NEJDELŠÍ USKUTEČNĚNÝ DÁLKOVÝ POCHOD KLADENSKÝM PODZEMÍM

V rámci koncentračního programu kladenských dolů došlo 2, března 1979 k prorážce spojovacího překopu mezi doly Mayrau a Ronna, tehdy Gottwald II ve Vinařících a Gottwald III. ve Švermově. Tím se otevřela možnost uskutečnit určitou sportovně - propagační akci. Dnes bychom to nazvali akcí "montanistické turistiky".

Bylo možno projít z nejzápadnějšího a nejmladšího velkodolu Nosek, původně Jaroslav v Tuchlovicích (hlouben 1941 - 49) na nejstarší provozovaný velkodůl Zápotocký v Dubí, původně jáma František Josef (1867 - 72). Byl to pochod celou centrální částí kladenského revíru od západu k východu.

1. stretnutie banských miest Slovenska 2008 se konalo v sobotu 27. září v Pezinku. Jelikož to bylo setkání první, konalo se na správném místě a ve správný termín, protože v Pezinku se od pátku do neděle konalo tradiční vinobraní. Díky tomu hornickou parádu, jak říká účastník setkání Ing. Karel Škvor, viděly desetitisíce lidí. Do města zamířily tři autobusy z Čech, Příbramské spolky, Most, Stříbro, Planá, Sokolov a mostecká hornická dechovka. České spolky přijely již v pátek. Slavnostní zahájení začalo tím, že slovenské spolky a hornická města a čeští i němečtí hosté napochodovali před tribunu, která byla před radnicí, kde proběhlo svěcení putovního hornického praporu banských měst a spolků . Dále byli vyznamenáni zasloužilí horníci a česká delegace udělila prvnímu slovenskému setkání Českého Permona. Následovala hornická paráda městem, z Radničního náměstí před zámek, kde byla další tribuna. Odpoledne bylo pohoštění v radničním sklípku a večer havíři seděli v Meštianském dome, kterým pak do noci zněly hornické písně.

KOLÉBKA ÚZKOPOKOSOVÝCH KOMBAJNŮ V OKR

(věnováno vzpomínce na Ing. Lubomíra Jaška)

Když se mi po značných peripetiích podařilo nastoupit po absolvování VŠB na Důl Čs. Pionýr, byl jsem nesmírně rád, že budu pracovat právě na tomto dole. Absolvoval jsem zde povinnou praxi, chodil na brigády, znal zde hodně lidí. To hlavní, co mě přitahovalo k tomuto dolu, byl rozvoj elektrifikace a s tím spojena mechanizace dobývacích prací.

Spolu se mnou posílil řady nových inženýrů také Ing. Lubomír Jašek, absolvent Strojní fakulty. Byl urostlý, vysoký (přerůstal nás téměř o celou hlavu), blondýn, který budil zájem děvčat. Svým sebevědomým vystupováním budil respekt okolí. Byl přirozeně lidský, slušný, a jak se dnes hodnotí, byl komunikativní. Byl zařazen jako mechanik úseku. Čeho jsem si na něm velice vážil, byl jeho přístup k podřízeným. Oproti velké většině svých kolegů ve stejných funkcích řídil ve svém úseku nejen stroje a patřičná zařízení, ale věnoval se především řízení lidí.

Jak řika jeden kamoš: „Svatki su v řiti, zbyva Silvester a po nim už enem zdražovani! Ešče chvilu se možeme těšiť z darkuv a potym ich věčina z nas, emerytuv, pujdě prodať do bazara, abyzme měli na předražene žradlo či na poplatki u dochtora a v lekarni!“ Myslim se, že daleko od pravdy něbudě. Aspoň co se teho konstatovani o svatkach tyka…Spominam se, že jako děcko sem měl Vanoce moc rad. Ešče rači ale tyn tydiň před nimi. To když maminka doma pekli cukrovi, vmezi tym šili nove potahy na lužka, gauč a křesla, napinali nove zaclony a tatinek ji pomahali gruntovat kvartyr. Na Štědry den zme se my děcka zbudili a smětali do obyvaka kuknuť, či už su darki pod stromkem a kolik ich je. Nikdy tam tak brzo něbyly, objevily se až před večeřu a ja sem nikdy nezistil, kdy ich tam naši dali, i když sem je bedlivo hlidal cely den. Ale naše zklamani dycki přebila vuňa bile kavy, vanočki a vlastně celeho byta, kery maminka ešče přes noc vypulirovali, aby byl jak novy.

Jak to vidí stryk Lojzek

Revitalizace Moravskoslezského kraje a sanačně – rekultivační práce.

V r. 2002 byla zahájena organizační a finanční intervence státu v oblasti ekologické a částečně hospodářské revitalizace regionů s aktivní nebo ukončenou hornickou, popřípadě hutnickou činností, která se stala významným opatřením k úspěšnému dokončení transformace a restrukturalizace uhelného a hutnického průmyslu.

V rámci privatizace těžebních podniků převzaly společnosti od státu nejen těžební lokality, ale i rozsáhlá území určená k ekologické revitalizaci, na něž nebyla vytvořena potřebná finanční rezerva. Na tuto skutečnost nebylo pamatováno ani v privatizačních projektech, takže nebylo odpovídajícím způsobem dořešeno finanční vypořádání škod vzniklých v souvislosti s těžbou uhlí. Finanční rezervu potřebnou na rekultivací postižených území si těžební společnosti povinně vytvářejí až od r. 1994 na základě novely horního zákona (č. 168/1993 Sb.).

Ostrava vstoupila do Sdružení hornických a hutnických spolků ČR. Nadace Landek a Klub přátel Hornického muzea OKD se staly členy Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky. Jako čestný člen byla přijata i Hornicko-geologická fakulta Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava. Stalo se tak na zasedání SHHS, které se konalo 13. listopadu v Příbrami.

Sdružení hornických a hutnických spolků ČR bylo založeno v roce 2006. Jak informoval Horníka ředitel Nadace Landek Josef Kimer, cílem sdružení je reprezentace členů ve Sdružení evropských horníků a hutníků, koordinace spolupráce se spolky obdobného zaměření v ČR a v zahraničí a společná propagace spolkové činnosti v oblasti hornictví, hutnictví a souvisejících oborů.

Báňský inženýr Ladislav Bém má na co vzpomínat – vždyť slaví devadesátku!

O dva měsíce mladší než první samostatný stát Čechů a Slováků je báňský inženýr Ladislav Bém z Havířova. Den po vánočních svátcích oslaví úctyhodné devadesáté narozeniny! Jaké tedy bývaly jeho „nezapomenutelné“ Vánoce? „Ty v dětském a mladickém věku krásné. Vyrůstal jsem u dědy v Bartovicích, ve dřevěnce u lesa. Tehdy bývalo hodně sněhu a s tím lesem to byla nádherná kulisa. Pamatuji si, jak se mě maminka ptávala, co chci. A já si vždycky přál hračky,“ líčil jubilant, pro něhož jsou vánoční svátky hlavně o rodinné pohodě. „Když jsme se sešli, tak se fedrovalo,“ vysvětloval s tím, že je z havířské famílie. Děda fáral na jámě Zvěřina, tři strýcové taky a otec (po němž je pojmenována bartovická Bémova ulice) dělal ve stolárně na Hedvice.