65. výročí obrovského nástupu učňovské mládeže do československého hornictví

Horničtí veteráni si letos připomínají rok 1950, kdy před 65 lety proběhl mohutný nástup učňovské mládeže do všech uhelných, rudných, nerudných a naftových revírů v celém Československu. Zakreslené revíry s úspěšným náborem učňů jsou zakresleny na obr.1.

Nástup nastal v rámci náborové, tzv. Lánské akce, která byla založena na pomoc řešení tehdejšího závažného problému v poválečném československém hornictví, tj. nedostatku stabilních pracovníků. Na něho navazovala neuspokojivá situace, která do té doby panovala v náboru učňů na hornická povolání. Hornický učební obor vznikl v r. 1943. Nedocházelo však k jeho uspokojivému naplňování. V roce 1947 bylo získáno jen okolo 800 a v roce 1948 byla situace ještě horší, bylo získáno jen cca 500 učňů. Celkový stav v r. 1949 v tříletém učebním oboru byl okolo 1500 hornických učňů.

Do problému získání dostatečného počtu učňů pro hornictví osobně zasáhl roku 1949 prezident republiky Klement Gottwald. V létě toho roku pozval do svého letního sídla v Lánech u Prahy nejlepší hornické učně z důlních revírů a obrátil se na ně s výzvou o pomoc k získání dalších mladých zájemců o hornictví, vyhlásil cíl získat 6000 chlapců ( tedy 4x víc než byl tehdejší stav) a přislíbil jim všestrannou péči.

Prezidentská výzva, nazvána Lánská akce, nastartovala mimořádně rozsáhlou kampaň náboru mládeže do hornického učňovského oboru. Akce se stala předmětem široké kampaně, která se projevila nejen v náboru, ale také v zajišťování lepších podmínek pro výuku učňů. Po výzvě byla zahájena velká náborová aktivita pomocí organizací Národní fronty a byly ustaveny, tzv. Lánské výbory. Práci koordinoval a metodicky řídil Ústřední výbor Lánské akce, působící při Ministerstvu práce a sociální péče. Při této kampaní byla vydána příležitostní poštovní známka (obr. 2).

Lánské výbory pracovaly ve všech důlních revírech při jednotlivých ředitelstvích dolů. Do náboru učňů se zapojovali nejen sami účastníci hornického setkání v Lánech, kteří slíbili do roka získat dostatečný počet svých kamarádů pro učební obor v hornictví. Do základních škol jezdili vyškolení horničtí náboráři s doprovodem hornických učňů v uniformě. V náborových oblastech vystupovaly na koncertech pěvecké soubory hornických učňů, jež měly v programu, mimo jiné, i líbivé hornické písně. Jednu z nich ukazuje obr. 3

Působily také tzv. agitky hornických učňů v uniformách, které vystupovaly s připraveným programem písní, scének a recitací. Následovaly besedy o práci v hornictví. Za rok od vyhlášení prezidentského cílového úkolu 6 000 učňů se přihlásil do učení na dolech ze všech hornických revírů úctyhodný počet 10 921 mladých lidí ve věku okolo 15 let (narozených v r. 1935), poprvé mezi nimi byly i dívky.

Protože zadaný úkol na získání uvedeného počtu učňů byl v r. 1950 splněn a vysoce překročen uskutečnila se velkolepé návštěva budoucích učňů ze všech hornických revírů na pozvání prezidenta republiky Klementa Gottwalda do Lán (obr. 4). Byla to velká návštěva, kterou si pozval. Z Ostravsko-karvinského revíru a ze Severočeského hnědouhelného revíru byly vypraveny s novými hornickými učni zvláštní vlaky. Z Prahy do Lán jela velká kolona autobusů. Návštěva se konala na vysoké úrovni, kromě učňovské mládeže se zúčastnili členové vlády Československé republiky, zástupci Ústředního výboru KSČ, Ústřední rady odborů, Ústředního výboru Českého svazu mládeže a horničtí úderníci. Lánská akce tehdy začala u mladých lidí nový běh života v hornické profesi.

Lánská akce tehdy ovlivnila mnoho mladých lidí snad ze všech koutů Československé republiky. Pomohla jim zvýšit jejich sociální status oproti nižším poměrům, ze kterých ve velkém počtu pocházeli. Zvyšování počtu učňovské mládeže se později podílelo vzrůstu předních dělnických odborníků (předáků) v dolech i odborníků s úplným báňským středním a vysokoškolským vzděláním. Mezi hornickými učni byly pozdější významné osobnosti československého hornictví, mezi jinými bývalý federální ministr paliv a energetiky Ing. Vlastimil Ehrenbergr, CSc., viz obr. 5, nebo bývalý generální ředitel Koncernu OKD Ing. Josef Valníček, CSc., či bývalý ředitel hornického muzea v Ostravě Ing. Stanislav Vopasek, viz obr. 6.

Řešení otázky učňovského dorostu v hornictví zásluhou Lánské akce a pozornosti, která byla náboru věnována, se stalo účinnou složkou celkového zajišťování počtu pracovníků v hornictví, než tomu bylo v předchozích letech. V první etapě překročení jejího vrcholu v létě 1950, bylo dosaženo nesporného kvantitativního pokroku v náboru, příliv mladých lidí do hornictví zesílil. Z dnešního pohledu se jednalo o neuvěřitelnou a obrovitou akci.

Díky Lánské akci a s ní spojené široce organizované náborové kampani vešlo tehdy v naší republice do povědomí lidí, že hornické povolání je vysoce odpovědné společenské poslání a také jako povolání, které je čestné, které má své významné místo v budování československé ekonomiky.