bucyrus také vysoce kvalitní OEM součásti a poskytuje prvotřídní servis. Bucyrus International, Inc. sídlí v South Milwaukee (Wisconsin, USA). Společnost je zároveň hlavním dodavatelem technologií pro OKD v rámci optimalizačního programu produktivity POP 2010.

Společnost OKD, BASTRO, a. s., se zabývá především dodávkami, montáží, modernizací a opravami technologických zařízení v důlním průmyslu, ale i dalších odvětvích. Společnost sídlí v Ostravě-Radvanicích, jako strojírenská základna ostravských uhelných dolů působí společnost v různých formách na trhu již od roku 1952; dnešní akciová společnost byla založena v roce 1993. Další informace na www.bastro.cz.

Uvařil pivo z vína, ale začínal s uhlím

Někdejší chemik v OKD vymýšlí coby sládek minipivovaru nevídané receptury.

Dát si pivo či víno? Někdejší chemik v OKD Václav Baron (47) toto dilema jako první na světě snad pro někoho vyřešil. Coby sládek minipivovaru v ostravském Zábřehu totiž udělal unikátní várku z vinného moštu z odrůdy Modrý Portugal. Výsledkem je jedenáctistupňový "Svatomartinský" ležák, jenž kombinuje chuťové vlastnosti obou zmíněných oblíbených nápojů.

"Přímo z vína to nešlo, vyvařil by se alkohol. Použili jsme 400 litrů čerstvého moštu Modrého Portugalu, který doplnily tradiční ingredience–voda, chmel, slad a pivní kvasnice," vysvětlil sládek. Právě u poslední suroviny sice vznikly obavy, jak si budou pivní kvasinky "rozumět" s vínem, ale dopadlo to dobře. Technologie výroby vinného piva se od obvyklého moc neodlišovala.

"Trpělivost nicméně vyžadoval proces zrání. Bylo úžasné sledovat chuťový vývoj. Polotmavá jedenáctka ležela v tancích padesát dní," uvedl Baron s tím, že celkem navařil 750 litrů tohoto speciálu. Pivo je to osvěžující, střízlivě pěnivé s výraznou ovocnou (vzhledem k použité hlavní surovině pro mnohé až kyselou) chutí. Připraveno bylo zejména k husičce na Svatomartinské hody.

"Dovolím si tvrdit, že jsme to zkusili první na světě! Hledali jsme jakoukoliv zmínku o pivu z vína či vinném pivu v odborné literatuře i pomocí internetu, a nic…" nechal se slyšet Radovan Koudelka ze zábřežského minipivovaru. Svatomartinské pivo-11° speciál Modrý Portugal, jak novinku pojmenovali, lze pít "klasickým způsobem" a také smíchané s grenadinou či medem

Sládek Baron, který vytvořil už vícero neobvyklých pivních receptů, přitom začínal v uhelné branži. Nejprve jako laborant, metrolog či šéf důlních vzorkařů, pak šéf odboru řízení kontroly a jakosti a nakonec byl soukromým podnikatelem v byznysu s UVPK. Zábřežský pivovar, kde působí, je zřejmě nejstarší v regionu (založen 1529) a kromě gigantu Ostravar jediný ve městě.

index | 1121-1127 | předchozí | Celkem 1127 článků

Taky jsme na FACEBOOKU

Něco málo pro zasmání

Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci

MOBIL