Úpravny uhlí ostravsko-karvinského revíru (2)

Jak to bylo na Dole Julius Fučík (část a)

Z hlediska záboru dobývacího území i z hlediska počtu přejmenovaných závodů a jejich slučování patří Důl Julius Fučík a úpravárenský komplex (závod 4) Dolu Julius Fučík k těm rozsáhlejším. Však posuďte sami:

Vytěžené uhlí zpracovával úpravárenský komplex, který byl budován od roku 1915 do 1922 a obsahoval třídírnu, samotné prádlo, drobný prodej uhlí, větší skládku paliva, odval a samostatnou železniční vlečku. Po velké rekonstrukci úpravny uhlí v roce 1962 píšeme u závodu 4.

Prádlo bylo vybaveno dvěma sazečkami soustavy Brauns o výkonu 120 t/hod. a 40 t/hod. Prané uhlí 0-10 mm bylo zpracováváno v briketárně jež byla vybavena bubnovým sušicím strojem soustavy Eisenberg a dvěma lisy Couffi nhal o výkonu 4,4 t/hod. Provoz briketárny byl ukončen v roce 1963. V době nejvyšší produkce se ročně vyrábělo 500 tisíc tun briket a před zrušením to bylo okolo 100 tis. t briket/rok. Brikety měly tvar vajíčka.

Úpravna Dolu Hedvika byla typickým příkladem jednoduché úpravy uhlí na důlním závodě. Vytěžené uhlí se zpracovávalo pouze suchým tříděním na otopové sorty (třídírna byla zprovozněna v roce 1879). Po zrušení třídírny v roce 1915 bylo surové uhlí přepravováno lanovkou ke zpracování na Důl Pokrok.

Závod byl zrušen v roce 1975.