Pracovní semináře

Vyhledat text

Kdo má svátek
Aktualizace
Aktualizované sekce od 21.03.2024 do 28.03.2024

Informace
Klub přátel Hornického muzea v Ostravě
pro přátele horního cechu

Copyright Klub přátel Hornického muzea v Ostravě, 2006-2020
email:kphmo(zavinac)seznam.cz
Creative Commons License
This work is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.

Seo servis
Slovo předsedy
Knihy hornická tematika

Historie

Koksárenství v OKR III

VÝVOJ KOKSÁRENSTVÍ V OSTRAVSKO-KARVINSKÉM REVÍRU, HISTORICKÉ SOUVISLOSTI

3. Moderní rozvoj koksárenství, koksárenský novověk.

V r. 1872 postavila koksovna Trojice 40 pecí systému Copp?e v úpravě podle Štiebra. To byly první pece, u nichž se systematicky využívalo vedlejších produktů koksování, tj. chemických látek obsažených v koksárenském plynu. K jejich výstavbě přistoupila také vítkovická Ústřední koksovna, tzv. Centrálka. Zužitkování surového dehtu je sice známo již od r. 1859. Bylo to však primitivní stáčení surového dehtu, přirozeně roztaveného vysokou teplotou při karbonizaci v milířích, do podzemního zásobníku. Každý čtenář si jistě dovede představit, jak asi vypadalo zemní podloží takové stáčírny při absenci absolutně těsných rozvodů, armatury i zásobníku. O to větší kontaminace továrních území nastávala do doby, než se poprvé systémově tyto látky jímaly a přepracovávaly v chemických provozech. Jsou to celá dlouhá desetiletí v průběhu 19. století, kdy koksovny neblahým vlivem chemických odpadů a plynných exhalací působily na okolní prostředí.

     Prvenství ve využívání chemických látek bylo připisováno německé Ottově konstrukční kanceláři, byť ona přišla se svým systémem až v roce 1876. Principem systému Otto bylo použití dvou regenerátorů určených k tomu, aby se vzduch pro spalování topného plynu předehřál spalinami z koksárenské baterie. Jsou to tedy Ottovy regenerační pece. Životnost pecí se zvýšila použitím žáruvzdorného materiálu moderního typu pro zdivo. Také výtěžnost uhlí stoupla o 5 %. Ottův systém zaváděl i plnění pecí pěchovanou vsázkou, čímž rozšířil škálu používaných druhů uhlí směrem k levnějším druhům s horší jakostí. Pěchování uhelné vsázky bylo v Německu vyvinuto v šedesátých letech 19. století, ale u nás se pece na pěchovanou vsázku poprvé začaly stavět až v r. 1876, nejprve na koksovně Karolina. Ottovy pece byly vylepšeny zavedením Siemensových regenerátorů k ohřevu spalovacího vzduchu přidávaného ke koksárenskému plynu podle Hoffmanna. Otto-Hoffmannovy pece zaváděné na počátku devadesátých let 19. století jsou tedy dalším českým příspěvkem k inovaci koksárenských baterií. Touto etapou skončilo přejímání technických vzorů z Belgie nebo Francie a začal nástup německých vzorů.

Ke zlepšení technicko-ekonomických parametrů Ottových regeneračních pecí přispělo pak využití chemických látek: surový dehet, surový benzol a síran amonný, z nichž se pak další rafinací vyráběl dehet, benzen, čpavek a široká řada dalších chemických produktů pro spotřebitelskou sféru. Chemické výrobky z koksoven se tak staly základem pro primární vybudování těžkého chemického průmyslu, sekundárně pak pro navazující chemickou výrobu konečných spotřebitelských chemických produktů. Nejprve si koksovny zpracovávaly své chemické produkty samy. Po výstavbě ostravského závodu Julius Rütgers v roce 1892 se chemické látky z koksoven zpracovávaly centrálně v tomto závodě. Od roku 1960 se chemické produkty začaly zpracovávat i v novém závodě DEZA ve Valašském Meziříčí a po zastavení ostravského závodu Rütgers v roce 1996 přešla veškerá chemická výroba do závodu ve Valašském Meziříčí.

Koksárenský plyn, jakožto další produkt koksochemické technologie, se stal důležitým energetickým médiem v hutních závodech s výrobou surového železa, kde se z něj mícháním s vysokopecním plynem vyráběl směsný plyn pro ohřev ve všech energetických agregátech. Za tím účelem se již od začátku 20. století propojovaly plynovodním potrubím všechny koksovny s hutními závody, příp. s jinými přilehlými průmyslovými podniky a taktéž navzájem. Konečné propojení plynovodní sítě bylo provedeno v roce 1992/1993 výstavbou plynovodní spojky mezi koksovnou Jan Šverma v Mariánských Horách a Vítkovickými železárnami. Na plynovodní síť byl napojen i tehdejší závod MCHZ v Mariánských Horách.

S nástupem devadesátých let 19. století se těžiště výroby koksu zcela přesunulo na Ostravsko. Výroba koksu se nezvyšovala růstem počtu pecí, ale jejich kapacitou a produktivitou. Od počátku 20. století do 1. světové války se na Ostravsku vyrábělo již 95 % výroby koksu v rakousko-uherském Předlitavsku. Po česko-německých modifikacích Ottových pecí nastoupily v revíru ryze německé systémy. O daleko úspornější vytápění a vyšší využití koksárenského plynu pro výrobu chemických produktů prakticky v dnešních měřítkách se zasloužily Koppersovy pece. Ty byly zaváděny od r. 1912 nebo 1911 počínaje koksovnou František v Přívoze. V rámci obnovy koksárenských baterií se inovovala reverzace regeneračního systému. U Koppersových pecí se výraznou měrou začaly využívat obslužné stroje a ustoupila primitivní a náročná ruční práce. Všechny pohony se postupně převáděly z páry na elektřinu. Koppersovy pece se znovu ještě stavěly v období od 40. do 60. let minulého století.

Od r. 1928 se v revíru, a to nejprve opět na koksovně František, začaly zavádět Stillovy pece. Je to systém s vícestupňovým spalováním plynu v topných kanálech, a tudíž s rovnoměrnějším ohřevem pecních stěn. Rovnoměrnost teploty stěn po výšce dovolil zvětšit výšku koksovacích komor až do 6 m, čímž se zvýšil užitečný objem pece a její výkon. Ve výčtu vývojových kroků v koksárenství nelze minout velkoprostorové baterie PVR vyvinuté v projekčním ústavu Giprokoks v Charkově v r. 1973. Tento systém pracuje od r. 1980 na dvou koksárenských bateriích v Kunčicích, které jsou součástí dnešního závodu Arcelor Mittal Ostrava.

Ing. Jan Počta, CSc.
        Pokračování příště.

Související články:
Koksárenství v OKR IV - závěr (29.07.2010)
Koksárenství v OKR II (21.07.2010)
Koksárenství v OKR I (17.07.2010)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 25. 07. 2010 | 6024 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Naši spomzoři a kolektivní členové významní pomocníci v naší práci
MOBIL

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server