Hornické kolonie ostravsko-karvinského revíru (2)

Hlubinská kolonie – Moravská Ostrava.

Na teritoriu Moravské Ostravy bylo ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století postaveno celkem šest kolonií: Hlubinská, Jindřišská, U Dubu, Jiřská, Šalamounská a Krausovec. Hlubinská kolonie ležela jihovýchodně od kolonie Jámy Šalamoun, v bezprostřední blízkosti šachty Hlubina. Důl Hlubina postavil 47 domů v letech 1868 až 1873, šest v letech 1909–1910 a dalších 69 v letech 1921–1928. Celkem důl vlastnil 122 obytných domů. Ve vlastní Hlubinské kolonii, která měla podlouhlý tvar, bylo v roce 1928 celkem 75 domů (9 úřednických, 64 dělnických a 2 společné pro dělníky a úředníky). Ostatní domy stály ojediněle. Domy v kolonii byly rozmístěny podél současných ulic Železárenská, Hlubinská a Pohraniční.

V hornické kolonii bylo 38 domů přízemních, v tom tři úřednické (1 jednorodinný a 2 dvourodinné), dva společné (oba dvourodinné, každý pro 1 dělníka a 1 úředníka) a 33 domů dělnických (17 čtyřrodinných, 14 jednorodinných a 2 třírodinné). Jednopatrových domů bylo 37, a to 4 úřednické (2 třírodinné a 2 jednorodinné) a 33 dělnických (22 čtyřrodinných a 11 osmirodinných). Úplně podsklepeno bylo 39 domů (34 dělnických a 5 úřednických), nepodsklepených bylo 17 domů (3 úřednické, 1 společný a 13 dělnických), všechny postavené okolo roku 1870; ostatní domy byly podsklepeny částečně. Celkem 62 domů bylo pokryto lepenkou, osm taškami a pět umělou břidlicí.

    Domy postavené v první etapě (1868–1873) byly saského typu a byly situovány co nejblíže šachtě Hlubina. Domy postavené ve druhé etapě (1909-1910) byly jednoposchoďové, každý pro osm rodin. V letech 1889–1890 byla postavena dělnická noclehárna (kasárna) pro 51 horníků a v roce 1907 dělnická jídelna. Celková výměra kolonie dosáhla v roce 1929 asi 5,6 ha a v roce 1890 v ní bydlelo 655, v roce 1929 pak již okolo 2000 obyvatel. Uvádí se, že v roce 1890 měla jedna domácnost nejobvykleji 8–9 členů, z nichž 72 procent tvořili muži. Vysvětluje se to tím, že každá domácnost měla i podnájemníky.

Imigraci potvrzuje skutečnost, že až šestina populace kolonie pocházela z Haliče a včetně rodinných příslušníků k ní patřila až třetina. Při sčítání v letech 1921 až 1930 zde byly zastoupeny čtyři národnosti: česká, slovenská, polská a německá. V 19. stol zde byla vysoká negramotnost, a to i přesto, že v roce 1873 byla v kolonii zřízena jednotřídní národní škola. V prvním roce po otevření ji navštěvovalo 111 dětí.

Úřednické byty v kolonii byly dvou až třípokojové s kuchyní, předsíní, spížkou a záchodem. Ostatní úřednické byty (mimo kolonii), byly dvou-, tří-, čtyř a vícepokojové s týmž příslušenstvím. Dělnické byty se skládaly z obytné kuchyně, obytného pokoje a vedlejší místnosti, menší část bytů měla jen obytnou kuchyni. Asi třetina bytů měla vlastní záchod (většinou suchý) a vlastní spížku. Pouze menší část bytů měla vlastní přívod vody, většina dělnických bytů měla výpustky na chodbě (vždy jedna společná výpustka pro čtyři rodiny), pro některé byty byly zřízeny vodovodní stojany mimo domy. Veškeré obytné domy byly zásobovány pitnou vodou z vodovodu města Moravská Ostrava. Všechny byty měly elektrické osvětlení, pro něž proud dodávala elektrárna Vítkovických kamenouhelných dolů.

V kolonii byla kanalizace pro odvádění srážkových vod a splašků. Byla vystavěna v letech 1866 až 1873, 1909 až 1910 a 1921 až 1928. Hlavní ulice byla devět metrů široká, rovná, 750 m dlouhá. Podél ní bylo vysázeno lipové stromořadí. Jednotlivé domy stály volně a měly vedlejší hospodářské budovy a zahrádky. Na dělnickou rodinu připadalo 140–200 m², na úřednickou rodinu 240– 540 m² užitkové plochy zahrádky. Součástí kolonie byly také udírna a pekárna. V kolonii byl koloniál, hospody U Lišky a U Rosenzweiga, holičství a krejčovství. V blízkosti kolonie stál dřevěný kulturní dům, po jeho zbourání byl postaven vedle Kulturní dům Dolu Hlubina.

Demolice domů začaly v roce 1960 a pokračovaly v 60. a 70. letech minulého století. Dnes zůstalo 11 domů. Dvě noclehárny a jídelna je využívána k jiným účelům. Budova staré jídelny slouží jako výukové pracoviště Střední školy elektrotechnické, nacházejí se zde i sídla různých firem.

Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně!

Hornické kolonie Ostravy

Ukázka z knihy "Hornické kolonie Ostravy"