Hrušov
V Hrušově byly dvě jámy ( jáma Hubert- 1854, patřící do společnosti Severní dráha Ferdinandova a jáma Ida- 1872, společnosti Vítkovické kamenouhelné doly). Následující údaje jsou datovány r. 1928.
Kolonie jámy Hubert(1871- 1924?) Jáma Hubert měla pro ubytování svých zaměstnanců 7 úřednických obytných domů, 62 domů dělnických a 5 domů, kde bydleli společně dělníci s úředníky (1 úřednický byt byl v provozní závodní budově). Tyto domy stály ve dvou koloniích: v Kolonii u jámy Hubert a v Kolonii ve Vrbici (bude zmíněna později). V těchto domech bylo celkem 36 úřednických bytů a 368 bytů dělnických. V obou koloniích stálo 53 přízemních domů (4 úřednické s 20 byty a 49 dělnických s 203 byty). Osmnáct domů bylo jednopatrových (2 úřednické s 10 byty a 16 dělnických se 141 byty). Tři domy byly dvoupatrové (1 úřednický se 6 byty a 2 dělnické se 24 byty). Úplně podsklepených bylo 26 domů (7 úřednických a 19 dělnických). Ostatní domy byly podsklepeny částečně. Všechny domy byly z pálených cihel. Sedlové střechy byly pokryty břidlicí (10 domů), lepenkou (55 domů), umělou břidlicí (8 domů) a jeden taškami. Z úřednických bytů byl jeden šesti pokojový s veškerým příslušenstvím, dva byty byly pětipokojové rovněž s veškerým příslušenstvím, jeden byt byl třípokojový s kuchyní, koupelnou a příslušenstvím, tři byty o třech pokojích, kuchyní, předsíni, spíži a záchodu a třicet bytů o dvou pokojích s týmž příslušenstvím.
Dělnické byty byly vesměs jednopokojové s kuchyní, při čemž vlastní záchod a spížku mělo 119 bytů, bez spížky ale s vlastním záchodem bylo 198 bytů, ostatní byty byly bez spížky se společným záchodem pro dva byty. Do všech obytných domů byla zavedena pitná voda.
Voda přímo do bytu byla zavedena u 21 úřednických a 24 dělnických bytů; pro 16 úřednických a 178 dělnických bytů byly výpustě umístěny na chodbách (jedna výpusť pro 2-4 byty). Pro ostatní byty byly výpustě na ulicích (1 stojan pro 20-30 bytů). Splachovací záchody mělo 33 úřednických a 30 dělnických bytů. Všechny domy měly elektrické osvětlení. U všech domů byly zahrádky (asi 30 m2 pro 1 dělnickou rodinu). V obou koloniích stály vedlejší hospodářské budovy. V obou koloniích byla zřízena kanalizační síť s napojením na všechny byty. Celkový počet osob bydlících v obytných domech jámy Hubert v r. 1928 byl asi 2038. V kolonii U jámy Hubertovy bylo celkem 66 domů (7 úřednických a 59 dělnických domů). Výstavba kolonie byla započata v r. 1871 a domy postavené do r. 1901 byly přízemní, později postavené jednopatrové nebo dvoupatrové (výstavba kolonie pokračovala i po 1. světové válce). V kolonii byly umístěny i 1 noclehárna a 2 pekárny pro pečení chleba a uzení masa. Všechny hospodářské budovy byly v r. 1961 při modernizaci domů zbourány.
Poznámka
Vzhledem k značnému plošnému rozptýlení budov, někteří autoři později rozčlenili kolonii do tří části, které popisuji samostatně (kolonie Hubert I.,II.,III.). První část ležela bezprostředně u jámy Hubert, kolem ulice Hubertské, Kulibinovy, Husitské a Augustinovy. Do r. 2004 se dochovalo čtrnáct domů. Druhá část kolonie ležela kolem ulice Riegrovy. K r. 2003 se zachovaly pouze čtyři domy. Domy třetí části kolonie stály jihovýchodně od jámy Hubert a železniční trati Ostrava -Bohumín. K r. 2003 se dochovalo 24 domů.
Veškerá autorská práva postoupili autoři KPHMO. Autoři dalších publikací o koloniích musí respektovat min. ve svých publikacích citovat odkazy na ně! Zpracoval: Ing. Zdeněk Dombrovský, CSc.,předseda KPHMO v letech 2004 – 2008
