Slezská Ostrava (pokračování)
Jáma Jan-Maria (Kamenouhelné závody Jana Wilczka) měla pro ubytování svých zaměstnanců 44 obytných domů (9 úřednických, 32 dělnických a 3 domy společné) v nichž bylo celkem 210 bytů z toho 20 úřednických. Pět domů bylo rozptýleno mezi soukromými domy ostatní byly umístěny v kolonii Hranečník na území Slezské Ostravy a Radvanic.
Kolonie Hranečník Hornická kolonie Hranečník byla postavena v letech 1884–1926 a sloužila k ubytování zaměstnanců jámy Jan Maria. Kolonie byla stavěna poměrně dlouhou dobu, a proto byly vybudované domy různého půdorysu a provedení. Nejstarší domy byly dokonce dřevěné. Kolonie se nacházela v blízkosti jámy Jan – Maria. Kolonie se dělila na dvě obytné části. Horní část kolonie byla vymezena ulicemi Těšínskou, Hranečníkem a Vrchní. Dolní část hornické kolonie stála mezi ulicemi Jan Maria a Hormistrů. Západním okrajem se osada dotýkala ulice Těšínské. Do bytů bylo zavedeno elektrické osvětlení. Domy byly jen částečně podsklepeny. Většina starších přízemních staveb sloužila pro čtyři rodiny, z nichž každá měla k dispozici jeden pokoj, předsíň a spíž. K domům patřily také hospodářské budovy, ve kterých mohli obyvatelé chovat drobné domácí zvířectvo. Součástí domů byly také zahrádky, kde obyvatelé pěstovali zeleninu. Domy v horní části kolonie Hranečník byly stavěny podle uzavřené kompozice ve tvaru písmene U. Kolem ulice Těšínské byly postaveny domy přízemní, čtyřbytové a se samostatným podkrovím ve výrazných vikýřích po obou podélných frontách, které byly dostavovány po roce 1920. Střechy domů byly sedlové a střechy vikýřů polovalbové (zešikmené). Vstupy do domů byly umístěny v podélné frontě a vstup do podkroví byl ze zádveří uprostřed. Domy stojící při ulicích Hranečník a Vrchní byly bez střešních dostaveb.
8 úřednických domů bylo přízemních, jeden byl jednopatrový.
8 dělnických domů bylo jednopatrových, ostatní byly přízemní.
Všechny domy kromě jednoho dřevěného byly z cihel. Úplně podsklepených bylo 9 domů, 5 bylo nepodsklepených, ostatní podsklepeny částečně. 30 domů mělo lepenkovou krytinu, 7 domů tašky, ostatní pokryty břidlicí.
Z úřednických bytů měly 2 po šesti pokojích, ostatní byty byly jednopokojové až třípokojové s veškerým příslušenstvím (kuchyň, předsíň, spíž, koupelna s kuchyní, záchod - z toho 16 bytů splachovací). Z dělnických bytů mělo 39 bytů pouze obyvatelnou kuchyň, spíž, předsíň. 149 bytů bylo jednopokojových s kuchyní, spíži a předsíni, 2 byty byly dvoupokojové s kuchyní.
Všechny domy byly zásobované pitnou vodou z vodovodu, přičemž vodovodní výpustku přímo v bytě mělo 19 úřednických a 4 dělnické byty. Společné výpustky uvnitř domů mělo 57 bytů. Pro ostatní byty byly vodovodní stojany mimo dům. Hlavní ulice byla 5m široká a podél ní bylo vysázeno stromořadí s akáty. Uprostřed kolonie byla volná plocha o výměře asi 3200 m2 upravená jako sad. Mimo to bylo v kolonii i hřiště o ploše asi 1200 m2. V kolonii bylo postaveno 8 pekáren. Domy v dolní části kolonie byly postaveny bez předem dané kompozice a stály podél ulice Jan Maria. Úřednické domy a kasárna byly postaveny volně. Domy postavené kolem ulice Slívovy byly jednopodlažní s částečně obyvatelným podkrovím. Domy byly pokryty sedlovými střechami, omítané, původně členěné římsami a lisénami (členící a zdobící svislá zeď). Východně u osady stál dvoupodlažní dům, členěný dvěma štíty. Dům byl velmi zchátralý a neobydlený.
