Škundrić na setkání s názvem „Vítr jádro Srbska“ uvedl, že význam obnovitelných zdrojů energie je velmi velký, protože celkový potenciál obnovitelných zdrojů v Srbsku je na úrovni roční spotřeby ropných produktů.

Hlavními cíly srbské energetiky jsou bezpečné dodávky, zvýšení efektivnosti, ochrana životního prostředí a využívání obnovitelných zdrojů energie a stabilizace a připojení k evropským a regionálním organizacím.

Podle slov ministra by využití solární energie na jihu Srbska mohl snížit spotřebu elektrické energie o jednu pětinu.

Ministerstvo hornictví a energetiky připravuje pobídky pro investory, kteří vyrábí elektrickou energii z obnovitelných zdrojů, formou kontraktu s podnikem Elektroprivreda Srbije po dobu 12 let.

V pondělí podepsalo Srbsko v Bonnu status a stalo se tak jedním ze 75 zakládajících zemí Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA), která může být významnou odpovědí na energetickou i finanční krizi.

"Návrh zmocnění pro vládu, která by mohla přijmout své nařízení týkající se stanovení podmínek, při jejichž splnění by byl stanoven nižší důchodový věk, už byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a je zařazen do programu její únorové schůze. Teprve v závislosti na schválení tohoto zmocnění bude možno připravovat příslušné nařízení vlády. V současné době nelze uvádět další podrobnosti," odpověděl na dotaz Jiří Sezemský z ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle šéfa koordinačního odborového orgánu pracovníků OKD Miroslava Syrového by změna mohla částečně napravit pravidla odchodu do důchodu v případě horníků, kteří nastoupili na šachty před rokem 1993. "Dříve totiž platily důchodové kategorie. Vlastně za chodu pak ale stát pravidla pro odchod do důchodu změnil. Před rokem 1993 platilo, že horníci, kteří odpracovali v nejtěžších provozech v podzemí patnáct roků, mohli odejít do důchodu ve věku pětapadesáti let. Současná změna by mohla upravit situaci tak, že horníci, kteří nastoupili do dolů před rokem 1993, by mohli odejít do důchodu o pět let dříve než ostatní," uvedl Syrový.

Požadavky horníků jsou oprávněné a musejí být vyslyšeny, míní poslankyně za KSČM Kateřina Konečná. „Počátkem tohoto volebního období jsem se s našimi poslanci Miroslavem Opálkou a Miladou Halíkovou zúčastnila jednání se zástupci odborových svazů Moravskoslezského kraje. Na této schůzce nám byla vysvětlena problematika expozičních dob a zdravotní zátěže u hornických povolání. Horníci také požadovali, aby se věková hranice pro odchod do důchodu snížila po odpracování pětadvaceti roků v dole na pětapadesát let, respektive, aby byla znovu zavedena zvláštní důchodová kategorie. Hornické odboráře jsme ujistili, že jejich požadavky podpoříme," vysvětlila Konečná. Od té doby ale podle poslankyně došlo k podstatné změně. "Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas prosadil pro všechny zaměstnance, tedy včetně horníků, zvýšení odchodu hranice do důchodu na pětašedesát let. Celý poslanecký klub KSČM však zmíněné požadavky nejen hornických odborářů podpořil a hlasoval proti zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu ze 63 na 65 let. Považujeme požadavky hornických odborů za oprávněné a důrazně vytýkáme současné vládě, že odmítá zvýhodnit zaměstnance, kteří vykonávají fyzicky náročnou práci, horníky zejména,“ doplnila poslankyně za KSČM.

Dodala také, že se bude snažit učinit i další kroky, které by zajistily, aby zmíněné požadavky horníků byly vyslyšeny.