Jak šel čas na úpravně uhlí a koksovně Karolina
Areál Karolina má řadu prvenství:
• v blízkosti hotelu Palace byla v Moravské Ostravě v roce 1842
vyhloubena první jáma, jáma
Karolina (pojmenována po manželce
průmyslníka a bankéře
Salomona Mayera Rothschilda
– Charolain);
• i přes protesty radních města
Moravská Ostrava postavil majitel
(Salomon Mayer Rothschild)
v blízkosti dolu v roce 1858 první
koksovnu na ostravském území;
• součásti komplexu byla úpravna
uhlí, briketárna a elektrárna.
Úpravnu uhlí postavily Vítkovické
železárny v licenci fy Schűchtermann-
Kremer-Baum o výkonu
100 t/hod. Nová úpravna uhlí byla
vybudována v roce 1931 a byla
schopna zpracovávat i dodávky
z okolních dolů.
Postupem doby se zvyšovaly požadavky
na kvalitu i kvantitu, rekonstrukcemi
dosáhla úpravna instalovaného
výkonu 200 t/hod.
Úprava surového uhlí 0 – 80 mm
se realizovala v pístových sazečkách
Baum ve třech zrnitostních
třídách (0,5–8 mm, 8–20 mm
a +20 mm). Zrno 0–0,5 mm bylo
v surovém stavu přidáváno do praného
uhlí nebo bylo v případě potřeby
upravováno fl otací.
Úpravna uhlí byla uzpůsobena
tak, aby mohla přijímat k úpravě
uhlí ze všech dolů OKR.
Činnost prvního dolu na území
Moravské Ostravy byla ukončena
v roce 1933 zasypáním těžní jámy
Dolu Karolina. Veškerou správní
činnost tohoto dolu převzal (po organizačních
opatřeních už v roce
1895) Důl Šalomoun.
Koksovna byla založena jako součást
Rotschildových kamenouhelných
dolů a při uvedení do provozu
byla vybavena 102 pecemi Coppée
a 28 pecemi Rindel. V roce 1889
byly pece nahrazeny třemi bateriemi
Otto-Hoffman (každá po 40 komorách).
I v dalších letech se uskutečňovaly
rekonstrukce a náhrady
předcházejících koksovacích baterií.
V roce 1926 byly zprovozněny
čtyři koksovací baterie soustavy
Koppers zařízené na polopřímý
způsob výroby vedlejších zplodin.
Během následujících dvou let přibyly
další tři baterie.
Provoz koksovny po dlouhá léta
zhoršoval životní podmínky v centru
Ostravy a nejbližším okolí.
Ve snaze zlepšit životní prostředí
na území centra města se po roce
1970 začalo s postupnou likvidací
průmyslového areálu. Koksové
baterie byly odstaveny v červnu
1985 a v prosinci 1986 byl ukončen
provoz úpravny uhlí. Demolice
celého průmyslového areálu Karolina
byla dokončena v roce 1989.
Zachována zůstala pouze bývalá
rozvodna – elektrocentrála koksovny
a budova „dvojhalí“, obě stavby
byly v roce 1991 prohlášeny kulturní
památkou.
V letech 1999–2005 probíhala
na území bývalé Karoliny rozsáhlá
a fi nančně velmi nákladná dekontaminace
celého území. Metodou
termické desorpce se podařilo vyčistit
více než 500 tisíc tun zeminy,
která byla silně kontaminována toxickými
látkami. Záměrem je proměnit
oblast Karoliny v integrální
součást celoměstského centra tak,
aby se tato lokalita organicky propojila
s okolní městskou zástavbou.
Zbyněk Szostek
