Kněz posvětil palmy i kytičky.
Věřící zahájili pašijový týden
svěcením palem vyrobených
z lískových nebo vrbových
proutků a ozdobených květy
s barevnými stuhami.
K obnoveným velikonočním
tradicím ve Stonavě, které zde
před několika lety opět zavedli polští
faráři, patří žehnání jídlu o Bílé sobotě.
Nově to bylo na Květnou neděli
svěcení palem. Přišlo více než sto lidí.
Iniciátorem je polský farář Roland
Manowski.
Věřící se sešli venku před kapličkou
svatého Huberta, kde drželi čestnou
stráž myslivci a krojovaní horníci
spolu s hasiči.
Kněz posvětil palmy a také kytičky
z proutí, zlatého deště nebo narcisů.
„Začátek bohoslužeb o Květné neděli je
nesen v duchu slavného vjezdu Ježíše
Krista do Jeruzaléma,“ vysvětluje farář
s tím, že zvyk svěcení palem nebo
rozkvetlých větviček je tradiční událostí
nejen ve Slezsku. Výrobou a svěcením
palem z lískových nebo vrbových
proutků ozdobených květy s barevnými
stuhami zahajovali věřící pašijový týden
odjakživa. V sousedním Polsku jde o velmi
živou a oblíbenou tradici, v mnoha
obcích spojenou i se soutěžemi.
„Jsem rád za tyto nové zvyky, které
představují oživení dění v obci a stmelují
naši společnost,“ říká starosta
Ondřej Feber.
Květná neděle je označení pro
šestou a zároveň poslední neděli
postní jež otevírá tzv. svatý týden.
Dalším zvykem, který oživil ve Stonavě
polský kněz, je svěcení velikonočních
pokrmů.
„Na Bílou sobotu v 10 hodin
požehnám velikonočním pokrmům.
Věřící mohou přinést v košíku všechno,
co budou mít přichystáno k jídlu
k nedělní snídani. Kromě chleba
nemohou chybět pečení beránci,
tradiční mazance, čerstvá i malovaná
vajíčka, zapečená klobása nebo
uzené v kynutém těstě – šoudra,
křen a něco ostřejšího k svátečním
přípitkům,“ dodává kněz. Podle
starých zvyků má hospodář část
svěceného jídla darovat poli, zahradě
a studni, aby byla úroda, ovoce
a voda. Předkové také věřili, že kdo
o Božím hodu velikonočním jedl
svěceného beránka, nikdy nezabloudil
a ztracenou cestu pokaždé našel
i v nejhlubších lesích.