V roce 1948 byly pro zchátralost zbourány hospodářské budovy. Tou dobou v kolonii bydlelo asi 1000 obyvatel, uprostřed kolonie se nacházelo hřiště a volná plocha v osadě byla upravena jako sad. Mezi horní a dolní částí kolonie se původně nacházel rybník. V kolonii se nacházelo osm pekáren, udírna, obchod, prádelna a kočárovna.
Pamětník Jaromír Nogol vzpomíná na život v kolonii Hranečník slovy: „Lidé v kolonii žili velmi intenzivně a družně, což bylo odrazem jejich rizikového zaměstnání… Sousedské vztahy byly dobré, ale občas také došlo ke konfliktům… Dispozice bytů byly rozdílné, ale nikoliv vybavením, spíše prostorově. Největší problém činilo místo na spaní, což se řešilo různým nábytkem, jako např. lůžkem v zásuvce komody nebo stolu. Sourozenci spávali společně podle věku a vzrůstu. V létě se spávalo na půdách… O koupelnách si mohli lidé na kolonii nechat jen zdát. Pokud se havíř neokoupal na šachtě, tak se v létě myl na dvoře na zápraží nebo v zimě v kuchyni… Záchody v bytech nebyly, pouze venkovní suché WC, které byly přilepeny ke kůlnám nebo chlívkům… V kuchyni se vařilo a topilo na plotně kachlové pece. Havíři měli od šachty deputátní uhlí. Bylo však zvykem chodit na haldu, kde se vyvážela z šachty hlušina, ze které se vybíraly zbytky uhlí. Uhlí se většinou prodávalo, čímž si lidé zlepšovali svou finanční situaci… Chov drobného zvířectva byl v kolonii velmi intenzivní. Chovali se králíci, slepice, husy a někteří havíři chovali i kozu. Kozí mléko bylo v kolonii velmi populární, protože se tradovalo, že pomáhá proti TBC a silikóze. Někteří havíři občas chovali i vepře. Zabíjačka byla na kolonii velkou událostí a sousedé pomáhali… Strava v havířských rodinách byla jednoduchá. Skládala se především ze zeleniny a brambor. Maso se jedlo jen občas a chléb byl ve velké úctě... Spolkový život byl odrazem sociálních poměrů doby a orientoval se spíše na zájmové činnosti. Byl oddechem pro práci – pěstování králíků, holubů včelařství či zahradničení přinášelo potřebnou pohodu. Omladina tíhla ke sportu, zejména k fotbalu, házené a v oblasti kultury k ochotnickému divadlu.“
Patrně nejvýznamnějším, i když zcela zapomenutým rodákem byl Hugo Vavrečka (1880–1952), žurnalista a spisovatel, prvorepublikový diplomat (Hamburk, Budapešť, Vídeň), ředitel Baťových závodů pro zahraniční styky a ministr vlád premiérů Hodžy a Syrového. Další významnou osobností z kolonie Hranečník byl Josef Kotas (1891 - 1966 ), poslanec a dlouholetý starosta Ostravy.
Počet všech osob bydlících v domech jámy Jan-Maria bylo k 31.12.1928 asi 1070. Podle M. Bilové stálo v roce 1977 v kolonii 28 domů, podle autorů studie Místopis staré Slezské Ostravy z roku 1999 stálo v kolonii 25–30 domů, které se částečně přestavovaly. J. Kynclová v roce 2003 uvedla, že v kolonii stálo už jen 21 domů.
Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně! Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008.
