Jindřišská kolonie – Moravská Ostrava

V Monografi i OKR z roku
1929 se uvádí, že Důl Jindřich měl
pro ubytování svých zaměstnanců
čtyři obytné domy pro úředníky,
49 domů pro dělníky a 3 domy obývané
společně úředníky i dělníky.
26 těchto domů stálo v Jindřišské
kolonii, která byla nejstarší hornickou
kolonií Moravské Ostravy.
Při svém založení stála mimo
zastavěný obvod tehdejší Moravské
Ostravy, později došlo k jejímu splynutí
se zastavěným územím města.
Od Dolu Jindřich ji oddělovala nynější
Nádražní ulice, jih kolonie
lemovala dnešní ulice Bieblova
a protínaly ji dnešní ulice Gorkého
a Tolstého, na východě pak Valchařský
potok (dnes ulice Valchařská).
V roce 1890 měla Jindřišská
kolonie 559 obyvatel (2,9 procenta
obyvatel M. Ostravy), později počet
obyvatel kolísal, měl ale klesající
tendenci (1921 – 428). Bydleli zde
zaměstnanci šachet Jindřich, Jiří,
Hlubina a Josef. Další domy měl
Důl Jindřich v koloniích Jiřské (16)
a U Dubu (5).
Domovní fond šachty Jindřich
tvořilo 39 dělnických domů přízemních,
9 domů jednopatrových,
6 dvoupatrových a 2 domy čtyřpatrové.
Všechny byly cihlové, pokryté
břidlicí (23), lepenkou (22), umělou
břidlicí (4) nebo taškami (7). Zcela
podsklepených domů měl důl 15,
částečně podsklepených 40; 1 dům
byl nepodsklepený. Úřednické byty
byly pětipokojové (2), čtyřpokojové
(1), třípokojové (9), dvoupokojové
(17), všechny s veškerým příslušenstvím
(kuchyň, koupelna, předsíň,
spíž, záchod). Převážná většina dělnických
bytů byla o dvou obytných
místnostech – kuchyň a pokoj (287);
jednopokojových bytů bylo 41.
Veškeré byty byly zásobovány
vodou z vodovodu města Moravská
Ostrava. Přívod uvnitř bytu mělo
20 úřednických a 10 dělnických
bytů. Pro ostatní byly zřízeny
výpustě pro více rodin na chodbách
domů a na ulicích. V Jindřišské
a Jiřské kolonii byl zřízen
i zvláštní závodní vodovod
pro zásobování užitkovou vodou.
V kolonii byla postavena pekárna,
udírna a prodejna potravin.
Kolonie měla jednak svou vlastní
kanalizaci, jednak byly domy připojeny
na městkou kanalizační
síť. Do všech domů bylo zavedeno
elektrické osvětlení. Domy v koloniích
stály volně a měly zahrádky
a hospodářské budovy, ve kterých
obyvatelé chovali domácí zvířectvo
(drůbež, prasata, ovce, kozy).
Demolice Jindřišské kolonie
započala v letech 1940-1942, její
defi nitivní konec nastal zpracováním
projektu výstavby sídliště Jindřiška
v roce 1957. Do dnešních
dob zůstaly zůstaly z celé kolonie pouze dva domy.
Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně!
Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008.