Těžba černého uhlí v Číně
v minulém roce poprvé v této dekádě
klesla. Snížila se z 3,7 miliardy v roce
2013 o 2,5 procenta na 3,6 miliardy
tun v roce 2014. Objem těžby černého
uhlí se přitom v důsledku bouřlivého
ekonomického rozvoje od roku
2000 zdvojnásobil a spalování uhlí
v neefektivních elektrárnách udělalo
z některých velkých čínských měst
s miliony obyvatel místa s nejhorším
vzduchem na světě.
Země přijala moratorium na výstavbu
nových dolů na východě země,
aby bojovala s převisem nabídky nad
poptávkou a nízkými cenami. Čínská
ekonomika totiž zpomalila podle
odhadů v loňském roce se 7,4 procenta
růstu na nejnižší úroveň za poslední
čtvrtstoletí. Přesto jsou v zemi
v současnosti ve výstavbě doly s roční
kapacitou 1 miliardy tun.
Nebezpečné čínské doly
V posledních čtyřech letech bylo podle
čínských představitelů v zemi zavřeno
téměř 6000 dolů s nízkou produkcí
a neodpovídajícími bezpečnostními
standardy. Ve zbylých provozech údajně
došlo k výraznému zlepšení bezpečnostních
parametrů a velkému poklesu
počtu nehod a smrtelných úrazů. Čína
je zemí, kde v hornictví ročně stále
umírá několik tisíc horníků a z hlediska
úrovně bezpečnosti patří k nejhorším
na světě. Podle oficiálních údajů zemřelo
v roce 2012 v čínských dolech 1384
lidí, v roce 2011 jich bylo 1973. Podle
některých expertů jsou skutečná čísla
podstatně vyšší, protože řada čínských
společností tato neštěstí nehlásí a řada
dolů navíc funguje nelegálně.
Méně uhlí v energetice
Čína chce v dalších letech snížit podíl
černého uhlí na produkci energie. Podle
některých expertů již dosáhla úroveň
vypouštěných emisí svého maxima
a v dalších letech se bude snižovat.
Jednou z příčin je také to, že slabší
ekonomický růst snižuje poptávku
po energii i po oceli, jejíž produkce loni
stoupla o jedno procento – nejpomaleji
od roku 1981. Čína přijala od 1. ledna
2015 opatření, která zabraňují produkci,
dovozu i spalování nekvalitního
uhlí s vysokým obsahem popelovin
a síry (méně než 1 %), v některých
znečištěných oblastech, jako jsou třeba
Šanghaj, okolí Hongkongu nebo delty
některých řek s průmyslovou aglomerací,
jsou limity ještě přísnější.
Tyto snahy potvrdil na Světovém
ekonomickém fóru v Davosu čínský
premiér, který deklaroval snahu zvýšit
podíl obnovitelných zdrojů v energetice
na 20 procent v roce 2030 a zaměřit se
na využívání nových čistých technologií
s nízkou produkcí emisí ze spalování
uhlí při výrobě energie.
Podle některých analytiků převezme
do roku 2020 místo Číny klíčovou roli
ve spotřebě, produkci a dovozu černého
uhlí Indie.
