Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.03.2024 do 28.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Informace

Odstřel těžní věže na Zlatých Horách

Zlaté Hory

Na pozvánce stálo: V pátek 15. dubna bude v areálu bývalého Zlaté Horyzávodu RD Zlaté Hory provedena demolice těžní věže Hlavní jámy trhacími pracemi. Přijďte se rozloučit s poslední hornickou dominantou.

Po dohodě s Ing. Janem Kotrisem, vedoucím střediska RD Jeseník, objednávám si v zlatohorském Minerálu nocleh a ve čtvrtek ráno před pátou vyjíždím z Liberce, abych po letech znovu vyfotografoval, co se na Zlatých Horách a eventuelně na dalších z 18 hornických lokalit, které RD Jeseník spravuje, ještě dá.

Zlaté Hory    Zlaté Hory leží na úpatí Jeseníků, na česko-polské hranici, za devatero horami a řekami. Těžba zlata začala v tehdejším Cukmantlu již ve 13. století, ale v 80. letech 20. století zde stál nejmodernější závod bývalých Rudných dolů, s největší perspektivou. Vše převedeno do řeči čísel a technických údajů se zdá být jasné, je to shrnuto ve dvěstěstránkové barevné publikaci RD Jeseník 1958 – 1998, ale stejně mám pocit, jak by Zlaté Hory přede mnou schovávaly nějaké tajemství. Přijíždím 14. dubna, po desáté a z oblohy padá mokrý sníh.

Zlaté Hory

Máme do novin připravený s Petrem Navrátilem a Honzou Kotrisem axonometrický nákres zdejšího ložiska, připravujeme delší článek o jeho těžbě, také proto, abychom připomenuli práci tisíců zaměstnanců, kteří se na ní podíleli. Po válce přišli do původně německého pohraničí lidi z celé republiky, kteří se zde usadili a ve zdejším revíru našli práci. Přijdou se rozloučit s bývalou těžní věží Hlavní jámy?

Zlaté Hory

14. 4. dopoledne hustě sněží, fotit se nedá. Vedoucí Ing. Jan Kotris stručně rekapituluje historii: Areál závodu byl budován od roku 1962 a v roce 1965 začala na Hlavní jámě těžba. Těžily se zde monometalické rudy mědi, především chalkopyrit CuFeS2. Od roku 1988 byly těženy také polymetalické rudy olova a zinku, galenit PbS a sfalerit ZnS. V roce 1990 se přidala těžba zlata. Ruda se zpracovávala na flotační úpravně a měděný koncentrát o kovnatosti 20 až 22 % Cu byl zpracováván v huti Krompachy na Slovensku, zinkový koncentrát v Polsku a zlatý v Belgii. V roce 1990, při přechodu na světové ceny, byly kráceny dotace na těžbu rud, vláda vyhlásila útlumový program a 17. 12. 1993 byl vytěžen poslední vůz rudy. Od Zlaté Horyté doby probíhá zahlazování následků hornické činnosti a čištění důlních vod.

Hejnic: Jaké má stávající středisko RD Jeseník personální obsazení a jaké činnosti vykonává?
    Ing. Kotris:
„Nyní máme 16 zaměstnanců, mým zástupcem je Ing. Vladimír Vranka. Vedle správní budovy nám patří montážní hala na ni napojená, v další hale máme dopravní prostředky a dalších pět objektů tvoří čistírnu důlních vod. Ing. Marek Zbořil je vedoucím čistírny důlních vod a její provozování je naší hlavní činností. Dále provádíme sanační práce, dosýpání komínů, opětovné zajišťování štol a opravy oplocení, to na všech 19 lokalitách mezi které patří například Horní Benešov, Hraničná, Medlov, Horní Město a staré zátěže v Orlických a Rychlebských horách. Jen v samotných Zlatých Horách máme 39 hlavních důlních děl. Demolice závodu začala v prosinci 2010, byla zbourána trafostanice, manipulační budova, drtírna, kotelna a část flotační úpravny a likvidují se i zpevněné asfaltové plochy.

