Slezská Ostrava (pokračování) Salmovec (Stará kolonie)
Označuje se také jako kolonie Na Salmě. Kolonie patřila jámě č. VII, později Dolu Ludvík v Radvanicích. Kolonie ležela severně od jámy Jan Maria. Převážná část domů stála podél ulice Slívovy. Jižní část kolonie lemuje ulice Na Souvrati, severní a východní část lemuje ulice Kramolišova. Na severu leží souběžně s ulicí Slívovou ulice Aloisina. Kolonií příčně prochází ulice Na Srázu a Sněžná. Je nejvzdálenější hornickou kolonií bývalého dolu č. VII a koksovny. Rozkládala se 400 m od bývalého dolu Hugo na rozhraní katastrů obcí Radvanice a Slezská Ostrava. Dle D. Joklové jádro kolonie bylo postaveno v letech 1850 -1870 a tvořilo ji 17 přízemních domů. Později v letech 1871-1923 bylo postaveno dalších 27 domů. Byt sestával z kuchyně, pokoje, spíže, půdy, sklepa a na dvorku náležel ke každému bytu záchod „šopka“ a chlívek. M. Jemelka uvádí, že domů bylo 16. Jiné prameny uvádějí, že k první stavební etapě kolonie došlo v letech 1868?1870, k druhé stavební etapě v letech 1871?1923, další prameny pak uvádějí, že výstavba kolonie byla započata roku 1860 respektive, že kolonie byla postavena v letech 1868 – 1925. Z nich vyplývá, že pro ubytování dělníků měla kolonie celkově k dispozici 41 domů. Téměř všechny domy byly postaveny před rokem 1900 (17 domů bylo postaveno v 70. letech 19. století), pouze čtyři domy byly postaveny po roce 1911. Za menší nájemné dostal každý havíř měřici (20 arů) půdy. Kolonie byla silně ovlivněna důlní činností. Bydlelo se zde až do roku 1964, kdy byly zahájeny demoliční práce. Svou rozlohou byla druhou až třetí největší kolonií v OKR (7 ha). V r. 1930 měla jednu z nejmenších lidnatostí, především v důsledku poškození budov a tyto byly obývány jen z části. V kolonii bylo i několik pekáren a závodní hostinec. V blízkosti jámy č. VII byl zřízen sad o výměře asi 9500 m2.
Domy byly omítané, kryté sedlovou střechou.. Do domů se vstupovalo z podélných i štítových stran. Domy v severní části kolonie měly neobvykle vyřešeny vstupy ze štítových stran. Měly dva vstupy do bytů a uprostřed vstup na půdu. V severní části kolonie se nacházely tři přízemní domy o větší výměře. Ke každému dělnickému domu náležely dvě zahrádky o výměře 100?200 m2. Zahrádky se nacházely až za hospodářskými přístavky, tudíž nepřiléhaly přímo k domům. Hygienické poměry v kolonii nebyly jako v ostatních koloniích ostravsko-karvinského revíru příliš dobré.
Vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel, převážně dětí, byla v roce 1870 v kolonii zřízena česká škola. V důsledku poškození budovy důlní činností byla přízemní budova školy s bytem učitele demolována. V samotné kolonii došlo k demolici 31 objektů z důvodu poškození základů budov důlní činností.
O obyvatelích kolonie Salma vypráví pan Jaromír Nogol: „ V kolonii Na Salmě bydleli Slováci nebo Poláci ve smíšených manželstvích. Často bydleli někteří svobodní havíři jako podnájemníci u havířských vdov, nebo „na kasárni“, t.j. v hromadné ubytovně.“ Ta byla postavena v roce 1881 a sloužila hlavně pro svobodné, ale i ženaté dělníky. Ti se po pracovním týdnu vraceli zpět ke svým rodinám. Noclehárna v kolonii Salma byla zřejmě první noclehárnou postavenou v koloniích ostravsko-karvinského revíru. K vybavenosti kolonie patřila také prádelna a hospoda. Hospoda, která se nacházela v severní části kolonie na ulici Slívově, nebyla jedinou možností využití volného času a zdrojem zábavy dělníků. „Jen asi 500 metrů od hostince U Švasty byl hostinec Pod Kaštany a kousek dále na druhém konci kolonie hostinec U Nováka. V největší blízkosti byla šachta Jan Maria, kde havíři mohli hned, když vyšli z brány, spláchnout uhelný prach. Kromě návštěv hostinců se v kolonii žilo bohatým společenským životem. Na Salmě bylo dost rozvinuté ochotnictví a sborový zpěv. Ve sportu zase tělesné cvičení a házená. Jinak byla u havířů populární hra v kuželky. Hrály se celé turnaje. Velmi populární byla návštěva kina. Chodilo se i na velké vzdálenosti několik kilometrů do Ostravy, kde byla kina Kosmos, Palace, Elektra a další. Nebo také do Radvanic do kina Matice nebo také až do Bartovic do kina U Olšáka,“ vzpomíná pan Jaromír Nogol. Z původní kolonie Salma stojí dnes 29 domů dělnických a tři domy úřednické. Téměř všechny domy kolonie jsou dnes zrekonstruovány, nově omítnuty a rozšířeny. Kolonie dnes nabízí klidné bydlení. Některé domy slouží jako sídla či pobočky malých firem. Například na ulici Sněžná sídlí firma ECOPRINT, nebo na ulici Slívově sídlí firma CEKO.
Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně! Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008.
