Autoři projektu
přečerpávací vodní
elektrárny v hlubinném
dole chtějí ovlivnit
rozhodování
o budoucnosti
vytěžených šachet.
Roztočením soustrojí
s Peletovou turbínou v náraží na pátém
patře Vodní jámy Jeremenko
se Ostravě v pátek 17. července dostalo
zřejmě historického světového
prvenství souvisejícího s hornictvím.
Důlní vody odčerpávané
nonstop ze zatopených děl ve zdejší
části revíru totiž začaly vyrábět
elektrickou energii!
„Vyvinuli jsme komplexní systém
důlní přečerpávací elektrárny o jednotkovém
výkonu 0,8 až 1,0 megawattu
včetně nového konstrukčního
uspořádání turbíny a ovládání
řízeného na dálku. Čerpanou vodu
akumulujeme v povrchové nádrži
a při spuštění soustrojí ji vracíme zpátky do dolu potrubním tahem
DN300 při využití spadu v jámě.
Důlní voda je řízeně hnaná na lopatky
turbíny roztáčející generátor.
Vyrobený elektrický proud dodáváme
do sítě,“ vysvětlil princip generální
ředitel společnosti FITE Pavel
Bartoš. Ten je také navrhovatelem
koncepce, hlavním řešitelem a spolu
s Pavlem Haladou jsou držiteli
příslušného patentu.
Během čtyř a půl let se projektem
přečerpávací elektrárny zabývali
i zástupci státního podniku
DIAMO (spravujícího Důl
Jeremenko), výzkumného a vývojového
ústavu Sigma, společnosti
Reacont či VŠB-TUO. „Z pohledu
hornictví jsme řešili tři zásadní
věci: stanovení salinity důlních
vod pro výběr vhodných materiálů
a technologií, bezpečnost provozu
s přihlédnutím na nevýbušné
provedení a platné báňské předpisy
a problém odtokového systému
horizontálního potrubního systému,“
upřesnil Vladimír Slivka
z Hornicko-geologické fakulty.
Nápad využít výškového potenciálu
v jámě hlubinného dolu k procesu
přečerpávaní důlních vod
za účelem výroby špičkové elektřiny
– a takzvaného „skladování“
elektrické energie – má za cíl ukázat
také na nové šance pro utlumované
šachty. „Prokázali jsme, že lze
tento systém nainstalovat a uvést
do chodu, chceme tím ovlivnit rozhodování
o budoucnosti vytěžených
černouhelných dolů,“ vzkázal
tým řešitelů. Zároveň se mu povedlo
ověřit moderní konstrukční a materiálová
řešení s odolností vůči agresivní
slané důlní vodě pracující
v mnohdy stísněných podmínkách
horizontálních důlních děl.
Hlavní
technické parametry
|
• svislá spádová výška 580 metrů
• oddělený čerpací systém pomocí velkokapacitních ponorných
odstředivých čerpadel sloužících pro udržování hladiny vody v zatopené ostravské části
revíru
• samostatný systém výroby elektrické energie s retenční
nádrží na povrchu dolu, s vlastním spádovým potrubím v jámě, Peltonovou turbínou,
synchronním generátorem a příslušenstvím
• instalovaný výkon soustrojí 639 kVA
• vyvedení elektrické energie na povrch kabelovým vedením 500 V
• objem horní retenční nádrže 100 m3
• optimální průtok 0,1 m3/s
|
Řekli
o unikátním projektu
|
Pavel Bartoš, generální ředitel společnosti FITE:
„Chceme přesvědčit vládu ke zpracování studie využitelnosti vytěžených
dolů. Také proto jsme pana ministra Mládka, jenž symbolicky důlní přečerpávací elektrárnu
na Jeremenku spustil, vzali i do areálu bývalého Dolu František. Tam jsme předvedli, jak
se pomocí degazovaného důlního plynu vyrábí elektrická energie
a zbytkovým teplem vytápí objekty průmyslové zóny.“
Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu: „Jsem hrdý na to, že uvádíme do praxe spojení
výsledků výzkumu českých vědců a umu českých techniků, po němž
tolik voláme. Propojení výrobní firmy, kreativity týmů vysoké školy
a výzkumných pracovišť přineslo zajímavý efekt v podobě světového
patentu.“
Jiří Cienciała, vládní zmocněnec pro Moravskoslezský
a Ústecký kraj: „Spolupráce praxe a akademických institucí
přinesla zajímavý a hlavně efektivní výsledek: Podařilo se prokázat,
že ve vytěženém hlubinném dole může sloužit vodní elektrárna
využívající hloubku jámy pro skladování a výrobu špičkové
elektrické energie.“
Miroslav Novák, krajský hejtman:
„Za přelomové považuji, že řešení nezatěžuje krajinu ani životní
prostředí a využívá to, co už původnímu účelu sloužit nemůže
a nikdy nebude.“
|
Radek Lukša