Zlaté Hory

Vlastní Hlavní jáma, hluboká 289,6 m, byla zasypána již v roce 2001 nezpevněným zásypem a posledních 14 m zpevněným zásypem. 15. 4. se bude střílet její železobetonová těžní věž, 55 m vysoká. Jamou jezdil skip s předdrcenou rudou, pod ním byla klec pro dopravu lidí.“

Zlaté Hory

Po závodě mne provází Ing. Vladimír Vranka. Fotím vápenné hospodářství čističky důlních vod, propadlinu Žebračku, u které bylo nutno opravit oplocení kolem ní, ale jednak sněží a z podzemí stoupají páry, detaily dole nejdou rozeznat. Otevíráme úpadnici, kterou nákladní tatry vyvážely rubaninu, ta je zabezpečená mříží a železnými vraty. Dolů nesmíme. Na samém jejím kraji je čerstvá vyzdívka, zaplnila vykotlanou díru, tudy se nezvaní návštěvníci pokoušeli vniknout dovnitř. Bočním kanálem se do úpadnice vháněl teplý vzduch, který se ohříval v přilehlé budově.

Zlaté Hory

Ing. Vranka: „Všechny štoly jsou zabezpečené, prokopávání do nich ale většinou nemají na svědomí hledači minerálů, ale amatérští speleologové, většinou Poláci, kteří mají vnikání do podzemí jako adrenalinovou zábavu, ti ničí, na co přijdou. Teď ve štole Hackelberk je navezeno 10 m hlušiny, ta je nyní shora zalita betonem, tohle zabezpečení by už konečně mělo vydržet, jenže na betonáž bylo nutno zapůjčit čerpadlo betonu a nynější zabezpečení štoly vyšlo na 75 tisíc korun. Z počátku se štoly zabezpečovaly zdmi přímo u výchozu štoly, ale raubíři se prokopávali zvětralou horninou za zdí.“

Zlaté Hory

Zvláštností Zlatých Hor je, že kaly se zhruba půl roku napouštějí do nádrže a od května do října, někdy i do listopadu se filtrují na kalolisech. Přitékající kaly mají v litru vody cca 10 gramů kalů, v nádrži během měsíců sedimentují na cca 40 gramů/litr. Důlní vody obsahují kovy, železo, měO, mangan a zinek, a to ve formě síranů a především hydroxidů. Vidět je obsah železa, ten barví vodu do červena. V Polsku, 7 km po proudu je na Zlatém potoce monitorovací stanice.

Mezi horní vrátnicí až k těžní věži je dnes už volný prostor, zde se šikují bourací mechanismy a nákladní auta firmy Aquasys s. r. o., která demolice zajišťuje. Samotná těžní věž je obnažená, již chybí pro Zlaté Hory typické oválné přístavby, kde se drtila ruda. Zbytek (spodní matka) jednoho z kuželových drtičů Simonsů leží opodál. Do věže již nemůžeme. Zatím nenaládované vývrty jsou v její dolní části, ze tří stran věže. Ing. Vranka mě seznamuje s Ing. Šobíškem, střelmistrem (TVO–technický vedoucí odstřelu) firmy Mital s. r. o., která trhací práci provádí. Slibujeme mu, že pošleme fotografie.

Je vyvrtáno přes 300 děr, střílet se bude semtexem, věž se zlomí a bude padat dolů na volnou plochu.

Ráno 15. 4. přijíždím před sedmou, ale z horní silnice není pro mlhu věž vůbec vidět. Pomalu se scházejí první bývalí havíři. V Hamru, když se likvidovala těžní věž jámy 13, rozloučit se nepřišel nikdo. Jenže odřezávání koruny věže autogenem a další postupné snášení jednotlivých odřezaných komponentů velkým jeřábem, to byla zdlouhavá všední demontáž.

Zlaté Hory

Odstřel, to je magický okamžik. Střelná práce, kterou havíři používali k dobývání rudy v podzemí, v jediné vteřině zlikviduje železobetonový skelet těžní věže, je to jakýsi symbolický pohřeb. Nad vrátnicí vlaje hornická vlajka, zlatohorská hornická dechovka hraje, přijíždějící dostávají něco na zahřátí. V zadním prostoru auta je symbolický oltářík, votivní obrázek, stará hornická helma, olejový kahan, hořící karbidka. Staří havíři přicházejí s manželkami, syny a vnoučaty, dojeli z Jeseníku, Starého města, Horního Benešova a dalších lokalit. Po létech se zde asi naposledy setkávají. Je tu nejméně 200 lidí. Hornický průvod se šikuje, a vedle cesty stojí nehybný svědek, kolový nakladač PN 1500.

