Česko-polsko-slovenské ctění montánních tradic

Ostrava, Český Krumlov, Rybnik, Pezinok – zástupci našeho revíru byli všude, kde se setkávali kamarádi a zněly hornické karmíny.

OSTRAVA – Blížící se závěr roku a současně i svátek hornické patronky svaté Barbory se staly jako obvykle impulzem k uspořádání setkání kamarádů ze šachet i prostě jen milovníků montánních tradic a historie. Zástupci našeho revíru zprostředkovali česko-polsko- slovenský pohled na tyto události.

KPHMO tradičně na Landeku
Ve třech řadách se formovali účastníci před budovou rekonstruované stoleté těžní věže, avšak fotografovi dělalo problém dostat všechny do záběru. Tak hojné účasti se těšilo barborkovské setkání členů Klubu přátel hornického muzea Ostrava (KPHMO) a jejich příznivců konaného tradičně na Dole Anselm na Landeku.

Průvod v hornických kytlích pak zamířil ke kapličce zasvěcené patronce havířů. „Uctili jsme ji důstojně položením kytice a svíčky zde zapálili i polští kamarádi ze ZZG Jastrzębie-Zdrój,“ upřesnil jednatel klubu Karel Budín. V kompresorovně historické šachty pak spočítali, že na setkání dorazilo dohromady 124 lidí.

Po hornické hymně a krátkém vystoupení Budína a předsedy klubu Petra Rojíčka vystoupily dvě studentky Ostravské univerzity s výběrem skladeb z nové knížky Písničky a povídačky z poválečné Ostravy 1945–2015. Jejím autorem je člen KPHMO a vysloužilý pracovník OKD Miroslav Šmíd, publikaci mu zde i pokřtili. „Volné diskuse mezi tolika známými se protáhly do večera. Pěkné setkání,“ dodal Budín.

     Hornický večer na sv. Barborku
Celostátní oslava hornického svátku sv. Barborky s vědeckou konferencí k hornímu zákonu a 500 let od vydání Horního řádu Petra IV. z Rožmberka. Tak původně koncipovali pořadatelé Hornický večer v Českém Krumlově. „Z konference nicméně z různých důvodů sešlo, pokřtila se jen kniha k výročí Horního řádu. Jinak byl scénář obdobný jako při loňském Setkání hornických a hutnických měst ČR. Včetně vysoké účasti spolků z Česka, Slovenska i Polska, slavnostního průvodu s prapory i dechovkou a programem pro více než dvě stovky krojovaných havířů v Zámecké jízdárně,“ sdělil ředitel Nadace LANDEK Josef Gavlas.

Hornická paráda se stala nejen zpestřením předvánočního času obyvatel tohoto města, ale i turistů z Japonska a Číny, kteří sem dorazili za památkami UNESCO.„Kamarádům z Českého Krumlova je možné takovou akci jen závidět,“ poznamenal Gavlas.

42. Spotkanie gwarków RZRG
Jako jediný zástupce českého havířského cechu jel Josef Gavlas do Rybniku na 42. Spotkanie gwarków Rybnickiego Zakladu Robót Górniczych (RZRG). „Účastnil jsem se potřetí po sobě, byla to akce sice skromnější, ale o to přátelštější. Také se na ní skutečně pečlivě dbalo na dodržování, řekněme, protokolu. Znamenalo to mj. zákaz focení kromě oficiálních fotografů, pivní policie měla za úkol fotoaparáty zabavovat. A liščí nora nebyla přístupná ženám včetně obsluhy,“ popisoval.

RZRG spolupracující s THKČechpol i OKD pořádalo setkání pro vlastní zaměstnance i hosty z partnerských firem či organizací. „Polské hornictví se také nachází v problematické situaci, nicméně na Spotkaniu panovala dobrá nálada s hornickými písněmi, švefly i kritikou vedení a sponzorů, že málo podporují staré havířské tradice. Skokem přes kůži vstoupili do hornického cechu již vystudovaní členové SITG, Stowarzyszenie Inženierów i Techników Górnictwa, kteří obdrželi dekret na funkci štajgra nebo technika v dole,“ upřesnil.

A tak jako na tuzemských šachťácích v Rybniku na závěr zpívali českou karmínu Kamarádi, dolů sfárejme! se vším všudy včetně připíjení mastí a v češtině. „Tato píseň je mezi Poláky velmi oblíbená, dokonce si přidali vlastní sloku v polštině,“ upozornil Gavlas.

1. Pezinsko-ostravský šachťág
Hned vedle městského, zejména na vinařství zaměřeného muzea dostal za 1 euro na 20 let pronájem sklepa v samém centru Pezinku Malokarpatský banícky spolok. Za podpory Nadace LANDEK zde vybudoval Bánsku expozíciu dokumentující zdejší těžbu rud od roku 1339 po současnost. A po jejím otevření následoval i 1. Pezinsko-ostravský svatobarborský šachtág.

„Řada členů spolku včetně předsedy Štefana Grance studovala a také pracovala na šachtách v ostravsko-karvinském revíru. Pozvali nás nejen coby zástupce významného donátora, ale také jako kamarády havíře,“ informoval nadační ředitel Gavlas s tím, že patronát nad slavnou sesí převzalo Združenie baníckých spolkov a cechov Slovenska s předsedou Erikem Sombathym.

Oba jmenovaní zasedli i v prezidiu „šachťágu“, jehož SVNP se stal profesor VŠB-TUO Pavel Prokop. Ten s sebou vzal ostravskou smečku. Dočkal se rovněž vyznamenání za zachovávání hornických tradic a zvyků. „Skok přes kůži absolvovali i dva pezinočtí kněží – evangelický a katolický. Velmi jsme se pobavili při otázce SVNP na katolického, zda dovede odříkat desatero přikázání pozpátku. Samozřejmě nedovedl,“ líčil Gavlas.