
Jak to bylo na Dole Julius Fučík (část a)
Z hlediska záboru dobývacího
území i z hlediska počtu
přejmenovaných závodů a jejich
slučování patří Důl Julius Fučík
a úpravárenský komplex (závod 4)
Dolu Julius Fučík k těm rozsáhlejším.
Však posuďte sami:
Jáma Habsburk, Důl Pokrok
a od roku 1961 závod 1 (Pokrok)
Dolu Julius Fučík
Vytěžené uhlí zpracovával úpravárenský
komplex, který byl budován
od roku 1915 do 1922 a obsahoval
třídírnu, samotné prádlo,
drobný prodej uhlí, větší skládku
paliva, odval a samostatnou železniční
vlečku. Po velké rekonstrukci
úpravny uhlí v roce 1962 píšeme
u závodu 4.
Prádlo bylo vybaveno dvěma
sazečkami soustavy Brauns o výkonu
120 t/hod. a 40 t/hod. Prané uhlí
0-10 mm bylo zpracováváno v briketárně
jež byla vybavena bubnovým
sušicím strojem soustavy Eisenberg
a dvěma lisy Couffi nhal o výkonu
4,4 t/hod. Provoz briketárny byl
ukončen v roce 1963. V době nejvyšší
produkce se ročně vyrábělo
500 tisíc tun briket a před zrušením
to bylo okolo 100 tis. t briket/rok.
Brikety měly tvar vajíčka.
Jáma Albrecht, Důl Hedvika
a od roku 1961 závod 2 (Hedvika)
Dolu Julius Fučík
Úpravna Dolu Hedvika byla
typickým příkladem jednoduché
úpravy uhlí na důlním závodě.
Vytěžené uhlí se zpracovávalo pouze
suchým tříděním na otopové
sorty (třídírna byla zprovozněna
v roce 1879). Po zrušení třídírny
v roce 1915 bylo surové uhlí přepravováno
lanovkou ke zpracování
na Důl Pokrok.
Závod byl zrušen v roce 1975.
Zbyněk Szostek