Odstřel je posunutý na 10. hodinu. Nakonec jedu fotit odstřel ze stanoviště nad věží. Od koruny věže visí napjaté lano, které má usměrnit pád věže na určené místo. Ozve se dvojí zahoukání, střelmistr jde k těžní věži, sundává helmu, uklání se jí, vrací se. A po dalším zahoukání přichází detonace.Těžní věž Hlavní jámy Zlatých Hor se kácí. Fotoaparáty a kamery zachycují pád asi poslední odstřelené těžní věže v republice. Je dokonáno.

S věží se přijeli rozloučit oficiální hosté. Děkan Hornicko–geologické fakulty VŠB–TU Ostrava prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc, dr.h.c., prof. RNDr. Zdeněk Kaláb, CSc. z Ústavu geoniky AVU ČR v Ostravě, jeho skupina měřila šíření seismických vln vzniklých při trhací práci, starosta a místostarosta města Zlaté Hory, bývalí ředitelé závodu a podniku RD Jeseník. Dále je přítomen Ing. Pavel Koscielniak, ředitel o. z. GEAM Dolní Rožínka, pod který provoz RD Jeseník organizačně patří, jeho náměstek Ing. Jiří Jež, který má zdejší provoz na starosti, a další technici z celého s. p. DIAMO.

Zlaté Hory

Technické parametry odstřelu: Hlavní destrukční řez o deseti řadách vývrtů o celkové výšce 3 m plošně zasáhl cca 80 % obvodu tubusu těžní věže, přičemž bylo využito asymetricky umístěného otvoru po vstupních vratech v západní stěně tělesa věže. Pomocný destrukční řez pro urychlení pádu torza byl navrtán v úrovni sedmé řady hlavního destrukčního řezu na východní straně tubusu.

V hlavním destrukčním řezu rozděleném do tří sekcí bylo navrtáno celkem 342 vývrtů o délkách 0,220 – 0,260 m o rozteči 0,300 – 0,350 m, použito bylo celkem 342 rozněcovadel (DeM) a celková nálož činila cca 18, 5 kg trhaviny.

V pomocném destrukčním řezu bylo navrtáno celkem 44 vývrtů o délkách 0,260 – 0,350 m (vývrty o délce 0,350 m byly vrtány pod úhlem 45°) o rozteči 0,300 m, použito bylo celkem 44 rozněcovadel (DeM) a celková nálož činila cca 2,9 kg trhaviny.

Zlaté Hory

Použité trhaviny: AUSTROGEL P1, SEMTEX A1. Použité rozbušky: DeM–S1–20°, DeM°–SICCA. Použitá roznětnice: Nitro Nobel CL 100XS. Vývrty byly utěsněny jílovou ucpávkou doplna. Stanoviště střelmistra se nacházelo před budovou bývalé vrátnice ve vzdálenosti cca 250 m od budovy těžní věže. Rozlet úlomků byl aktivně eliminován překrytím destrukčních řezů textilií zpevněnou drátěným pletivem, pasivně pak rozsahem bezpečnostního pásma a orientací exploze proti svahu.

Prach se usadil, bezpečností technici a policie zkontrolovali místo po odstřelu. Ležící věž a zbytky vedlejší flotační úpravny budou postupně likvidovat bourací mechanismy firmy Aquasys spol. s r. o.

V Minerálu při obědě si pamětníci vybavují doby minulé, kdy sem přicházeli mladí, a vzpomínají na ty, kteří se rozlučky s těžní věží Hlavní jámy nedožili.

Zdař Bůh!
            Otto Hejnic

Video televize NOVA


[Akt. známka: 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Autor: Otto Hejnic DIAMO | Vydáno dne 31. 05. 2011 | 5219 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server