Jak to bylo na Dole Julius Fučík (část b)
Důl Ludvík, od roku 1961 závod
3 (Ludvík) Dolu Julius Fučík
Vytěžené uhlí bylo ze začátku tříděno
v koksovně Jámy VII, kam se
dopravovalo lanovkou. Po zastavení
provozu této koksovny postavila
na závodě fi rma Škoda v roce
1926 třídírnu o výkonu 140 t/hod.
Na zpracování zrna 10-50 mm byl
využíván žlab Reo.
Závod byl zrušen v roce 1989.
Úpravny, od 1. 1. 1962 závod 4
Dolu Julius Fučík
V roce 1960 přijalo vedení podniku
rozhodnutí o provedení centralizace
úpraven s jedním vedením. Od 1. 1.
1962 vzniká nový závod, závod 4 –
závod úpraven uhlí, který navázal
na stávající technologii původního
úpravárenského komplexu na Dole
Pokrok. Ten sestával z třídírny
(od roku 1915), prádla se sazečkami
Brauns (jedna z roku 1920 a druhá
z roku 1929) a briketárny (v provozu
byla až do roku 1963).
V novém prádle byl do provozu
uveden těžkokapalinový rozdružovač
Chleben-Švejda (výrobce Škoda
Plzeň), který nahradil původní
sazečky. Tak jako na jiných úpravnách
uhlí v OKD byla při projektování
rekonstrukce úpravny uhlí Dolu J.
Fučík podceněna zrnitostní skladba
těženého uhlí. Při vyšší mechanizaci
těžby v dole se zvýšil i podíl zrna pod
10 mm, takže při úpravě se zvýšil
podíl uhelných kalů, začaly vznikat
problémy s odvodňováním, usazováním
a těžením uhelných kalů.
Rovněž celková zpracovatelská
kapacita prádla se stávala nedostatečnou,
protože byly postupně
odstavovány úpravny uhlí v jednotlivých
závodech Dolu J. Fučík
(závod 3-Ludvík, závod 6-Evžen,
závod 5-Žofie). Uhlí na centrální
úpravnu převážely železniční
vagóny.
Po 25 letech provozu „nového
prádla“ dochází k velké rekonstrukci,
kdy rozdružovač Chleben-
Švejda byl vyměněn za rozdružovač
Drewboy, rotační
třídiče typ Krejčík nahradily
vysoce výkonné třídiče polské
výroby PZ 2675. Dále byla realizována
velká generální oprava třídírny
a Haldexu.
K závodu úpraven byly postupně
přičleňovány provozy kalového
hospodářství, mechanizace
na povrchu včetně dopravy atd.
Závod úpraven byl zrušen v roce
1990 a až do totálního zrušení
dolu v 1998 byl veden jako středisko.
Zbyněk Szostek